Jo to tady v GB si tky všichni tykaj, protožet vykání ani neznaj :-) Já sem se na začátku taky furt představovala i příjmením a dost rychle jsem toho nechala. Stejně tak jsem rezignovala na Kateřinu, tak je ze mně Kate, jenže tady je Kate každá druhá holka, tak jsem se to potom snažila "změnit" na Katka, ale už si to chudáci tak zafixovali, že to nešlo.

Vubec my to prijimeni nejak divne pouzivame, ted jsem videla nevim kde to bylo asi nekde v reality show, holka se predstavovala prijimenim svoji tchyni, to mi prislo desne uchylny, mame to tak divne zakoreneny uz ze skoly kde na nas casto volali prijmenim.. Nevim ,me to vzdycky prislo ponizujici.
Ale tady ve Spanelsku jedine krestni a vsude a tyka si taky kazdej, v obchode, u doktora, vsude.

SUNRISE: hh to znám, i když z bližšího zahraničí. I když se každý domáhá příjmení, když zazní, a v něm ř a ž a pod., rádi mi všichni říkají křestním.

Jo, příjmení... já se v Japonsku vždycky radši představovala křestním, protože moje české příjmení je pro Japonce dosti nesrozumitelné... když po mně někdo chtěl mermomocí to příjmení a já mu ho řekla, tak většinou udělal jen eh??

no my si s pritelem jmenama vubec nerikame a tak je pro me nezvyk kdyz mi rekne jmenem navic nesnasim kdyz mi rikaj v Cechach Milena a tady proste neznaj jiny verze takze to tu slysim porad ale taky jsem si na to zvykla, jelikoz to vyslovujou jako "Mileena" s dlouhym e uz jsem si na to zvykla natolik, ze se tak predstavuju i sama...jo a kdyz se treba nekomu predstavujete (ja ted behala hodne po pohovorech) rikate i prijmeni???ja ne, jelikoz tady ve Svedsku si vsichni tykaj a prijmeni neni tak dulezity a hlavne si myslim, ze to zdrzuje a odvadi pozornost a stejnak by si ho nepamatovali

Vtipny je jak cizinci zvladaji ceska jmena.
Ja jsem o svoje pekne staromodni jmeno Anezka napul prisla, protoze holky v praci se ho nebyly schopne naucit a rikaji mi Any, coz neni osklivy a na druhe strane, spanele to moje jmeno vyslovujou tak nejak divne, anieska, s durazem na druhe slabice, tak je ta Any asi i lepsi :)) Ale je to nezvyk, protoze pritel se moje jmeno uz naucil rict celkem pekne :)

HRANIKA: uff uz jsem se lekla ze to treba budu ja, jelikoz moc Milen neni, ale jmeno Katerina mi nevadi, takze to nejsem JA:))))

to je dobry :)

KALLA: Hrosikovec mi rozumi. Ja nemam ani tak nic proti jmenu Milena jako proti jedne konkretni Milene. Stejne tak ona nemuze vystat jmeno Katerina...takze vec osobniho razu;)

PROMETHEA: jojo ja to znam taky "teta Milena a ja" za celej svuj zivot jsem potkala jen jednu holku priblizne stejne starou jako ja, co se tak jmenuje, na druhou stranu jsem si na to tak zvykla, ze uz mi to ani neprijde, navic vetsina mi rika Mili takze v poho a vim, ze na kluky vzdycky zabiralo, kdyz jsem jim rekla "muzu byt tvoje M/milenka":)))

KALLA: uprimne? me se zda to jmeno takovy staromodni (ale ne tak hezky staromodni jako treba Anezka, Frantiska) ale vylozene takovy maminovsky(ja to jmeno znam totiz jen ve spojeni "babicka Milena",protoze je to babicka moji sestrenice)...a pak si vzdycky vybavim ten oldskul design tech susenek :D
na druhou stranu, kdyz se vymysli naka hezka varianta....

HRANIKA: co je na tom jmenu tak hroznyho?jako ja bych to jmeno svym detem taky nedala, jelikoz se tak jmenuju a celej zivot jsem byla nespokojena, ale zvykla jsem si, jen by me zajimalo, jak to vidi ostatni:)

HROSIKOVEC007: Milenu nebrat, zaprisaham te!

ANEZAK397:
HROSIKOVEC007: ono to kamaradeni se s cizincema ma neco do sebe - vsichni jsou totiz ve stejny pozici (bez zazemi, bez jazyka..), tak aspon po zacatek maj neco spolecnyho :)

ta fixace na partnera je zajimava. taky to prozivam. jsem v Italii, chodim na kurz italstiny, aspon jsme uz prekonala prvotni ostych a nejak se uz na verejnosti domluvim. nejvic mi tu chybi kamaradi. z toho spolecenskyho zivota co sme vedla v CR do takovy docela osamelosti. Nastesti se povazuju za docela samotare takze to zatim zvladam. Kamaradim tu s Madarkou a Ruskou, takze taky zadny Italove krome pritelovo kamosu...Myslim ze to chce docela dost casu 'zabydlet' se v cizine se vsim vsudy. Doufam ze to dam.Vsazim na cas

ANEZAK397: no ja se asi vic bavim s cizincema, jelikoz chodim do skoly pro cizince, abych se naucila lip jazyk, ale jinak bez problemu se Svedama, stykame se obcas s pritelovo kamaradama a to je bez problemu, ty me vzali mezi sebe hned a hlavne teda jejich deti si me docela oblibili i kdyz obcas kdyz na me neco vychrli tak vubec nevim o cem mluvi a cumim jak blbec:)))ale jinak je fakt ze jsem na pritele docela fixovana ale uz jsme si na to zvykli a je to v pohode:)i kdyz obcas kdyz mam jit nekam sama tak se mi moc nechce:(

A v ty cizi zemi, bavite se vic s mistnima, nebo s cizincema.. Me teda mistni, krom rodiny partnera, mezi sebe moc neprijali. Zacala jsem se citit dobre, az kdyz jsem si nasla kamarady. A jsou to vsechno, jen ne Spanele :) Vlastne mi to tak i vic vyhovuje, Spanele mi vic lezou na nervy :))

PROMETHEA: No já to pocítila dost silně. Furt jsem vzpomínala na kamarády, pak jsem přijela a byla jsem úplně mimo mísu. Trvalo mi nějakou dobu, než jsem se přeladila, ale to už jsem zase musela odjet (žiju v GB) a pak sem si zase musela zvykat na místní zvyky. SUNRISE má pravdu je to dost schizofrení. Fakt nejdůležitější je si v tý cizí zemi najít něco - zájmy, kamarády, abysme furt nevisely na krku partnerům, to je špatný.

PROMETHEA: Po půl roce, říkáš.... tak to jsem zvědavá, zatím jsem zpátky jen pár měsíců.
Je to dost zvláštní fungovat mezi dvěma tak odlišnými kulturami. Občas si připadám poněkud schizofrenní.

SUNRISE: hmm....tak to je taky dobry rozhodnuti, a to uz vubec nejde o evropu!!(kde je to vlastne vsude stejny)
nojono, ja jsem fakt srabik
ale taky jsem byla rok pryc, a po navratu zazivala krusny chvilky - nikdo se mi neozyval, zjistila jsem, ze kazdej si hledi svyho, uz to neni takovy jako to bejvalo (a rikala jsem si, dobre, ze tak, alespon se mi bude snaz odjizdet :) ale po pul roce uz se to zas dostava do starych koleji, ac se vse zpocatku zdalo nenavratne pryc...