- 75-250 milionů lidí v Africe může do roku 2020 trpět nedostatkem vody
- Výnosy z půdy ve východní a jihovýchodní Asii porostou o 20 %, ale ve střední a jižní Asii klesnou až o 30 %
- Zemědělství závislé na dešťových srážkách se může v některých afrických zemích snížit do roku 2020 až o polovinu
- 20-30 % všech druhů zvířat bude hrozit vyhynutí, pokud se teploty zvednou o 1,5 až 2,5 °C
- Ledovce a sněhová pokrývka budou ubývat, čím dojde k nedostatku vody v zemích závislých na jejich postupném odtávání

Klimatické křivdy porušují lidská práva, tvrdí Oxfam
Životy lidí z nejchudších zemí ohrožují extrémní klimatické jevy jako například povodně, sucha a ničivé bouře. Studie společnosti Oxfam citovaná agenturou Reuters z toho viní rozvinuté země, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny.

Ve zprávě mezinárodní charitativní organizace Oxfam International se píše, že jsou to právě emise z rozvinutých zemí, které nejvíce zhoršují záplavy, sucha a další extrémní klimatické jevy.

V důsledku extrémních výkyvů počasí se podle autorů studie snižují výnosy z úrody a lidé přicházejí o domovy a přístup k pitné vodě.
idská práva vs. klima
Studie upozorňuje na to, že právě lidská práva a jejich bezpečnost by měly být ve středu pozornosti veškeré politiky týkající se ochrany klimatu.

Oxfam předloží svoji zprávu nazvanou Klimatické křivdy a lidská práva i Vrchnímu komisaři OSN pro lidská práva (OHCHR).

"Změny klimatu byly nejprve sledovány jako vědecký problém, poté jako ekonomický," vysvětlila BBC News autorka studie Kate Raworthová.

Základní body studie IPCC:

- 75-250 milionů lidí v Africe může do roku 2020 trpět nedostatkem vody
- Výnosy z půdy ve východní a jihovýchodní Asii porostou o 20 %, ale ve střední a jižní Asii klesnou až o 30 %
- Zemědělství závislé na dešťových srážkách se může v některých afrických zemích snížit do roku 2020 až o polovinu
- 20-30 % všech druhů zvířat bude hrozit vyhynutí, pokud se teploty zvednou o 1,5 až 2,5 °C
- Ledovce a sněhová pokrývka budou ubývat, čím dojde k nedostatku vody v zemích závislých na jejich postupném odtávání

"Teď se stává problémem mezinárodní justice. Bohaté země, které znečišťují ovzduší, jsou si již léta plně vědomy svého provinění," dodala.

Nadějí je summit OSN
Naděje na změnu vkládá Oxfam do klimatického summitu OSN v roce 2009, od kterého se očekává rozhodnutí o celosvětové klimatické strategii.

"Naši zaměstnanci a místní partneři pracují ve více než stovce zemí a jsou stále více svědky ničivého dopadu častějších a vážnějších klimatických jevů na šance chudých lidí k dalšímu rozvoji," píše se ve zprávě citované BBC News.

Souvislosti: Nejezte maso, ochladíte Zemi, říká klimatický šéf OSN

Zpráva poukazuje na problémy, kde současná politika boje proti změnám klimatu zaostává.

Takovým problémem je například neschopnost bohatých národů snížit emise skleníkových plynů nebo malá snaha průmyslových zemí pomoci chudým národům se zaváděním ekologičtějších technologií.

Chudí jsou nejohroženější
Již v dubnu 2007 pracovní skupina Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) tvořená stovkami odborníků na životní prostředí zveřejnila varování, že lidé žijící v chudobě mohou být nejvíce postiženi klimatickými změnami.

Panel doporučil státům přijmout národní a mezinárodní cíle, jejichž splnění by snížilo riziko předpokládaného růstu průměrných světových teplot o více než 2 °C, a odvrátilo tak hrozbu jinak nevyhnutelných dopadů, jako jsou vlny tsunami, povodně, sucha atp.

Krize dopadá i na přírodu. Nebudou peníze na ochranu


Barcelona - Světová finanční krize může mít podle odborníků za následek nedostatek peněz na ochranu přírody a boj s klimatickými změnami. Shodli se na tom během setkání Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) v Barceloně, píše server NationalGeographic.com.

Vážná ekonomická krize, která započala v USA, se pravděpodobně celosvětově odrazí na prioritách vlád pro několik příštích let. Ochrana přírody bude podle Alejandra Nadala, který zasedá v pracovní skupině IUCN pro makroekonomii a životní prostředí, odsunuta do pozadí.

Krize může také zhoršit ekonomické tlaky například na větší kácení pralesů nebo těžbu ropy.

Souvislosti: OSN chce platit chudým státům za nekácení lesů

Ochrana přírody přijde o vládní peníze
Vlády jednotlivých států mohou chtít krizi řešit hledáním opory v soukromém průmyslu vyčerpávajícím přírodní zdroje a naplnit tak finanční rezervy. Další možností je převod kapitálu z ekologických a sociálních programů na pomoc ekonomice.

Podle Nadala jde o „typický příklad makroekonomické politiky, která má vážnou ekologickou odezvu."

„Závažnost této krize by měla ekologům opravdu dělat starosti," varuje podle NationalGeographic.com Alejandro Nadal z IUCN.

Ovšem lidstvo se může podle Nadala z krize i poučit. Strach z ohrožení další krizí může vézt ke snížení celkové spotřeby, společenské nerovnosti a koncentrace bohatství.
Mimo kácení pralesů kvůli ekonomické krizi může docházet i k nadměrnému lovu ryb.

„Pokud lidstvo nebude této zprávě věnovat pozornost, stane se číslem jedna na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN," dodal Nadal.

Nedotování zemědělci přírodu ničí
Pokud finanční krize dotlačí vlády k ukončení podpory sociálních programů jako jsou například výhodné půjčky pro drobné zemědělce, poškodí to komunity žijící poblíž chráněných oblastí.

Jejich obyvatelé, pokud se jim nebude dostávat vnější podpory, budou nuceni mnohem více využívat lesy, vodstvo a další přírodní zdroje k uspokojení svých každodenních potřeb.

Greg Fishbein, ředitel odboru pro financování a plánování ochrany přírody z americké neziskové organizace Ochrana přírody, podle NationalGeogephic.com souhlasí: „Rozhodně v situacích, kde je ohroženo jejich živobytí, budou lidé mnohem agresivněji kácet lesy a nadměrně lovit ryby."

Čtěte také: EU vzkazuje rybářům: Nejdřív ekologie, pak živobytí

Ekologická krize může ovšem zasáhnout i západní rozvinuté země. Pokud se obyvatelé USA budou cítit ohroženi neschopností splácet hypotéky na dům, těžko se rozhodnou pokračovat v dotování skupin ochránců přírody, které jsou na jejich dobročinnosti často závislé.

Podle Fishbeina by krize neměla ohrozit dlouhodobé ekologické cíle, především boj s klimatickými změnami.


Podle předsedy Evropské komise Jose Manuela Barroso ekonomická krize plán EU proti klimatickým změnám nezhatí. Oponenti tvrdí, že ano.
větší obrázek
Zdroj: Reuters
„Pokud nebudeme brát v potaz klimatické změny, ekonomické důsledky mohou být mnohem horší než krize, o které se mluví v současné době," dodal Fishbein.

Řešení? Opětovná vládní omezení
Zpráva publikovaná v roce 2006 Anglickou vládní ekonomickou službou uvedla, že v současnosti by boj proti klimatickým změnám mohl stát pouze jedno procento světového HDP, ale opomíjení těchto změn by v budoucnu mohlo stát až 20 procent.

Nadala se domnívá, že opětovná regulace, čili převedení neregulovaného finančního sektoru zpět pod vládní omezení, by mohlo stabilizovat trh a pomoci překonat krizi.

Ekonomická krize bude mít podle agentury Reuters dopad i na snahy Evropské unie o snížení emisí oxidu uhličitého.

EU si stanovila ambiciózní cíl snížit emise CO2 do roku 2020 o pětinu oproti měřením z roku 1990. Tuto pětinu emisí má ušetřit snížení dovozu ropy a zemního plynu a přechod k obnovitelných zdrojů energie. Podle kritiků tohoto plánu současný ekonomický pokles vysoké investice do obnovitelných zdrojů energie neumožní.

„V současné době je důležitější než jindy, abychom pokročili vpřed k vlastní elektrické energií a k evropskému balíčku pro klimatické změny. Ne navzdory finanční krizi, ale alespoň částečně kvůli této krizi," řekl podle NationalGeographic.com předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso.

To si ale nejdrive (jako stat a "vodohospodari" myslim) musime odvyknout betonovat koryta nasich rek! :(

At ziji luzni lesy a nivy!

JEDI: kvalitni fitry a kondenzacni sberace ala Dune.. tam vidim mnohem svetlejsi budoucnost, nikoli balena voda. balena voda by imho mela byt v oblastech jako je Cesko tezce danena, at si to kazdy rozmysli...

OASHI: Mluvil jsem s některejma šéfama, co dělaj balenou vodu, a Ti říkali, že futures budou.. a svoje vrty si držej zuby nehty.
že voda bude nejcenější komoditou.

Bych tipoval, ze za nedlouho budou i futures na vodu... :-/
Zavisle na mistu a terminu dodani, samozrejme.

Krátké vedení na Afroditině ostrově

Chyba ve výpočtech délky trubek zmařila pomoc žíznícímu Kypru.

Tanker s asi 40 000 litry vody z Řecka, dvojnásobek toho, kolik jí na ostrově zbývá, dorzail ke Kypru postiženému nebývalým suchem posledního června. Chybělo ale 3,5 z 1320 metrů nachystaného podmořského potrubí, jež mělo přivést vodu z lodi do scuhozemského vodovodu a svlažit rezervoáry vyčrpané na 7,2% normálního stavu. Vyprahlí ostrované, jimž teče voda pouze obden se mohli na loď jen dívat
zdroj: Týden 28/08

dále také: http://www.reuters.com/article/environmentNews/idUSL1544522020080716
http://www.environmentalgraffiti.com/ecology/an-island-paradise-faces-an-alarming-water-shortage/500
http://www.turkishdailynews.com.tr/article.php?enewsid=99990

[30.5.2006]
Nekupujte vodu v lahvích

V Británii se začala prodávat první "biologicky odbouratelná" lahev na pitnou vodu. Vyrábí ji firma Belu, prosazující ekologické výrobky. Je vyrobena z obiloviny a po vyhození se do několika měsíců v domácím kompostě rozloží. Uvedení této biologicky odbouratelné láhve na trh je pokusem omezit obrovské množství odpadu, které produkuje západní civilizace. Lidé v Británii vyhazují každých sedm týdnů tolik odpadků, kolik sami váží.

Celá řada britských supermarketů nyní zavádí biologicky odbouratelné balení. Například potravinářský řetězec Sainsburys zavedl balení potravinářských výrobků, které se v kompostu rozloží, v důsledku tlaku od zákazníků, kteří jsou nespokojeni s rostoucím objemem balicího odpadu.

Firma Coca Cola provádí zkoušky za účelem snížit váhu svých lahví a studuje možnost zavést užívání biologicky odbouratelných lahví. Švýcarská čokoládovna Nestlé připravuje podložku z umělé hmoty pro své čokoládové bonbóny v kolekcích Dairy Milk a Black Magic, která se rozloží při styku s vodou. Supermarket Tesco připravuje od letoška biologicky odbouratelné nákupní tašky.

Kritikové však poukazují na to, že je otázkou, zda musíme kupovat tolik nejrůznějších výrobků a zdůrazňují, že právě kupování pitné vody v lahvích je zbytečným luxusem, který poškozuje životní prostředí. Nedávná studie amerického Earth Institute odhadovala,. že pitná voda v lahvích je 10 000 krát ekologicky škodlivější než voda z vodovodu, protože vyžaduje obrovské náklady na získávání, balení a dopravu. "Proč nepijete vodu z kohoutku?" ptá se Anna Watsonová z organizace Přátelé Země.

Británie používá 275 000 tun lahví z umělých hmot ročně – 15 milionů lahví denně.

Poznámka redakce: Potravinářské oblay - lahve se vyrábí vyfukováním z polotovarů, vyrobených z ropných derivátů - PET - polyetylentereftalátu. Lisováním z měkčeného polyvinylchloridu (PVC) se vyrábí některé uzávěry. Velkoobjemové kanystry i kosmetické obaly pak z PE - polyethylenu či PP - polypropylenu. Tvrdé kosmetické oblay a uzávěry se lisují z PS - polystyrenu.

NONOBODY: ten plast z br. skrobu uz je na svete snad dobejch osm let, mozna vic. skoda ze jim to rozmejsleni a uvadeni do obehu trva tak dlouho.
btw ty igelitky ma zavedeny Interspar. kam nechodim :)
z tech citrusu dobry, sem neznal!

http://www.blisty.cz/2006/5/31/art28665.html

Ekologické bioplasty z brambor

Zakopejte staré tašky z igelitu do země a vyroste z nich květina. Zní to jako ekologická pohádka, ale opotřebená fólie z plastu může v poli nebo na zahrádce skutečně působit jako výživné hnojivo. Funguje to však jen za předpokladu, že k výrobě plastu nebyla použita ropa, ale bramborový škrob.

Na mezinárodním veletrhu Biofach, který se koncem února uskutečnil v německém Norimberku, byly k vidění nejrůznější kompostovatelné biopytlíky, nákupními taškami počínaje, sáčky na psí exkrementy konče. Na počátku jejich výroby byly obyčejné brambory. Ty, na rozdíl od fosilních zdrojů, jejichž zásoby ve světě ubývají, vyrostou na poli každý rok a ještě přitom spořádají významnou porci skleníkového plynu oxidu uhličitého. Navíc takové plasty po upotřebení nezatěžují přírodu, ale vracejí se do koloběhu živin v půdě.



Ekologický plast z kůry citrusů

Tým pod vedením profesora Geoffreye Coatese z americké univerzity v Cornellu ohlásil převratný objev. Popsal totiž způsob, jak z kůry citrusů a oxidu uhličitého vyrobit nový druh plastické hmoty. Tento druh plastu z přírodních zdrojů je plně biologicky odbouratelný.

Profesor Geoffrey Coates se svými mladými kolegy. Nový polymer má podobné vlastnosti jako polystyrén. Základní surovinou při jeho výrobě je limonen, který je obsažen ve slupkách pomerančů. Kůra pomerančů obsahuje až 95 procent oleje, který se v současnosti používá jako vonná složka do nejrůznějších čistících prostředků. Kromě pomerančů lze podobnou látku získat z 300 dalších plodin.

Profesor Geoffrey Coates z Cornellovy univerzity si cení toho, že plast je vyroben z obnovitelných zdrojů a nikoli z ropných látek, jak je tomu v případě známých plastů.

"Musíme pracovat na takovýchto výzkumech, jestliže chceme přestat být závislí na ropě a začít využívat obnovitelné a levné látky. Je úžasné, že se podařilo získat plast velmi dobré kvality z obnovitelných zdrojů," řekl.

Tým profesora Coatese se zabývá využitím oxidu uhličitého v průmyslu. Chce docílit toho, aby byl škodlivý plyn, který nyní uniká do ovzduší, zachycen a využit. Zatímco výroba plastů z ropných derivátů produkuje značné množství oxidu uhličitého, nový výrobní proces ho naopak spotřebovává.

Izrael čelí nejhorší vodní krizi od roku 1932
http://eretz.cz/content/view/6246/41/

trochu OT
http://ekonomika.sme.sk/c/3973818/Suboj-medzi-balenou-vodou-a-vodou-z-vodovodu-nie-je-rozhodnuty.html

Hladina jezera Kineret se blíží „červené linii“

Levicoví aktivisté obviňují Izrael z problémů s nedostatkem vody pro Palestince

Čus nemáte nekdo prosím nějaký dobrý materiály ohedně chudoby ve 3. světě, píšu takovou dost vzletnou seminárku a potřeboval bych nějaký fakta...

MORPHLER: Ou, chudacci...tahle oblast neni vubec zmapovana na Google Earth a za par let uz ani nebude potreba.

no s tím plastem se fakt mrhá neskutečně...
jak je to s tím vytříděným odpadem, toť fakt otázka, jak kde končí, ale osobně si myslím, že naše třiditeklské snahy nicmoc.

ideální by bylo prostě bojkotovat produkty, v nerecyklovatelnejch nádobách, kupovat vše na váhu, na litry, do vlastních flašek, ve skle, papíru, příp, konzervy...
prostě jako před plastem...
btw. většina produktů nemá jen vlastní obal, ale honosí se ještě x vrstvama naleštěnejch obalů, aby šli lépe na dračku, viz. např. krémy na xicht atd.

a bez obalů by to samozřejmě mělo vyjít tak ymnohem levněji potov vše, že? :)

hmmm, ale to by chtělo mega kampaň, nebo ty lidi něják zhypnotizovat...

jeste si dovolim nahodit par zajimavych clanku a rozcestnikovych stranek ke konfliktum o vodu na blizkym vychode

http://www.oranim.ac.il/courses/meast/water/WATER%20AND%20CONFLICT%20IN%20THE%20MIDDLE%20EAST%20.htm

http://www.al-bab.com/arab/env/water.htm

http://www.waternet.be/

http://www.mideastnews.com/WaterWars.htm

http://www.globalpolicy.org/security/natres/waterindex.htm

kdyby nekdo chtel, tak muzu dat dalsi, resp nahodit i rozsahlejsi clanky..

DANKLAR: Tak jsem se zase ztrapnil:D

YGGDRASSIL: lifestraw, nalezeno v popisu fotky:o))