• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    NONOBODYBoj o vodu
    MARGARITKA
    MARGARITKA --- ---
    LOWRIDER: za chvili budou kseftovat aji se vzduchem... :-(
    LOWRIDER
    LOWRIDER --- ---
    Je to vlastně reklamní film aktivistů, co prosazujou právo na vodu jako další z lidských práv. Stavěj se proti liberálnímu chápání vody jako komodity se kterou se dá obchodovat. Voda nikomu nepatří, tak jí nikdo nemůže prodávat. Stát nebo komunity ji můžou distribuovat. Je tam taky několik návodů na komunitní samosprávu vodních zdrojů. Ukazujou tam jak sme se ve 20. století rozhodli, že vodu můžeme ovládat, rozebíraj ničivej vliv přehrad na přírodu i lidskej život, politiku nadnárodní vodních společností, který na doporučení světový banky (pokud není přijato, musí se země vzdát půjček od banky na vodu) zaváděj vodovodní systémy v chudejch zemích, a pak z toho vyjde, že vodu maj jenom průmyslový oblasti, který se daj využít k byznysu. No zajímavej film.
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Kolaps Západní Antarktidy zvýší hladinu o 3,3 m
    http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=637418
    taky pěkná vize...
    PSILOCYBER
    PSILOCYBER --- ---
    Ekologové se bojí, že narůstající počet rybích farem zničí oceány
    Nová doporučení Organizace spojených národů na zvýšení počtu rybích farem vyvolalo pobouření mezi ekology.
    http://digiweb.ihned.cz/c1-35204730-ekologove-se-boji-ze-narustajici-pocet-rybich-farem-znici-oceany

    NONOBODY: OASHI: já snad raději pomlčim...
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    OASHI: ...sebe taky

    OASHI
    OASHI --- ---
    Zacinas me dost desit...
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Jezero Managua je však pouze jedním, i když největším problémem, kterému nikaragujské vodohospodářství čelí.
    Podle údajů ministerstva životního prostředí a přírodních zdrojů je v zemi znečištěno osmdesát procent veškerých sladkovodních zdrojů.
    http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=632553
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Se zvyšující se teplotou roste i náchylnost vodních živočichů k nejrůznějším epidemiím a nemocem.
    Typickým příkladem je podle WWF markantní úbytek pstruhů nebo úhořů.
    http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=632583
    PSILOCYBER
    PSILOCYBER --- ---
    Světu hrozí podle hlavního vědeckého poradce britské vlády Johna Beddingtona kolem roku 2030 krize,
    kterou by mohla způsobit rostoucí poptávka po potravinách, energii a vodě.
    Nebudou-li se problémy řešit, může nedostatek zdrojů vést k dalším pohraničním konfliktům a masové migraci z postižených oblastí.
    LONDÝN 21. března 2009 (iHNed.cz)

    http://digiweb.ihned.cz/c1-35897100-svetu-hrozi-dalsi-krize-tentokrat-z-nedostatku-potravin-energii-a-vody
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Lawson i Klaus přirovnávají hnutí proti globálnímu oteplování za nové náboženství. "Obsahuje zrnko pravdy - a obrovskou kupu nesmyslů. A tyto nesmysly mohou být ve svém důsledku zhoubné," píše Lawson, podle něhož snahy za záchranu klimatu představují velkou hrozbu pro ekonomiku.

    Klaus ve své knize ostře kritizuje Kjótský protokol, jehož smyslem je omezování produkce skleníkových plynů. Mezinárodní dohodu označuje jako "evidentně fatální omyl".

    http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=631715
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    "Pokud chceme zamezit vzniku globální vodní krize, musíme okamžitě zasáhnout," píše v její předmluvě šéf Unesco Koičiro Macura.

    http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=631999
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    (Ne o vodě, ale po vodě...)
    Lodě kazí vzduch. Vypouštějí milion tun prachu ročně

    Komerční lodní přeprava vypouští do ovzduší skoro milion tun nebezpečných prachových částic ročně, tvrdí vědci. Tedy zhruba polovinu toho, co automobily.

    http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=630841
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Tibetské ledovce tají moc rychle, vyschnou i veletoky

    Do roku 2050 mohou být asijské veletoky bez přísunu vody z tajících ledovců Tibetské náhorní plošiny.
    Pro dvě miliardy lidí, obývající rozsáhlé oblasti na jihu a východě kontinentu, by to znamenalo katastrofu.
    Nebudou mít čím zavlažovat zemědělskou půdu, kterou obdělávají, a budou se muset hromadně přesunout jinam.

    Asijské řeky dnes vzbuzují dojem, že se tamní zásoby vody nikdy nemohou ztenčit.
    Pokud ale bude 45 000 ledovců Tibetské náhorní plošiny tát stejnou rychlostí jako nyní,
    ztratí během příštích čtyř desetiletí dvě třetiny svého objemu.
    Mekong, Brahmaputra či Jang-c’-ťiang by se musely spolehnout takřka výhradně na dešťové srážky.
    A ty nemusejí přijít.

    "Infrastruktura i životní styl v této oblasti byly v minulém století založeny na předpokladu,
    že zde vždy bude existovat nadbytek vody," říká Lonnie Thompson, glaciolog z Ohijské státní univerzity,
    který se výzkumem ledovců zabývá několik desetiletí.

    Globální oteplování se projevuje všude na zeměkouli, nárůst teplot na Tibetské náhorní plošině
    je ale podle něj dvakrát rychlejší než v ostatních částech světa.

    více: http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=627433
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    More than one billion people (one-sixth of the world's population) lack safe drinking water and almost two billion are without adequate sanitation.
    Every day, an estimated 10,000 people in developing countries die from water-related diseases. That’s 6.9 people every minute!

    3 million children under 5 in Asia, Africa and South America die each year from diarrhea. This is caused mainly by dirty water or food touched by dirty hands. Diseases caused by dirty water result in the deaths of more than 300 children every hour!

    How many times have you turned on a tap today? You probably take the water supply to your house entirely for granted but millions of people aren’t so lucky. In developing countries a single trip to collect water can last up to six hours, often in stifling heat over difficult terrain. This arduous task often falls to women and children. Most women carry up to 25 liters and a child can carry up to 20 liters. Each liter weighs a kilo. Just to survive, a person needs 1.5 liters of water a day but the demands of climate, physical exertion and farming mean that people in developing countries often need 7-12 liters a day. Water may also be polluted. Up to 75% of all diseases in the Third World are water-related. Therefore safe water supplies closer to homes, better sanitation and health education are priorities for improving people’s lives."

    http://needmorewater.org/info.htm
    NONOBODY
    NONOBODY --- ---


    Zbytky z rafinérské výroby petroleje, těžký topný olej a surové minerální oleje se nedaleko ostravského sídliště Fifejdy hromadily od počátku dvacátého století. Po pádu komunistického režimu, který na jedovaté skládky svážel také použité motorové oleje z celé republiky, získaly laguny Ostrama označení jako jedna z největších ekologických zátěží v zemi.

    více:
    http://rocenka2008.aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=624542
    DYLAN
    DYLAN --- ---
    ze cyberspace


    Non-drinking water kills 8 millions persons a year.

    NONOBODY
    NONOBODY --- ---
    Korea vysušila moře

    Buan - Vzácná příroda musela v Jižní Koreji ustoupit ekonomickému rozvoji. Ničí ji projekt, jehož cílem je získat půdu, aby se mohly postavit nové továrny, vodárna, ale i společenská a obchodní centra nebo golfová hřiště, píše agentura Reuters.

    Vysušení mokřadů o rozloze jen o málo menší, než je Praha, bude stát asi tři miliardy dolarů. Vláda si od něj slibuje, že pomůže celé jihokorejské ekonomice.

    Ochránci přírody ale varují: může jít o jeden z největších ekologických omylů Jižní Koreje.

    "Projekt není o ochraně životního prostředí, je o ekonomickém rozvoji. Ale ten se bude ubírat ekologickou cestou," mírní obavy Park Hyoungbae, úředník, který má výstavbu v oblasti Saemangeum na starosti.

    Třicetikilometrová hráz
    Projekt začal v roce 1999 stavbou 33 kilometrů dlouhého náspu, který uzavřel zdejší zátoku. Dokončen byl v roce 2006.

    Teď se pracuje na přeměně pobřežních mokřadů na půdu použitelnou pro stavební rozvoj. Ta má podle odborníků do dříve zemědělské provincie Severní Joella přivést moderní průmysl.
    Průmyslová zóna se začne stavět příští rok. Zahraniční investory vláda láká na pronájmy půdy na sto let. "Saemangeum promění Koreu ve šťastnější místo," říká se v reklamním videu pro potenciální investory.

    Projekt byl původně zahájen už před desítkami let, ale zbrzdila ho špatná ekonomická situace v zemi.

    Rekultivace mokřin se tehdy zdála být dobrou cestou, jak v hornaté a přelidněné zemi zvětšit plochu zemědělské půdy. Spory o to, jak získanou půdu využít, se však táhly léta.
    Projekt, který přežil svůj konec
    Projekt měl přitom dávno skončit. Kvůli nečinnosti úředníků a novým pracovním místům, které podnikatelský záměr sliboval, se tak nakonec nestalo.

    Za vysoušení mokřadů se postavili jak levicoví prezidenti v letech 1998 až 2008, tak současná konzervativní hlava státu Lee Myung-bak. Podle něj pomůže rozvoji regionu a bude stimulovat korejskou ekonomiku, pro níž je klíčový vývoz do zahraničí.

    Mokřady, včetně těch v oblasti Saemangeum, přitom podle Americké agentury pro ochranu životního prostředí pomáhají předcházet erozi půdy. Kromě toho mohou odčerpávat také skleníkové plyny z atmosféry.

    Odstrašujícím případem, jak může vysoušení pobřežních mokřad dopadnout, je japonská zátoka Isahaya. Jak dokázali japonští vědci, vedlo to ke snížení kvality mořské vody a znehodnotilo to i půdu na pevnině, která je teď velmi chudá na živiny.
    V červenci dokonce japonský soud vládě přikázal otevřít zdymadla v Isahaye, zavřená v roce 1997. Projekt podle něj poškodil rybolov a zničil životní prostředí v oblasti.

    Tažní ptáci trpí
    Přestože zdymadly v Saemangeu voda příležitostně stále proudí, projekt si už na životním prostředí vybral svou daň. Místním ohroženým druhům teď hrozí vyhynutí.

    Tažní ptáci, kteří létají z Ruska a Aljašky na Nový Zéland a do Austrálie, se tu často zastavují, aby načerpali energii. Na své dlouhé cestě přitom dělají zastávku jen jednou, a to právě v pobřežních nížinách Žlutého moře. Sbírají tu nejrůznější mořské živočichy.

    Podle jihokorejských ochránců přírody už došlo k poklesu počtu tažných ptáků, kteří do oblasti přilétají, a to asi o 137 tisíc. Mezi lety 2006 a 2007 se změnšila i populace 19 ptačích druhů žijících zde trvale.

    "Předpokládáme, že poklesy nebudou pouze pokračovat, ale budou mnohem viditelnější i u dalších druhů," řekl britský odborník na ochranu přírody a vedoucí organizace Ptáci Korea Nial Moores.

    http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=623223
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam