Souhlasím, taky je mi jižanský temperament (i když občas je na zabití) bližší. Sama jsem extrovertní cholerik a nedržím své emoce nijak na uzdě, pocity prožívám naplno (a to jak ty pozitivní, tk ty negativní). U nás mi občas připadají běžní lidi na ulicích jak roboti, každý si jde po svém, nikdo se neusměje, ale ani vztekle nenadává, každý si radši hledí svého, každý strašně spěchá...Je fakt, že v Řecku mě zase občas vytáčí ten jejich přístup co se vleče neuteče, ale zneurotizovaných, vycucnutých lidí, co se za něčím od nevidím do nevidím ženou je tam vážně podstatně míň, než tady...