• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    NONOBODYBoj o vodu
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    More than one billion people (one-sixth of the world's population) lack safe drinking water and almost two billion are without adequate sanitation.
    Every day, an estimated 10,000 people in developing countries die from water-related diseases. That’s 6.9 people every minute!

    3 million children under 5 in Asia, Africa and South America die each year from diarrhea. This is caused mainly by dirty water or food touched by dirty hands. Diseases caused by dirty water result in the deaths of more than 300 children every hour!

    How many times have you turned on a tap today? You probably take the water supply to your house entirely for granted but millions of people aren’t so lucky. In developing countries a single trip to collect water can last up to six hours, often in stifling heat over difficult terrain. This arduous task often falls to women and children. Most women carry up to 25 liters and a child can carry up to 20 liters. Each liter weighs a kilo. Just to survive, a person needs 1.5 liters of water a day but the demands of climate, physical exertion and farming mean that people in developing countries often need 7-12 liters a day. Water may also be polluted. Up to 75% of all diseases in the Third World are water-related. Therefore safe water supplies closer to homes, better sanitation and health education are priorities for improving people’s lives."

    http://needmorewater.org/info.htm
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---


    Zbytky z rafinérské výroby petroleje, těžký topný olej a surové minerální oleje se nedaleko ostravského sídliště Fifejdy hromadily od počátku dvacátého století. Po pádu komunistického režimu, který na jedovaté skládky svážel také použité motorové oleje z celé republiky, získaly laguny Ostrama označení jako jedna z největších ekologických zátěží v zemi.

    více:
    http://rocenka2008.aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=624542
    DYLAN
    DYLAN --- ---
    ze cyberspace


    Non-drinking water kills 8 millions persons a year.

    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Korea vysušila moře

    Buan - Vzácná příroda musela v Jižní Koreji ustoupit ekonomickému rozvoji. Ničí ji projekt, jehož cílem je získat půdu, aby se mohly postavit nové továrny, vodárna, ale i společenská a obchodní centra nebo golfová hřiště, píše agentura Reuters.

    Vysušení mokřadů o rozloze jen o málo menší, než je Praha, bude stát asi tři miliardy dolarů. Vláda si od něj slibuje, že pomůže celé jihokorejské ekonomice.

    Ochránci přírody ale varují: může jít o jeden z největších ekologických omylů Jižní Koreje.

    "Projekt není o ochraně životního prostředí, je o ekonomickém rozvoji. Ale ten se bude ubírat ekologickou cestou," mírní obavy Park Hyoungbae, úředník, který má výstavbu v oblasti Saemangeum na starosti.

    Třicetikilometrová hráz
    Projekt začal v roce 1999 stavbou 33 kilometrů dlouhého náspu, který uzavřel zdejší zátoku. Dokončen byl v roce 2006.

    Teď se pracuje na přeměně pobřežních mokřadů na půdu použitelnou pro stavební rozvoj. Ta má podle odborníků do dříve zemědělské provincie Severní Joella přivést moderní průmysl.
    Průmyslová zóna se začne stavět příští rok. Zahraniční investory vláda láká na pronájmy půdy na sto let. "Saemangeum promění Koreu ve šťastnější místo," říká se v reklamním videu pro potenciální investory.

    Projekt byl původně zahájen už před desítkami let, ale zbrzdila ho špatná ekonomická situace v zemi.

    Rekultivace mokřin se tehdy zdála být dobrou cestou, jak v hornaté a přelidněné zemi zvětšit plochu zemědělské půdy. Spory o to, jak získanou půdu využít, se však táhly léta.
    Projekt, který přežil svůj konec
    Projekt měl přitom dávno skončit. Kvůli nečinnosti úředníků a novým pracovním místům, které podnikatelský záměr sliboval, se tak nakonec nestalo.

    Za vysoušení mokřadů se postavili jak levicoví prezidenti v letech 1998 až 2008, tak současná konzervativní hlava státu Lee Myung-bak. Podle něj pomůže rozvoji regionu a bude stimulovat korejskou ekonomiku, pro níž je klíčový vývoz do zahraničí.

    Mokřady, včetně těch v oblasti Saemangeum, přitom podle Americké agentury pro ochranu životního prostředí pomáhají předcházet erozi půdy. Kromě toho mohou odčerpávat také skleníkové plyny z atmosféry.

    Odstrašujícím případem, jak může vysoušení pobřežních mokřad dopadnout, je japonská zátoka Isahaya. Jak dokázali japonští vědci, vedlo to ke snížení kvality mořské vody a znehodnotilo to i půdu na pevnině, která je teď velmi chudá na živiny.
    V červenci dokonce japonský soud vládě přikázal otevřít zdymadla v Isahaye, zavřená v roce 1997. Projekt podle něj poškodil rybolov a zničil životní prostředí v oblasti.

    Tažní ptáci trpí
    Přestože zdymadly v Saemangeu voda příležitostně stále proudí, projekt si už na životním prostředí vybral svou daň. Místním ohroženým druhům teď hrozí vyhynutí.

    Tažní ptáci, kteří létají z Ruska a Aljašky na Nový Zéland a do Austrálie, se tu často zastavují, aby načerpali energii. Na své dlouhé cestě přitom dělají zastávku jen jednou, a to právě v pobřežních nížinách Žlutého moře. Sbírají tu nejrůznější mořské živočichy.

    Podle jihokorejských ochránců přírody už došlo k poklesu počtu tažných ptáků, kteří do oblasti přilétají, a to asi o 137 tisíc. Mezi lety 2006 a 2007 se změnšila i populace 19 ptačích druhů žijících zde trvale.

    "Předpokládáme, že poklesy nebudou pouze pokračovat, ale budou mnohem viditelnější i u dalších druhů," řekl britský odborník na ochranu přírody a vedoucí organizace Ptáci Korea Nial Moores.

    http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=623223
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Miliarda lidí zůstane bez vody. Mohou za to také Češi

    Praha - Miliarda lidí bez vody. Sucho až na téměř třetině zemské souše. Tropická horečka dengue na území obývaném pěti až šesti miliardami lidí.

    Pokud bude globální oteplování pokračovat dosavadním tempem, už za pár desetiletí by mohlo ohrozit miliardy lidí především v chudých státech. Na tom, že v Africe, Asii nebo Latinské Americe bude rozsáhlé sucho, že se budou častěji objevovat hurikány nebo se šířit malárie, má svůj nemalý díl viny i Česko. Patří totiž k rekordmanům ve vypouštění skleníkových plynů.

    Ve střední Evropě přitom dopady klimatických změn nebudou zdaleka tak dramatické jako právě na druhém konci světa. Ačkoli i v Česku by se měly častěji objevovat povodně nebo delší období sucha.

    "Tyto problémy jsou zanedbatelné oproti tomu, co se stane v některých rozvojových zemích," řekl Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha. Sdružení je jednou z třinácti českých rozvojových, humanitárních a ekologických organizací, které vypracovaly analýzu o vlivu klimatických změn na lidi v různých částech světa.

    Studii podpořil i Bedřich Moldan, senátor a zároveň ředitel Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí.

    Co Čech, to 12 tun emisí

    Studie Odpovědnost bez hranic: klima a chudoba shrnuje dosavadní vědecké poznatky a zároveň vyzývá vládu, aby mnohem víc pomáhala rozvojovým zemím, aby se s dopady klimatických změn lépe vypořádaly.

    "Chudí lidé v Africe či Asii odnesou sucha nebo častější povodně a hurikány daleko víc než Středoevropané. Česká republika patří mezi nejhorší znečišťovatele. Proto je naší odpovědností nejen snížit exhalace, ale i přímo pomoci rozvojovým států," tvrdí Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.

    Na každého Čecha připadá v průměru dvanáct tun skleníkových emisí každý rok, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropě. Průměr pětadvaceti zemí EU je zhruba devět tun.

    Ale například Indie vypustí jen asi jednu tunu oxidu uhličítého na obyvatele, Nigérie pouze sedm set kilogramů a Keňa dokonce jen tři sta kilogramů emisí.

    Tři miliardy české pomoci
    Třináct neziskových organizací - například Člověk v tísni, Adra, Charita, Nadace Partnerství či Calla - vyzvalo vládu a parlament, aby rozvojovým zemím posílaly více peněz než dosud.

    "Mezinárodní humanitární organizace Oxfam podle velikosti emisí a ekonomické síly jednotlivých zemí vyčíslila, kolik by jednotlivé průmyslové státy měly přispět rozvojovému světu na nezbytná adaptační opatření. Odpovídající český podíl činí asi tři miliardy korun ročně," uvádí se ve studii nevládních organizací.

    Realita je taková, že Česko posílá na zvojovou pomoc jen stovky milionů korun. A ačkoli se Bruselu zavázalo, že své odvody zvýší, trend je spíše opačný.

    Stát platí například výzkum jihalvské společnosti Geomin, která ve spolupráci s Univerzitou Karlovou pomáhá Kyrgystánu zabránit tomu, aby se tamní vysokohorská jezera nevylila do vesnic pod nimi. Jezera se kvůli tání ledovců stále více naplňují a na několika stovkách míst hrozí, že nevydrží nápor vody.

    Bez ledovců vyschnou řeky
    Opačný problém - s nedostatkem vody - mohou mít už za pár desítek let miliarda lidí, kteří žijí podél Gangy, Indu a dalších řek, pro něž jsou hlavním zdrojem vody vysokohorské ledovce. Rychlé oteplování v Himalájích a dalších pohořích znamená, že v těchto oblastech hrozí vážné sucho.

    Zatímco dnes je suchem postižena asi tři procenta zemského povrchu, na konci 21. století už to může být bezmála třetina. Kvůli globálnímu oteplování se rozšíří i oblasti, kde hrozí malárie nebo horečka dengue. Zvýšení hladiny oceánů o třicet centimetrů by jen v Číně zaplavilo území větší než je Česko.


    "Při své práci již nyní vidíme první přímé dopady změny klimatu, kdy jsou zemědělci v rozvíjejících se zemích zasaženi změnami v obdobích sucha a dešťů. Změna v budoucích desetiletích zasáhne několik miliard lidí a pokud chceme dostát svému poslání pomáhat nejohroženějším, je nejvyšší čas jednat již nyní," konstatoval Pavel Gruber z české Charity

    http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=623972
    OASHI
    OASHI --- ---
    LOWRIDER: Koukam, ze z Irska a CSSR nejak data o vode schazi... ;)
    LOWRIDER
    LOWRIDER --- ---
    LOWRIDER
    LOWRIDER --- ---
    Světová banka uvádí, že osmdesát zemí má dnes nedostatek vody, který ohrožuje zdraví a ekonomiku. Více než 2 mld lidí nemají přístup k čisté vodě. Čekejme konflikty.
    http://ag.arizona.edu/AZWATER/awr/dec99/Feature2.htm
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    V Harare není voda
    V Zimbabwe se dál šíří cholera.

    V Zimbabwe se nedaří zastavit epidemii cholery. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) od srpna zemřelo nejméně 484 lidí a dalších 11 700 je nemocí nakaženo. Podle jiných zdrojů už počet úmrtí přesáhl 500.

    K šíření nemoci došlo poté, co z důvodu dlouhodobé politické a ekonomické krize zkolabovalo vodohospodářství a úklid odpadu. Také přístup ke zdravotnickým službám je omezený.

    Nemoc se šíří zejména kontaminovanou vodou. Cholera už se objevila ve většině regionů země.

    Státní média v Zimbabwe rovněž informovala, že většina metropole Harare se ocitla zcela bez vody, a to z důvodu nedostatku prostředků na její úpravu. Kanystry s pitnou vodou se prodávají až za desítky dolarů.

    Podle WHO se nemoc může dál rychle šířit. „V oblastech, kde lidé nemají přístup k základní zdravotnické péči, může počet úmrtí rychle vzrůstat," varovala organizace.

    Podle WHO jde o nejhorší epidemii v zemi za posledních 15 let.

    Choleru by v mnoha případech lékaři mohli vyléčit, ovšem řada nemocnic nefunguje nebo nemá dostatek personálu a léčiv. Obyvatelé mnohdy na léčbu či dopravu do nemocnic nemají prostředky.

    Případy cholery už byly zaznamenány také v okolních zemích. Jihoafrické ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že zaznamenalo 160 nakažených, tři lidé zemřeli.

    Epidemie cholery následuje po dlouhodobé politické a ekonomické krizi, do které tuto před nedávnem relativně prosperující zemi uvrhl režim prezidenta Roberta Mugabeho. Inflace nyní v zemi dosahuje 231 milionů procent. Pouze jeden z deseti lidí v produktivním věku má stálé zaměstnání.

    Země stále nemá funkční vládu. Robert Mugabe se dosud nedohodl s vůdcem opozice Morganem Tsvangiraiem na realizaci smlouvy o rozdělení moci, kterou představitelé hlavních politických uskupení podepsali v září.

    http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/clanek.phtml?id=623751
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    MILIS: vše aktualně.cz

    pardon, sem to sem hazela v rychlosti...
    ostatně sem to tu kdysi někde uváděla, že zdroje sou důležitý,
    tažes e ještě jednou omlouvám
    MILIS
    MILIS --- ---
    NONOBODY: neuskodi uvadet i zdroje clanku
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Pardon, sice to není vše o vodě, ale vono to všechno se sebou souvisý.
    Takže ať žijou boháči!


    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    OSN varuje před biopalivy. Způsobují prý hladomor
    Západní svět musí přehodnotit své plány na používání biopaliv.

    Podle Organizace spojených národů škody, kterou produkce biopaliv napáchala na cenách potravin, nevyrovnají jejich přínosy ke snižování emisí skleníkových plynů.

    Zprávu Organizace OSN pro potraviny a zemědělství (FAO) citovala agentura Reuters.

    FAO tvrdí, že politika podpory biopaliv praktikovaná v Evropě a Spojených státech amerických, pravděpodobně bude vytvářet stálý tlak na ceny potravin, ale její přínos pro odklon od tradičních fosilních paliv nebude velký.

    "Biopaliva budou v příštích deseti letech kompenzovat pouze malý díl spotřebované fosilní energie, ale budou mít mnohem větší dopad na zemědělství a hladomor," píše se ve výroční Zprávě OSN o stavu potravin a zemědělství.

    Ceny potravin porostou až o třetinu
    Podle OSN rostoucí poptávka po biopalivech v příšítch deseti letech zvedne ceny zemědělských komodit.

    Například pokud poptávka po výchozích produktech k výrobě zelených paliv vzroste do roku 2010 o 30 procent, ceny cukru vzrostou o 26 procent, pšenice o 11 procent a rostlinných olejů o šest procent.

    Kvůli nízkým světovým zásobám potravin a úrodě silně závislé na počasí zůstanou ceny potravin nestálé.

    Také aktivisté bojující proti hladomoru viní biopaliva, že způsobila celosvětový nárůst cen potravin. Podle nich produkce zelených paliv proměnila pšenici, cukrovou třtinu nebo palmový olej z potravin na tekuté přísady používané v motorech automobilů, což přispělo k prudkému růstu cen jídla v posledních dvou letech.

    Světový objem dovozu potravin podle očekávání FAO vzroste o 26 procent na 1,035 miliardy amerických dolarů, právě kvůli vysokým cenám rýže, pšenice a rostlinných olejů.

    Bez dotací se neobejdou
    FAO viní z vysokých cen potravin nejen biopaliva, ale také chudou loňskou sklizeň a vyšší poptávku po bohatší stravě v Číně a Indii. Dále zpochybňuje přínos biopaliv pro snižování emisí ekleníkových plynů.

    Plodiny během růstu spotřebovávají CO2, hlavní skleníkový plyn považovaný za viníka klimatických změn. Ovšem paliva používaná pro jejich pěstování a zpracování, jejich přínos k poklesu emisí snižují. Pokud k získání půdy pro jejich pěstování bylo nutné vykácet stromy, ekologický zisk je nulový.

    "V mnoha případech rostoucí emise způsobené změnou způsobu požívání půdy pravděpodobně vyrovnají nebo dokonce překonají úsporu emisí získaných výměnou fosilních paliv za biopaliva. V úvahu je také třeba brát jejich dopady na vodu, půdu a biologickou rozmanitost," píše FAO.

    S výjimkou výroby ethanolu z cukrové třtiny v Brazílii se výrobě biopaliv daří pouze tehdy, když je dotovaná.

    Nárůst spotřeby biopaliv může poskytnout zemědělcům v rozvojových zemích možnost začít pěstovat nové, dobře placené plodiny. Ovšem pouze pokud se změní režimy dotací.

    FAO doporučuje se více soustředit na "druhou generaci" biopaliv, která pocházejí z nepotravinových rostlin jako například sláma nebo řasy.
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    - 75-250 milionů lidí v Africe může do roku 2020 trpět nedostatkem vody
    - Výnosy z půdy ve východní a jihovýchodní Asii porostou o 20 %, ale ve střední a jižní Asii klesnou až o 30 %
    - Zemědělství závislé na dešťových srážkách se může v některých afrických zemích snížit do roku 2020 až o polovinu
    - 20-30 % všech druhů zvířat bude hrozit vyhynutí, pokud se teploty zvednou o 1,5 až 2,5 °C
    - Ledovce a sněhová pokrývka budou ubývat, čím dojde k nedostatku vody v zemích závislých na jejich postupném odtávání
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Klimatické křivdy porušují lidská práva, tvrdí Oxfam
    Životy lidí z nejchudších zemí ohrožují extrémní klimatické jevy jako například povodně, sucha a ničivé bouře. Studie společnosti Oxfam citovaná agenturou Reuters z toho viní rozvinuté země, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny.

    Ve zprávě mezinárodní charitativní organizace Oxfam International se píše, že jsou to právě emise z rozvinutých zemí, které nejvíce zhoršují záplavy, sucha a další extrémní klimatické jevy.

    V důsledku extrémních výkyvů počasí se podle autorů studie snižují výnosy z úrody a lidé přicházejí o domovy a přístup k pitné vodě.
    idská práva vs. klima
    Studie upozorňuje na to, že právě lidská práva a jejich bezpečnost by měly být ve středu pozornosti veškeré politiky týkající se ochrany klimatu.

    Oxfam předloží svoji zprávu nazvanou Klimatické křivdy a lidská práva i Vrchnímu komisaři OSN pro lidská práva (OHCHR).

    "Změny klimatu byly nejprve sledovány jako vědecký problém, poté jako ekonomický," vysvětlila BBC News autorka studie Kate Raworthová.

    Základní body studie IPCC:

    - 75-250 milionů lidí v Africe může do roku 2020 trpět nedostatkem vody
    - Výnosy z půdy ve východní a jihovýchodní Asii porostou o 20 %, ale ve střední a jižní Asii klesnou až o 30 %
    - Zemědělství závislé na dešťových srážkách se může v některých afrických zemích snížit do roku 2020 až o polovinu
    - 20-30 % všech druhů zvířat bude hrozit vyhynutí, pokud se teploty zvednou o 1,5 až 2,5 °C
    - Ledovce a sněhová pokrývka budou ubývat, čím dojde k nedostatku vody v zemích závislých na jejich postupném odtávání

    "Teď se stává problémem mezinárodní justice. Bohaté země, které znečišťují ovzduší, jsou si již léta plně vědomy svého provinění," dodala.

    Nadějí je summit OSN
    Naděje na změnu vkládá Oxfam do klimatického summitu OSN v roce 2009, od kterého se očekává rozhodnutí o celosvětové klimatické strategii.

    "Naši zaměstnanci a místní partneři pracují ve více než stovce zemí a jsou stále více svědky ničivého dopadu častějších a vážnějších klimatických jevů na šance chudých lidí k dalšímu rozvoji," píše se ve zprávě citované BBC News.

    Souvislosti: Nejezte maso, ochladíte Zemi, říká klimatický šéf OSN

    Zpráva poukazuje na problémy, kde současná politika boje proti změnám klimatu zaostává.

    Takovým problémem je například neschopnost bohatých národů snížit emise skleníkových plynů nebo malá snaha průmyslových zemí pomoci chudým národům se zaváděním ekologičtějších technologií.

    Chudí jsou nejohroženější
    Již v dubnu 2007 pracovní skupina Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) tvořená stovkami odborníků na životní prostředí zveřejnila varování, že lidé žijící v chudobě mohou být nejvíce postiženi klimatickými změnami.

    Panel doporučil státům přijmout národní a mezinárodní cíle, jejichž splnění by snížilo riziko předpokládaného růstu průměrných světových teplot o více než 2 °C, a odvrátilo tak hrozbu jinak nevyhnutelných dopadů, jako jsou vlny tsunami, povodně, sucha atp.
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Krize dopadá i na přírodu. Nebudou peníze na ochranu


    Barcelona - Světová finanční krize může mít podle odborníků za následek nedostatek peněz na ochranu přírody a boj s klimatickými změnami. Shodli se na tom během setkání Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) v Barceloně, píše server NationalGeographic.com.

    Vážná ekonomická krize, která započala v USA, se pravděpodobně celosvětově odrazí na prioritách vlád pro několik příštích let. Ochrana přírody bude podle Alejandra Nadala, který zasedá v pracovní skupině IUCN pro makroekonomii a životní prostředí, odsunuta do pozadí.

    Krize může také zhoršit ekonomické tlaky například na větší kácení pralesů nebo těžbu ropy.

    Souvislosti: OSN chce platit chudým státům za nekácení lesů

    Ochrana přírody přijde o vládní peníze
    Vlády jednotlivých států mohou chtít krizi řešit hledáním opory v soukromém průmyslu vyčerpávajícím přírodní zdroje a naplnit tak finanční rezervy. Další možností je převod kapitálu z ekologických a sociálních programů na pomoc ekonomice.

    Podle Nadala jde o „typický příklad makroekonomické politiky, která má vážnou ekologickou odezvu."

    „Závažnost této krize by měla ekologům opravdu dělat starosti," varuje podle NationalGeographic.com Alejandro Nadal z IUCN.

    Ovšem lidstvo se může podle Nadala z krize i poučit. Strach z ohrožení další krizí může vézt ke snížení celkové spotřeby, společenské nerovnosti a koncentrace bohatství.
    Mimo kácení pralesů kvůli ekonomické krizi může docházet i k nadměrnému lovu ryb.

    „Pokud lidstvo nebude této zprávě věnovat pozornost, stane se číslem jedna na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN," dodal Nadal.

    Nedotování zemědělci přírodu ničí
    Pokud finanční krize dotlačí vlády k ukončení podpory sociálních programů jako jsou například výhodné půjčky pro drobné zemědělce, poškodí to komunity žijící poblíž chráněných oblastí.

    Jejich obyvatelé, pokud se jim nebude dostávat vnější podpory, budou nuceni mnohem více využívat lesy, vodstvo a další přírodní zdroje k uspokojení svých každodenních potřeb.

    Greg Fishbein, ředitel odboru pro financování a plánování ochrany přírody z americké neziskové organizace Ochrana přírody, podle NationalGeogephic.com souhlasí: „Rozhodně v situacích, kde je ohroženo jejich živobytí, budou lidé mnohem agresivněji kácet lesy a nadměrně lovit ryby."

    Čtěte také: EU vzkazuje rybářům: Nejdřív ekologie, pak živobytí

    Ekologická krize může ovšem zasáhnout i západní rozvinuté země. Pokud se obyvatelé USA budou cítit ohroženi neschopností splácet hypotéky na dům, těžko se rozhodnou pokračovat v dotování skupin ochránců přírody, které jsou na jejich dobročinnosti často závislé.

    Podle Fishbeina by krize neměla ohrozit dlouhodobé ekologické cíle, především boj s klimatickými změnami.


    Podle předsedy Evropské komise Jose Manuela Barroso ekonomická krize plán EU proti klimatickým změnám nezhatí. Oponenti tvrdí, že ano.
    větší obrázek
    Zdroj: Reuters
    „Pokud nebudeme brát v potaz klimatické změny, ekonomické důsledky mohou být mnohem horší než krize, o které se mluví v současné době," dodal Fishbein.

    Řešení? Opětovná vládní omezení
    Zpráva publikovaná v roce 2006 Anglickou vládní ekonomickou službou uvedla, že v současnosti by boj proti klimatickým změnám mohl stát pouze jedno procento světového HDP, ale opomíjení těchto změn by v budoucnu mohlo stát až 20 procent.

    Nadala se domnívá, že opětovná regulace, čili převedení neregulovaného finančního sektoru zpět pod vládní omezení, by mohlo stabilizovat trh a pomoci překonat krizi.

    Ekonomická krize bude mít podle agentury Reuters dopad i na snahy Evropské unie o snížení emisí oxidu uhličitého.

    EU si stanovila ambiciózní cíl snížit emise CO2 do roku 2020 o pětinu oproti měřením z roku 1990. Tuto pětinu emisí má ušetřit snížení dovozu ropy a zemního plynu a přechod k obnovitelných zdrojů energie. Podle kritiků tohoto plánu současný ekonomický pokles vysoké investice do obnovitelných zdrojů energie neumožní.

    „V současné době je důležitější než jindy, abychom pokročili vpřed k vlastní elektrické energií a k evropskému balíčku pro klimatické změny. Ne navzdory finanční krizi, ale alespoň částečně kvůli této krizi," řekl podle NationalGeographic.com předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam