"Pokud chceme zamezit vzniku globální vodní krize, musíme okamžitě zasáhnout," píše v její předmluvě šéf Unesco Koičiro Macura.

http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=631999

(Ne o vodě, ale po vodě...)
Lodě kazí vzduch. Vypouštějí milion tun prachu ročně

Komerční lodní přeprava vypouští do ovzduší skoro milion tun nebezpečných prachových částic ročně, tvrdí vědci. Tedy zhruba polovinu toho, co automobily.

http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=630841

Tibetské ledovce tají moc rychle, vyschnou i veletoky

Do roku 2050 mohou být asijské veletoky bez přísunu vody z tajících ledovců Tibetské náhorní plošiny.
Pro dvě miliardy lidí, obývající rozsáhlé oblasti na jihu a východě kontinentu, by to znamenalo katastrofu.
Nebudou mít čím zavlažovat zemědělskou půdu, kterou obdělávají, a budou se muset hromadně přesunout jinam.

Asijské řeky dnes vzbuzují dojem, že se tamní zásoby vody nikdy nemohou ztenčit.
Pokud ale bude 45 000 ledovců Tibetské náhorní plošiny tát stejnou rychlostí jako nyní,
ztratí během příštích čtyř desetiletí dvě třetiny svého objemu.
Mekong, Brahmaputra či Jang-c’-ťiang by se musely spolehnout takřka výhradně na dešťové srážky.
A ty nemusejí přijít.

"Infrastruktura i životní styl v této oblasti byly v minulém století založeny na předpokladu,
že zde vždy bude existovat nadbytek vody," říká Lonnie Thompson, glaciolog z Ohijské státní univerzity,
který se výzkumem ledovců zabývá několik desetiletí.

Globální oteplování se projevuje všude na zeměkouli, nárůst teplot na Tibetské náhorní plošině
je ale podle něj dvakrát rychlejší než v ostatních částech světa.

více: http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=627433

Dirty Water Kills 5,000 Children a Day

http://www.worldproutassembly.org/archives/2006/11/dirty_water_kil.html

More than one billion people (one-sixth of the world's population) lack safe drinking water and almost two billion are without adequate sanitation.
Every day, an estimated 10,000 people in developing countries die from water-related diseases. That’s 6.9 people every minute!

3 million children under 5 in Asia, Africa and South America die each year from diarrhea. This is caused mainly by dirty water or food touched by dirty hands. Diseases caused by dirty water result in the deaths of more than 300 children every hour!

How many times have you turned on a tap today? You probably take the water supply to your house entirely for granted but millions of people aren’t so lucky. In developing countries a single trip to collect water can last up to six hours, often in stifling heat over difficult terrain. This arduous task often falls to women and children. Most women carry up to 25 liters and a child can carry up to 20 liters. Each liter weighs a kilo. Just to survive, a person needs 1.5 liters of water a day but the demands of climate, physical exertion and farming mean that people in developing countries often need 7-12 liters a day. Water may also be polluted. Up to 75% of all diseases in the Third World are water-related. Therefore safe water supplies closer to homes, better sanitation and health education are priorities for improving people’s lives."

http://needmorewater.org/info.htm

Nastupuje doba bezledová?

http://rocenka2008.aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=624613
http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=617047
http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=620496

atd.
http://rocenka2008.aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=623736

Zbytky z rafinérské výroby petroleje, těžký topný olej a surové minerální oleje se nedaleko ostravského sídliště Fifejdy hromadily od počátku dvacátého století. Po pádu komunistického režimu, který na jedovaté skládky svážel také použité motorové oleje z celé republiky, získaly laguny Ostrama označení jako jedna z největších ekologických zátěží v zemi.

více:
http://rocenka2008.aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=624542

ze cyberspace


Non-drinking water kills 8 millions persons a year.

Korea vysušila moře

Buan - Vzácná příroda musela v Jižní Koreji ustoupit ekonomickému rozvoji. Ničí ji projekt, jehož cílem je získat půdu, aby se mohly postavit nové továrny, vodárna, ale i společenská a obchodní centra nebo golfová hřiště, píše agentura Reuters.

Vysušení mokřadů o rozloze jen o málo menší, než je Praha, bude stát asi tři miliardy dolarů. Vláda si od něj slibuje, že pomůže celé jihokorejské ekonomice.

Ochránci přírody ale varují: může jít o jeden z největších ekologických omylů Jižní Koreje.

"Projekt není o ochraně životního prostředí, je o ekonomickém rozvoji. Ale ten se bude ubírat ekologickou cestou," mírní obavy Park Hyoungbae, úředník, který má výstavbu v oblasti Saemangeum na starosti.

Třicetikilometrová hráz
Projekt začal v roce 1999 stavbou 33 kilometrů dlouhého náspu, který uzavřel zdejší zátoku. Dokončen byl v roce 2006.

Teď se pracuje na přeměně pobřežních mokřadů na půdu použitelnou pro stavební rozvoj. Ta má podle odborníků do dříve zemědělské provincie Severní Joella přivést moderní průmysl.
Průmyslová zóna se začne stavět příští rok. Zahraniční investory vláda láká na pronájmy půdy na sto let. "Saemangeum promění Koreu ve šťastnější místo," říká se v reklamním videu pro potenciální investory.

Projekt byl původně zahájen už před desítkami let, ale zbrzdila ho špatná ekonomická situace v zemi.

Rekultivace mokřin se tehdy zdála být dobrou cestou, jak v hornaté a přelidněné zemi zvětšit plochu zemědělské půdy. Spory o to, jak získanou půdu využít, se však táhly léta.
Projekt, který přežil svůj konec
Projekt měl přitom dávno skončit. Kvůli nečinnosti úředníků a novým pracovním místům, které podnikatelský záměr sliboval, se tak nakonec nestalo.

Za vysoušení mokřadů se postavili jak levicoví prezidenti v letech 1998 až 2008, tak současná konzervativní hlava státu Lee Myung-bak. Podle něj pomůže rozvoji regionu a bude stimulovat korejskou ekonomiku, pro níž je klíčový vývoz do zahraničí.

Mokřady, včetně těch v oblasti Saemangeum, přitom podle Americké agentury pro ochranu životního prostředí pomáhají předcházet erozi půdy. Kromě toho mohou odčerpávat také skleníkové plyny z atmosféry.

Odstrašujícím případem, jak může vysoušení pobřežních mokřad dopadnout, je japonská zátoka Isahaya. Jak dokázali japonští vědci, vedlo to ke snížení kvality mořské vody a znehodnotilo to i půdu na pevnině, která je teď velmi chudá na živiny.
V červenci dokonce japonský soud vládě přikázal otevřít zdymadla v Isahaye, zavřená v roce 1997. Projekt podle něj poškodil rybolov a zničil životní prostředí v oblasti.

Tažní ptáci trpí
Přestože zdymadly v Saemangeu voda příležitostně stále proudí, projekt si už na životním prostředí vybral svou daň. Místním ohroženým druhům teď hrozí vyhynutí.

Tažní ptáci, kteří létají z Ruska a Aljašky na Nový Zéland a do Austrálie, se tu často zastavují, aby načerpali energii. Na své dlouhé cestě přitom dělají zastávku jen jednou, a to právě v pobřežních nížinách Žlutého moře. Sbírají tu nejrůznější mořské živočichy.

Podle jihokorejských ochránců přírody už došlo k poklesu počtu tažných ptáků, kteří do oblasti přilétají, a to asi o 137 tisíc. Mezi lety 2006 a 2007 se změnšila i populace 19 ptačích druhů žijících zde trvale.

"Předpokládáme, že poklesy nebudou pouze pokračovat, ale budou mnohem viditelnější i u dalších druhů," řekl britský odborník na ochranu přírody a vedoucí organizace Ptáci Korea Nial Moores.

http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=623223

Miliarda lidí zůstane bez vody. Mohou za to také Češi

Praha - Miliarda lidí bez vody. Sucho až na téměř třetině zemské souše. Tropická horečka dengue na území obývaném pěti až šesti miliardami lidí.

Pokud bude globální oteplování pokračovat dosavadním tempem, už za pár desetiletí by mohlo ohrozit miliardy lidí především v chudých státech. Na tom, že v Africe, Asii nebo Latinské Americe bude rozsáhlé sucho, že se budou častěji objevovat hurikány nebo se šířit malárie, má svůj nemalý díl viny i Česko. Patří totiž k rekordmanům ve vypouštění skleníkových plynů.

Ve střední Evropě přitom dopady klimatických změn nebudou zdaleka tak dramatické jako právě na druhém konci světa. Ačkoli i v Česku by se měly častěji objevovat povodně nebo delší období sucha.

"Tyto problémy jsou zanedbatelné oproti tomu, co se stane v některých rozvojových zemích," řekl Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha. Sdružení je jednou z třinácti českých rozvojových, humanitárních a ekologických organizací, které vypracovaly analýzu o vlivu klimatických změn na lidi v různých částech světa.

Studii podpořil i Bedřich Moldan, senátor a zároveň ředitel Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí.

Co Čech, to 12 tun emisí

Studie Odpovědnost bez hranic: klima a chudoba shrnuje dosavadní vědecké poznatky a zároveň vyzývá vládu, aby mnohem víc pomáhala rozvojovým zemím, aby se s dopady klimatických změn lépe vypořádaly.

"Chudí lidé v Africe či Asii odnesou sucha nebo častější povodně a hurikány daleko víc než Středoevropané. Česká republika patří mezi nejhorší znečišťovatele. Proto je naší odpovědností nejen snížit exhalace, ale i přímo pomoci rozvojovým států," tvrdí Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.

Na každého Čecha připadá v průměru dvanáct tun skleníkových emisí každý rok, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropě. Průměr pětadvaceti zemí EU je zhruba devět tun.

Ale například Indie vypustí jen asi jednu tunu oxidu uhličítého na obyvatele, Nigérie pouze sedm set kilogramů a Keňa dokonce jen tři sta kilogramů emisí.

Tři miliardy české pomoci
Třináct neziskových organizací - například Člověk v tísni, Adra, Charita, Nadace Partnerství či Calla - vyzvalo vládu a parlament, aby rozvojovým zemím posílaly více peněz než dosud.

"Mezinárodní humanitární organizace Oxfam podle velikosti emisí a ekonomické síly jednotlivých zemí vyčíslila, kolik by jednotlivé průmyslové státy měly přispět rozvojovému světu na nezbytná adaptační opatření. Odpovídající český podíl činí asi tři miliardy korun ročně," uvádí se ve studii nevládních organizací.

Realita je taková, že Česko posílá na zvojovou pomoc jen stovky milionů korun. A ačkoli se Bruselu zavázalo, že své odvody zvýší, trend je spíše opačný.

Stát platí například výzkum jihalvské společnosti Geomin, která ve spolupráci s Univerzitou Karlovou pomáhá Kyrgystánu zabránit tomu, aby se tamní vysokohorská jezera nevylila do vesnic pod nimi. Jezera se kvůli tání ledovců stále více naplňují a na několika stovkách míst hrozí, že nevydrží nápor vody.

Bez ledovců vyschnou řeky
Opačný problém - s nedostatkem vody - mohou mít už za pár desítek let miliarda lidí, kteří žijí podél Gangy, Indu a dalších řek, pro něž jsou hlavním zdrojem vody vysokohorské ledovce. Rychlé oteplování v Himalájích a dalších pohořích znamená, že v těchto oblastech hrozí vážné sucho.

Zatímco dnes je suchem postižena asi tři procenta zemského povrchu, na konci 21. století už to může být bezmála třetina. Kvůli globálnímu oteplování se rozšíří i oblasti, kde hrozí malárie nebo horečka dengue. Zvýšení hladiny oceánů o třicet centimetrů by jen v Číně zaplavilo území větší než je Česko.


"Při své práci již nyní vidíme první přímé dopady změny klimatu, kdy jsou zemědělci v rozvíjejících se zemích zasaženi změnami v obdobích sucha a dešťů. Změna v budoucích desetiletích zasáhne několik miliard lidí a pokud chceme dostát svému poslání pomáhat nejohroženějším, je nejvyšší čas jednat již nyní," konstatoval Pavel Gruber z české Charity

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=623972

LOWRIDER: Koukam, ze z Irska a CSSR nejak data o vode schazi... ;)

dobrá anketka http://news.bbc.co.uk/2/hi/in_depth/2946916.stm

Světová banka uvádí, že osmdesát zemí má dnes nedostatek vody, který ohrožuje zdraví a ekonomiku. Více než 2 mld lidí nemají přístup k čisté vodě. Čekejme konflikty.
http://ag.arizona.edu/AZWATER/awr/dec99/Feature2.htm

V Harare není voda
V Zimbabwe se dál šíří cholera.

V Zimbabwe se nedaří zastavit epidemii cholery. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) od srpna zemřelo nejméně 484 lidí a dalších 11 700 je nemocí nakaženo. Podle jiných zdrojů už počet úmrtí přesáhl 500.

K šíření nemoci došlo poté, co z důvodu dlouhodobé politické a ekonomické krize zkolabovalo vodohospodářství a úklid odpadu. Také přístup ke zdravotnickým službám je omezený.

Nemoc se šíří zejména kontaminovanou vodou. Cholera už se objevila ve většině regionů země.

Státní média v Zimbabwe rovněž informovala, že většina metropole Harare se ocitla zcela bez vody, a to z důvodu nedostatku prostředků na její úpravu. Kanystry s pitnou vodou se prodávají až za desítky dolarů.

Podle WHO se nemoc může dál rychle šířit. „V oblastech, kde lidé nemají přístup k základní zdravotnické péči, může počet úmrtí rychle vzrůstat," varovala organizace.

Podle WHO jde o nejhorší epidemii v zemi za posledních 15 let.

Choleru by v mnoha případech lékaři mohli vyléčit, ovšem řada nemocnic nefunguje nebo nemá dostatek personálu a léčiv. Obyvatelé mnohdy na léčbu či dopravu do nemocnic nemají prostředky.

Případy cholery už byly zaznamenány také v okolních zemích. Jihoafrické ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že zaznamenalo 160 nakažených, tři lidé zemřeli.

Epidemie cholery následuje po dlouhodobé politické a ekonomické krizi, do které tuto před nedávnem relativně prosperující zemi uvrhl režim prezidenta Roberta Mugabeho. Inflace nyní v zemi dosahuje 231 milionů procent. Pouze jeden z deseti lidí v produktivním věku má stálé zaměstnání.

Země stále nemá funkční vládu. Robert Mugabe se dosud nedohodl s vůdcem opozice Morganem Tsvangiraiem na realizaci smlouvy o rozdělení moci, kterou představitelé hlavních politických uskupení podepsali v září.

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/clanek.phtml?id=623751

MILIS: vše aktualně.cz

pardon, sem to sem hazela v rychlosti...
ostatně sem to tu kdysi někde uváděla, že zdroje sou důležitý,
tažes e ještě jednou omlouvám

NONOBODY: neuskodi uvadet i zdroje clanku

Pardon, sice to není vše o vodě, ale vono to všechno se sebou souvisý.
Takže ať žijou boháči!