musim ocenit na chlapa velmi pokrocily myslenkovy pochod - vcera jsem prisla domu z nakupu a vidim, jak umyva sporak, coz me dost prekvapilo, protoze tohle delam vetsinou ja. ptam se, co ho to popadlo a on mi vysvetlil, ze chtel zacit s uklidem vysavanim, ale mel dojem, ze by me to nastvalo, tak se zamyslel proc a vzpomnel si, ze je potreba nejdriv uklidit stul/linku a pod, aby ten bordel z nich pak nenapadal dolu na tu vysatou zem (minule pri uklidu jsem ho na to jemne upozornila)

PETJULE: s tím lučním kvítím jsi mi něco připomněla. Kdysi, když jsem byla ještě s bývalým, byli jsme někde s našimi přáteli a náš kamarád svojí holce pořád trhal sedmikrásky a kopretiny a kdeco a ona byla kvůli tomu hrozně naštvaná, že "zase nějaká kytka..." Co bych já za to dala, kdyby mi můj milej jen tak sám od sebe někde utrhl nějakou kytku, ale asi žádnej můj milej na to nebyl :)

Líbí se mi:
- že mi včera přinesl luční kvítí
- že je skvělý otec a hezky se o nás stará
- jak o problémech přemýšlí
- že plánuje naši společnou budoucnost
- že mě dokáže vracet zpátky na zem a díky tomu nejsem nebezpečná sama sobě :)
- že mě má pořád rád, i když je to se mnou těžký

tahle diskuze je fajn, ale měla bych to konečně říct hlavně jemu! :)

Líbí se mi na něm, že chce jen to, co chci dát..

že má stejně ujetý nápady jako já a tudíž si v tomhle ohledu nemáme co vyčítat :)

že mě miluje takovou jaká jsem

že ke mně nepatří

Že príde po každej hádke s tým, že ho to mrzí :)

už nic

ze mi zrovna dela snidani

Chválím za neskutečnou míru tolerance, kterou se musel naučit. Za respekt k mým koníčkům, které mi zabírají spoustu času. A za vůli, se kterou se vrhnul na cvičení. A za to, že díky cvičení je ještě víc k nakousnutí než dříve.

Líbí se mi na něm, že, ač to patrně nikdy neřekne, čekal ty tři roky jenom na mě stejně tak jako já na něj. Líbí se mi, že mi dokáže ukázat moje chyby a zároveň opravdu podpořit a pochválit přednosti. Líbí se mi, že důvěřuje v moje schopnosti. A je strašně krásnej...

jak byl nadšený z mého prvního polosárí... a jak sedne do auta a odřídí přez půl republiky, přestože to nemá rád...

jak mě drží za ruku, než se zavřou dveře autobusu, ve kterém já odjíždím :-*

líbí se mi vzpomínka na jedno z prvních rande, kdy mě naprosto šokoval tím, že sám od sebe přišel vybaven potřebným kutilským náčiním a prostě mi opravil šuplík od komody, kterej se odmítal normálně otvírat a zavírat :)