• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    NONOBODYBoj o vodu
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    já teda v tom odsolování žádnou velkou záchranu nevidím:

    Znečištění oceánů

    Podle některých odhadů by světová populace mohla do roku 2050 dosáhnout počtu 12 miliard lidí. Z toho bude pravděpodobně 60 procent lidí žít v oblastech vzdálených méně než 60 km od mořského pobřeží. Zemědělské a průmyslové aktivity nutné k zabezpečení této populace zvýší již dnes významný tlak na úrodná pobřežní pásma.

    Znečištění a moře se k sobě hodí jako olej a voda
    Znečištění moří je jedním z významných dopadů lidské činnosti na Zemi. Nejedná se jen o ropné znečištění, které vzniká při haváriích ropných tankerů či během nelegálního vypouštění jejich nádrží na otevřeném moři. Ačkoli jsou ropné skvrny velice viditelné, celkově je toto znečištění zcela zanedbatelné ve srovnání se znečištěním, které přináší ostatní zdroje. Jedná se například o odpadní vody domácností, průmyslové odpadní vody, úniky ze skládek, městské a průmyslové odpady, nejrůznější havárie a výbuchy zařízení chemického průmyslu a úniky toxických látek, vypouštění odpadů přímo do moře, výrobu ropných produktů, dobývání nerostných surovin, zemědělská hnojiva a pesticidy, odpady tepelných elektráren či radioaktivní odpady.

    Znečištění pocházející z pevniny se podle odhadů podílí zhruba 44 procenty na celkovém znečištění oceánů a znečištění pocházející z atmosféry zhruba 33 procenty. Pro srovnání – znečištění způsobené mořskou dopravou se na celkovém znečištění podílí jen 12 procenty.

    Mrtvé zóny
    Dopady znečištění jsou různé. Znečištění živinami pocházejícími z odpadních vod čí zemědělství mohou způsobit nejen nevzhledné, ale i nebezpečné kvetení řas v pobřežních vodách. Odumírání a rozklad těchto řas spotřebovává kyslík, který je v těchto vodách obsažen. V některých oblastech tento proces vytvořil „pomalu se šířící mrtvé zóny“ (anglicky „Creeping Dead Zones“), ve kterých se obsah kyslíku snížil na úroveň, která je pro většinu života nedostačující. Průmyslové znečištění navíc přispívá k tvorbě těchto pásem smrti zaváděním látek, které dále spotřebovávají rozpuštěný kyslík.

    Jaderný odkaz
    Radioaktivní zamoření moře má mnoho příčin. V minulosti k němu například přispívaly zkušební výbuchy jaderných zbraní. Moře dále znečišťuje běžný provoz jaderných elektráren, ale zdaleka největšími zdroji člověkem uvolněných radioaktivních prvků v moři jsou závody na přepracovávání jaderného paliva, které se nacházejí v La Hague ve Francii a v Sellafieldu v Británii. Vypouštění radioaktivních látek způsobilo rozsáhlou kontaminaci živých mořských zdrojů; radioaktivní prvky prokazatelně pocházející ze Sellafieldu byly například zjištěny v mořských řasách u západního pobřeží Grónska a podél břehů Norska.

    Toxické látky
    Do oceánů vstupuje velice široká škála různých chemikálií, které vznikají v důsledku lidské činnosti. Celosvětově se dnes podle dostupných údajů v chemickém průmyslu používá zhruba 63 000 různých chemikálií. 3000 nejrozšířenějších látek pokrývá z hlediska objemu 90 procent celkové výroby. Až 1000 nových syntetických chemikálií se každoročně dostává na trh.

    Ze všech těchto chemikálií, 4500 patří do nejnebezpečnější kategorie z hlediska dopadů na životní prostředí. Jedná se o takzvané perzistentní organické znečišťující látky (Persistent Organic Pollutants - POPs), které jsou odolné vůči rozkladu, setrvávají v prostředí a mohou se hromadit v tkáních živých organismů (například veškerého mořského života). Mohou narušit hormonální pochody živých organismů a být spolu-příčinou problémů s reprodukcí, odstartovat rakovinotvorné procesy, potlačit imunitu a způsobit vývojové vady.

    Látky POP jsou přenášeny na dlouhé vzdálenosti (např. atmosférou) a často se ukládají ve chladných regionech. Tento jev například způsobuje, že Inuité (Eskymáci), kteří žijí v Arktidě daleko od zdrojů znečištění patří mezi nejvíce kontaminované lidi na Zemi. Jsou totiž závislí na tučných mořských zdrojích jako jsou ryby a tuleni, které obsahují vysoké koncentrace látek POP. Do kategorie látek POP patří například vysoce toxické dioxiny a PCB (polychlorované bifenyly) a dále různé pesticidy, například DDT a dieldrin. Existují také indicie, že tyto chemikálie narušují reprodukci u některých populací polárních medvědů.

    Co takhle dát si POP?
    Je to děsivé, ale i mořské produkty, které konzumují lidé v mírných pásmech obsahují látky POP. Tyto látky se hromadí v tkáních tučných ryb a následně se dostávají do těl lidských spotřebitelů. Existují i další, složitější, cesty, kterými látky POP pronikají do lidské populace. Z tkání tučných ryb se například vyrábí krmiva a oleje, kterými se vykrmují jiná zvířata, která následně pojídá člověk. V některých zemích se rybími krmivy vykrmují nejen ryby a měkkýši v umělých chovech, ale také skot, drůbež a vepři, takže maso a mléčné výrobky, stejně jako chovné i divoké ryby, mohou být dalšími zdroji těchto chemikálií.

    Těžba nerostných surovin
    Znečištění, které vzniká při těžbě, výrobě a zpracovávání kovů může mít záporný vliv na mořskou faunu a floru a znehodnotit mořské zdroje pro lidskou spotřebu. Podíl lidské činnosti může být velice významný: množství rtuti, která se do životního prostředí dostává kvůli průmyslovým aktivitám je zhruba čtyřikrát vyšší než množství, které se do prostředí dostává přírodními procesy, jako jsou zvětrávání a eroze.

    Ropa
    Nejviditelnější a neznámější formu znečištění představuje zamoření ropou, které je způsobeno například haváriemi ropnými tankerů a běžným vymýváním jejich nádrží na moři. Kromě drastických krátkodobých dopadů, může toto znečištění způsobit i závažné dlouhodobé problémy. Dopady ropné skvrny, kterou způsobila havárie tankeru Exxon Valdez u pobřeží Aljašky v roce 1989 na živé organismy jsou stále ještě znatelné 15 let po této události. Havárie lodi Prestige, která se v roce 2002 potopila u španělského pobřeží, způsobila obrovské ekonomické ztráty, vyplývající ze znečištění více než 100 pláží ve Francii a Španělsku. Zároveň téměř zničila místní rybolov.

    http://oceans.greenpeace.org/cs/our-oceans/pollution
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Lesotho je jedním z nejchudších států světa. Udržuje hospodářské styky se svým velkým vyspělým sousedem – Jihoafrickou republikou. Lesotho je důležitou zásobárnou pitné vody pro JAR, která zde vybudovala mnoho velkých přehrad. Mnoho Lesothanů nachází práci v jihoafrických dolech. K obdělávání se hodí jen malá část půdy. I přes tento nedostatek zemědělských ploch se více než polovina obyvatel země živí zemědělstvím. Pěstuje se hlavně kukuřice, čirok, pšenice a fazole. Chovají se ovce, skot a pro mohér angorské kozy.

    asi krapet neaktualizovany... http://cs.wikipedia.org/wiki/Lesotho
    ať žije těžba nerostnejch bohatství, kor v těhle oblastech.
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    ECLECTICA: Lesotho
    Přírodní prostředí: prodlužující se období sucha

    Problémy související s životním prostředím: kvůli nedostatku zdrojů pitné vody (řeky a jezera) jsou nutná kontrolní opatření a konzervace pitné vody; nárůstem spotřeby vody hrozí zvýšení poptávky po ní ; znečištění řek zemědělskými odpady a městskými kanalizacemi; znečištěné ovzduší způsobující kyselé deště; solná eroze; desertifikace

    http://mujweb.atlas.cz/www/factbook97/jar.htm

    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    ECLECTICA
    ECLECTICA --- ---
    NONOBODY: koukam na to Lesotho, tam bude asi jiny problem nez v prirodnich podminkach, vid?
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Jinak s těma Čechama, i v naší domovině, existuje dost míst, kde je k mání jen nepitná voda, akorát spousta lidí vůpec neřeší, co pije.
    Naštěstí u nás nehrozej žádný epidemie zatím, spíš si ty lidi časem odrovnaj ledviny, játra atd. (vysokej obsah minerálů a hnojiv), ale prostě se po tom nepíděj, co pijou.
    VENDETA
    VENDETA --- ---
    Toto auditko mi hned připomnělo:
    Sestry mají kámošku, jejíž otec dělal v Kuvajtu velvyslance, celá rodina tam 2 roky žila a voda tam, stála několikrát víc než nafta (esli je toto všeobecně známé, tak mě smažte, ale mě to celkem rozsekalo)
    Osobně se spíš přikláním k názoru, že války o vodu jsou reálná hrozba už jen vzhledem ke globálnímu oteplování. O úmyslném znečišťování pitné vody ani nemluvim..
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    rok 1997
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    rok 1990 - 1996
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    s tou mapou máte pravdu, ale zatím sem bohužel nenašla žádnou aktuální, samý starší, budu hledat, dál...
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    KASUMI: dtto středoafrické či středoasijské země...
    KASUMI
    KASUMI --- ---
    XCHAOS: jj.. je to divny
    cesko, polsko, dansko nemaj
    a spanelsko ma?
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    na tom obrázku mě překvapuje ČR mezi zeměmi s nedostatkem zdrojů...
    KASUMI
    KASUMI --- ---
    trosku z jineho soudku

    i fondove investovani 'veri ve vodu', ackoliv kratkodobe vysledky nejsou nic moc
    viz http://www.csob.cz/bankcz/cz/Fondy/Zajistene-fondy/BE0946876597.htm
    http://www.csob.cz/bankcz/cz/Fondy/Zajistene-fondy/BE0947170628.htm
    http://www.csob.cz/bankcz/cz/Fondy/Akciove-fondy/BE0947250453.htm
    (ten posledni akciovy investuje do firem zabývajících se například čištěním, odsolováním, obnovou infrastruktury, dodávkami kvalitní vody a podobně. Tyto akcie jsou vybírány po konzultaci s nezávislým výborem pro životní prostředí.)
    CHA1NDLER
    CHA1NDLER --- ---
    NONOBODY:
    a predpokladam ze s recyklaci si hlavu nelamou..
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Deník National Post připravil čtenářům malý kvíz: "Hádejte, komu se nejvíce daří v Afghánistánu?" Pakliže jste list nečetli, pak vězte, že prý prodejcům balené vody. "Severoatlantická aliance se totiž bojí kontaminované vody z místních zdrojů, a tak její vojáci tak musí zásadně používat jen vodu balenou, třeba i na opláchnutí kartáčku po čištění zubů," píše deník s tím, že když sečteme všechny vojáky, připočteme zájemce o balenou vodu z řad zahraničních pracovníků nebo vládních představitelů, vyjde nám ohromující číslo - v obchodu s balenou vodou se prý točí přes sto miliónů dolarů. "Výrobny plastových lahví teď v Afghánistánu najdete pomalu na každém rohu," píše deník a dodává: "Přitom podle zprávy OSN jen každý čtvrtý obyčejný Afghánec má přístup k bezpečné pitné vodě," konstatuje kanadský National Post.

    viz. http://www.rozhlas.cz/izurnal/zahranici/_zprava/401240
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Proč je voda v moři slaná?

    V mořské vodě bylo dosud zjištěno 77 prvků a o přítomnosti dalších lze usuzovat podle jejich nálezu v mořských organismech. Víme ale s jistotou, proč je voda v moři slaná?

    Voda je slaná tehdy, obsahuje-li tři až pět procent soli. Světová moře a oceány mají obvykle slanost tři a půl procenta. To znamená, že v jednom litru mořské vody je rozpuštěno pětatřicet gramů různých solí (především chloridu sodného) a taková voda není pitná.

    Slanost různých moří je rozdílná. Mořem s nejčerstvější (tedy nejméně slanou) vodou je Baltské moře, naopak nejslanější vodu má moře Rudé, kam řekami přitéká jen malé množství sladké vody a horký vzduch zvyšuje výpar. Slanou vodu můžeme najít i ve vnitrozemí: některá jezera obsahují větší procento solí než moře. Příkladem ad absurdum je samozřejmě notoricky známé jezero Mrtvé moře se slaností kolem třiceti procent.
    Vědecká tápání

    Počátky vědeckých teorií ohledně slanosti mořské vody spadají do prvé poloviny osmnáctého století. V roce 1715 britský astronom, geofyzik, matematik a meteorolog Sir Edmond Halley vyslovil domněnku, že soli a ostatní minerály jsou působením vodní eroze (silné vodní proudy, prudký déšť) přinášeny řekami do moří, kde se usazují.

    Neúspěchem skončily pokusy o určení stáří světových moří podle míry jejich slanosti. Slanost moří a oceánů je díky chemickým procesům recyklujícím sůl stabilní. Podle jedné teorie se sůl v mořích usazuje ve vrstvách sedimentu a s pomocí tektonické činnosti se dostává pod pevninské desky, odkud se pomalu uvolňuje zpět na zemský povrch.

    Odsolení vody

    Vody je na Zemi dost, ale pitné vody zoufalý nedostatek. 97% veškeré vody je voda slaná nebo brakická, takže zatímco v solivarech získáváme mořskou sůl výparem vody, v desalinačních (odslaňovacích neboli odsolovacích) zažízeních se snažíme o proces, při němž je mořská voda zbavená solí a minerálů za účelem získání vody pitné. Vedlejším produktem odslanění bývá stolní sůl. Protože odsolování je finančně náročnou operací, používá se především na ostrovech, lodích a ponorkách, kde je pitné vody nedostatek a náklady hrají druhotnou roli.
    Jak je to dopravdy?

    Původ solí v mořské vodě dodnes není zcela objasněn, protože horniny pevnin mají jiné složení. Prvotní domněnka byla, že se soli v oceánu nahromadily odpařováním sladké vody, do které přinesly řeky rozpuštěné horniny okolních hornin. Později začal převládat názor, že kovové součásti pocházejí převážně z pevnin, zatímco nekovové zbytky kyselin přináší převážně vulkanismus. Nyní se ovšem ví, že podmořské tzv. "černé komíny" chrlí na dno oceánů rudní roztoky s velkým obsahem kovů. Je zřejmé, že slanost mořské vody vzniká spolupůsobením mnoha příčin a záleží na tom, kde která z nich právě převládá. Složení mořské vody se v průběhu geologických epoch mění, liší se i podle jednotlivých moří, či míst v nich a ani voda prvotního oceánu určitě nebyla "sladká".

    http://zajimavosti.net-mag.cz/?action=art&num=492
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam