LOWRIDER: Koukam, ze z Irska a CSSR nejak data o vode schazi... ;)

dobrá anketka http://news.bbc.co.uk/2/hi/in_depth/2946916.stm

Světová banka uvádí, že osmdesát zemí má dnes nedostatek vody, který ohrožuje zdraví a ekonomiku. Více než 2 mld lidí nemají přístup k čisté vodě. Čekejme konflikty.
http://ag.arizona.edu/AZWATER/awr/dec99/Feature2.htm

V Harare není voda
V Zimbabwe se dál šíří cholera.

V Zimbabwe se nedaří zastavit epidemii cholery. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) od srpna zemřelo nejméně 484 lidí a dalších 11 700 je nemocí nakaženo. Podle jiných zdrojů už počet úmrtí přesáhl 500.

K šíření nemoci došlo poté, co z důvodu dlouhodobé politické a ekonomické krize zkolabovalo vodohospodářství a úklid odpadu. Také přístup ke zdravotnickým službám je omezený.

Nemoc se šíří zejména kontaminovanou vodou. Cholera už se objevila ve většině regionů země.

Státní média v Zimbabwe rovněž informovala, že většina metropole Harare se ocitla zcela bez vody, a to z důvodu nedostatku prostředků na její úpravu. Kanystry s pitnou vodou se prodávají až za desítky dolarů.

Podle WHO se nemoc může dál rychle šířit. „V oblastech, kde lidé nemají přístup k základní zdravotnické péči, může počet úmrtí rychle vzrůstat," varovala organizace.

Podle WHO jde o nejhorší epidemii v zemi za posledních 15 let.

Choleru by v mnoha případech lékaři mohli vyléčit, ovšem řada nemocnic nefunguje nebo nemá dostatek personálu a léčiv. Obyvatelé mnohdy na léčbu či dopravu do nemocnic nemají prostředky.

Případy cholery už byly zaznamenány také v okolních zemích. Jihoafrické ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že zaznamenalo 160 nakažených, tři lidé zemřeli.

Epidemie cholery následuje po dlouhodobé politické a ekonomické krizi, do které tuto před nedávnem relativně prosperující zemi uvrhl režim prezidenta Roberta Mugabeho. Inflace nyní v zemi dosahuje 231 milionů procent. Pouze jeden z deseti lidí v produktivním věku má stálé zaměstnání.

Země stále nemá funkční vládu. Robert Mugabe se dosud nedohodl s vůdcem opozice Morganem Tsvangiraiem na realizaci smlouvy o rozdělení moci, kterou představitelé hlavních politických uskupení podepsali v září.

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/clanek.phtml?id=623751

MILIS: vše aktualně.cz

pardon, sem to sem hazela v rychlosti...
ostatně sem to tu kdysi někde uváděla, že zdroje sou důležitý,
tažes e ještě jednou omlouvám

NONOBODY: neuskodi uvadet i zdroje clanku

Pardon, sice to není vše o vodě, ale vono to všechno se sebou souvisý.
Takže ať žijou boháči!

OSN varuje před biopalivy. Způsobují prý hladomor
Západní svět musí přehodnotit své plány na používání biopaliv.

Podle Organizace spojených národů škody, kterou produkce biopaliv napáchala na cenách potravin, nevyrovnají jejich přínosy ke snižování emisí skleníkových plynů.

Zprávu Organizace OSN pro potraviny a zemědělství (FAO) citovala agentura Reuters.

FAO tvrdí, že politika podpory biopaliv praktikovaná v Evropě a Spojených státech amerických, pravděpodobně bude vytvářet stálý tlak na ceny potravin, ale její přínos pro odklon od tradičních fosilních paliv nebude velký.

"Biopaliva budou v příštích deseti letech kompenzovat pouze malý díl spotřebované fosilní energie, ale budou mít mnohem větší dopad na zemědělství a hladomor," píše se ve výroční Zprávě OSN o stavu potravin a zemědělství.

Ceny potravin porostou až o třetinu
Podle OSN rostoucí poptávka po biopalivech v příšítch deseti letech zvedne ceny zemědělských komodit.

Například pokud poptávka po výchozích produktech k výrobě zelených paliv vzroste do roku 2010 o 30 procent, ceny cukru vzrostou o 26 procent, pšenice o 11 procent a rostlinných olejů o šest procent.

Kvůli nízkým světovým zásobám potravin a úrodě silně závislé na počasí zůstanou ceny potravin nestálé.

Také aktivisté bojující proti hladomoru viní biopaliva, že způsobila celosvětový nárůst cen potravin. Podle nich produkce zelených paliv proměnila pšenici, cukrovou třtinu nebo palmový olej z potravin na tekuté přísady používané v motorech automobilů, což přispělo k prudkému růstu cen jídla v posledních dvou letech.

Světový objem dovozu potravin podle očekávání FAO vzroste o 26 procent na 1,035 miliardy amerických dolarů, právě kvůli vysokým cenám rýže, pšenice a rostlinných olejů.

Bez dotací se neobejdou
FAO viní z vysokých cen potravin nejen biopaliva, ale také chudou loňskou sklizeň a vyšší poptávku po bohatší stravě v Číně a Indii. Dále zpochybňuje přínos biopaliv pro snižování emisí ekleníkových plynů.

Plodiny během růstu spotřebovávají CO2, hlavní skleníkový plyn považovaný za viníka klimatických změn. Ovšem paliva používaná pro jejich pěstování a zpracování, jejich přínos k poklesu emisí snižují. Pokud k získání půdy pro jejich pěstování bylo nutné vykácet stromy, ekologický zisk je nulový.

"V mnoha případech rostoucí emise způsobené změnou způsobu požívání půdy pravděpodobně vyrovnají nebo dokonce překonají úsporu emisí získaných výměnou fosilních paliv za biopaliva. V úvahu je také třeba brát jejich dopady na vodu, půdu a biologickou rozmanitost," píše FAO.

S výjimkou výroby ethanolu z cukrové třtiny v Brazílii se výrobě biopaliv daří pouze tehdy, když je dotovaná.

Nárůst spotřeby biopaliv může poskytnout zemědělcům v rozvojových zemích možnost začít pěstovat nové, dobře placené plodiny. Ovšem pouze pokud se změní režimy dotací.

FAO doporučuje se více soustředit na "druhou generaci" biopaliv, která pocházejí z nepotravinových rostlin jako například sláma nebo řasy.

- 75-250 milionů lidí v Africe může do roku 2020 trpět nedostatkem vody
- Výnosy z půdy ve východní a jihovýchodní Asii porostou o 20 %, ale ve střední a jižní Asii klesnou až o 30 %
- Zemědělství závislé na dešťových srážkách se může v některých afrických zemích snížit do roku 2020 až o polovinu
- 20-30 % všech druhů zvířat bude hrozit vyhynutí, pokud se teploty zvednou o 1,5 až 2,5 °C
- Ledovce a sněhová pokrývka budou ubývat, čím dojde k nedostatku vody v zemích závislých na jejich postupném odtávání

Klimatické křivdy porušují lidská práva, tvrdí Oxfam
Životy lidí z nejchudších zemí ohrožují extrémní klimatické jevy jako například povodně, sucha a ničivé bouře. Studie společnosti Oxfam citovaná agenturou Reuters z toho viní rozvinuté země, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny.

Ve zprávě mezinárodní charitativní organizace Oxfam International se píše, že jsou to právě emise z rozvinutých zemí, které nejvíce zhoršují záplavy, sucha a další extrémní klimatické jevy.

V důsledku extrémních výkyvů počasí se podle autorů studie snižují výnosy z úrody a lidé přicházejí o domovy a přístup k pitné vodě.
idská práva vs. klima
Studie upozorňuje na to, že právě lidská práva a jejich bezpečnost by měly být ve středu pozornosti veškeré politiky týkající se ochrany klimatu.

Oxfam předloží svoji zprávu nazvanou Klimatické křivdy a lidská práva i Vrchnímu komisaři OSN pro lidská práva (OHCHR).

"Změny klimatu byly nejprve sledovány jako vědecký problém, poté jako ekonomický," vysvětlila BBC News autorka studie Kate Raworthová.

Základní body studie IPCC:

- 75-250 milionů lidí v Africe může do roku 2020 trpět nedostatkem vody
- Výnosy z půdy ve východní a jihovýchodní Asii porostou o 20 %, ale ve střední a jižní Asii klesnou až o 30 %
- Zemědělství závislé na dešťových srážkách se může v některých afrických zemích snížit do roku 2020 až o polovinu
- 20-30 % všech druhů zvířat bude hrozit vyhynutí, pokud se teploty zvednou o 1,5 až 2,5 °C
- Ledovce a sněhová pokrývka budou ubývat, čím dojde k nedostatku vody v zemích závislých na jejich postupném odtávání

"Teď se stává problémem mezinárodní justice. Bohaté země, které znečišťují ovzduší, jsou si již léta plně vědomy svého provinění," dodala.

Nadějí je summit OSN
Naděje na změnu vkládá Oxfam do klimatického summitu OSN v roce 2009, od kterého se očekává rozhodnutí o celosvětové klimatické strategii.

"Naši zaměstnanci a místní partneři pracují ve více než stovce zemí a jsou stále více svědky ničivého dopadu častějších a vážnějších klimatických jevů na šance chudých lidí k dalšímu rozvoji," píše se ve zprávě citované BBC News.

Souvislosti: Nejezte maso, ochladíte Zemi, říká klimatický šéf OSN

Zpráva poukazuje na problémy, kde současná politika boje proti změnám klimatu zaostává.

Takovým problémem je například neschopnost bohatých národů snížit emise skleníkových plynů nebo malá snaha průmyslových zemí pomoci chudým národům se zaváděním ekologičtějších technologií.

Chudí jsou nejohroženější
Již v dubnu 2007 pracovní skupina Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) tvořená stovkami odborníků na životní prostředí zveřejnila varování, že lidé žijící v chudobě mohou být nejvíce postiženi klimatickými změnami.

Panel doporučil státům přijmout národní a mezinárodní cíle, jejichž splnění by snížilo riziko předpokládaného růstu průměrných světových teplot o více než 2 °C, a odvrátilo tak hrozbu jinak nevyhnutelných dopadů, jako jsou vlny tsunami, povodně, sucha atp.

Krize dopadá i na přírodu. Nebudou peníze na ochranu


Barcelona - Světová finanční krize může mít podle odborníků za následek nedostatek peněz na ochranu přírody a boj s klimatickými změnami. Shodli se na tom během setkání Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) v Barceloně, píše server NationalGeographic.com.

Vážná ekonomická krize, která započala v USA, se pravděpodobně celosvětově odrazí na prioritách vlád pro několik příštích let. Ochrana přírody bude podle Alejandra Nadala, který zasedá v pracovní skupině IUCN pro makroekonomii a životní prostředí, odsunuta do pozadí.

Krize může také zhoršit ekonomické tlaky například na větší kácení pralesů nebo těžbu ropy.

Souvislosti: OSN chce platit chudým státům za nekácení lesů

Ochrana přírody přijde o vládní peníze
Vlády jednotlivých států mohou chtít krizi řešit hledáním opory v soukromém průmyslu vyčerpávajícím přírodní zdroje a naplnit tak finanční rezervy. Další možností je převod kapitálu z ekologických a sociálních programů na pomoc ekonomice.

Podle Nadala jde o „typický příklad makroekonomické politiky, která má vážnou ekologickou odezvu."

„Závažnost této krize by měla ekologům opravdu dělat starosti," varuje podle NationalGeographic.com Alejandro Nadal z IUCN.

Ovšem lidstvo se může podle Nadala z krize i poučit. Strach z ohrožení další krizí může vézt ke snížení celkové spotřeby, společenské nerovnosti a koncentrace bohatství.
Mimo kácení pralesů kvůli ekonomické krizi může docházet i k nadměrnému lovu ryb.

„Pokud lidstvo nebude této zprávě věnovat pozornost, stane se číslem jedna na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN," dodal Nadal.

Nedotování zemědělci přírodu ničí
Pokud finanční krize dotlačí vlády k ukončení podpory sociálních programů jako jsou například výhodné půjčky pro drobné zemědělce, poškodí to komunity žijící poblíž chráněných oblastí.

Jejich obyvatelé, pokud se jim nebude dostávat vnější podpory, budou nuceni mnohem více využívat lesy, vodstvo a další přírodní zdroje k uspokojení svých každodenních potřeb.

Greg Fishbein, ředitel odboru pro financování a plánování ochrany přírody z americké neziskové organizace Ochrana přírody, podle NationalGeogephic.com souhlasí: „Rozhodně v situacích, kde je ohroženo jejich živobytí, budou lidé mnohem agresivněji kácet lesy a nadměrně lovit ryby."

Čtěte také: EU vzkazuje rybářům: Nejdřív ekologie, pak živobytí

Ekologická krize může ovšem zasáhnout i západní rozvinuté země. Pokud se obyvatelé USA budou cítit ohroženi neschopností splácet hypotéky na dům, těžko se rozhodnou pokračovat v dotování skupin ochránců přírody, které jsou na jejich dobročinnosti často závislé.

Podle Fishbeina by krize neměla ohrozit dlouhodobé ekologické cíle, především boj s klimatickými změnami.


Podle předsedy Evropské komise Jose Manuela Barroso ekonomická krize plán EU proti klimatickým změnám nezhatí. Oponenti tvrdí, že ano.
větší obrázek
Zdroj: Reuters
„Pokud nebudeme brát v potaz klimatické změny, ekonomické důsledky mohou být mnohem horší než krize, o které se mluví v současné době," dodal Fishbein.

Řešení? Opětovná vládní omezení
Zpráva publikovaná v roce 2006 Anglickou vládní ekonomickou službou uvedla, že v současnosti by boj proti klimatickým změnám mohl stát pouze jedno procento světového HDP, ale opomíjení těchto změn by v budoucnu mohlo stát až 20 procent.

Nadala se domnívá, že opětovná regulace, čili převedení neregulovaného finančního sektoru zpět pod vládní omezení, by mohlo stabilizovat trh a pomoci překonat krizi.

Ekonomická krize bude mít podle agentury Reuters dopad i na snahy Evropské unie o snížení emisí oxidu uhličitého.

EU si stanovila ambiciózní cíl snížit emise CO2 do roku 2020 o pětinu oproti měřením z roku 1990. Tuto pětinu emisí má ušetřit snížení dovozu ropy a zemního plynu a přechod k obnovitelných zdrojů energie. Podle kritiků tohoto plánu současný ekonomický pokles vysoké investice do obnovitelných zdrojů energie neumožní.

„V současné době je důležitější než jindy, abychom pokročili vpřed k vlastní elektrické energií a k evropskému balíčku pro klimatické změny. Ne navzdory finanční krizi, ale alespoň částečně kvůli této krizi," řekl podle NationalGeographic.com předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso.

To si ale nejdrive (jako stat a "vodohospodari" myslim) musime odvyknout betonovat koryta nasich rek! :(

At ziji luzni lesy a nivy!

JEDI: kvalitni fitry a kondenzacni sberace ala Dune.. tam vidim mnohem svetlejsi budoucnost, nikoli balena voda. balena voda by imho mela byt v oblastech jako je Cesko tezce danena, at si to kazdy rozmysli...

OASHI: Mluvil jsem s některejma šéfama, co dělaj balenou vodu, a Ti říkali, že futures budou.. a svoje vrty si držej zuby nehty.
že voda bude nejcenější komoditou.

Bych tipoval, ze za nedlouho budou i futures na vodu... :-/
Zavisle na mistu a terminu dodani, samozrejme.

Krátké vedení na Afroditině ostrově

Chyba ve výpočtech délky trubek zmařila pomoc žíznícímu Kypru.

Tanker s asi 40 000 litry vody z Řecka, dvojnásobek toho, kolik jí na ostrově zbývá, dorzail ke Kypru postiženému nebývalým suchem posledního června. Chybělo ale 3,5 z 1320 metrů nachystaného podmořského potrubí, jež mělo přivést vodu z lodi do scuhozemského vodovodu a svlažit rezervoáry vyčrpané na 7,2% normálního stavu. Vyprahlí ostrované, jimž teče voda pouze obden se mohli na loď jen dívat
zdroj: Týden 28/08

dále také: http://www.reuters.com/article/environmentNews/idUSL1544522020080716
http://www.environmentalgraffiti.com/ecology/an-island-paradise-faces-an-alarming-water-shortage/500
http://www.turkishdailynews.com.tr/article.php?enewsid=99990