MONKOK: To zní pěkně, ale jedna věc jsou slova a druhá věc je tomu opravdu věřit a cítit to tak.
Zajímavý, že někde mi sebevědomí nechybí, ale třeba v komunikaci s ženskýma absolutní nedostatek.

sebevedomi souvisi se strachem a laskou jako vsechno. kdyz se prestanes bat cehokoliv a misto toho zacnes vsechno milovat. tak jeden z efektu je to ze se zacnes chovat naprosto sebevedome.
ale samozrejme da se to i jinak, jenom vylozene na sebevedomi, proste se musis umet hecovat, motivovat, naprogramovat. musis si rikat ze o nic nejde, ze prece zvladnes cokoliv, navodit si takovej stav kdy je ti vsechno jakoby jedno, prestanes cejtit jakykoliv zabrany, prestanes se bat. a to samozrejme de i bez chlastu a drog, sebevedomi podporeny takovejma latkama je celkem k nicemu, protoze vyprcha spolecne s ucinkem tech latek, a pak to bejva kolikrat jeste horsi nez normalne. zato ten stav kdy si sebevedomi navodis "prirozene" ten uz nemusi jen tak vymyzet a muze se zakotvit na dobro.
Na sebevedomi je duleziti mit rad sam sebe, vazit si sebe svyho tela, svyho zivota, svejch pocitu a emoci, svejch myslenek a umet s tim pracovat. kdyz to clovek dela a kutivuje svoje telo a ducha tak se zase sebevedomi dostavi prirozene jako jeden z efektu. sportovat, jist zdrave, spat pravidelne dostatecne, nicim se netoxikovat (ani latky ani myslenky, zadny negativni filmy, zpravy atd., Negativni myslenky okamzite "negovat" nedavat jim energii. Napadne te "nemam na to , to nezvladnu" okamzite si razne rekne " ne naopak to zvladnu bez problemu, vsechno se povede" a dal uz na to nemyslis.), myslet pozitivne, smat se, radovat, to jsou zakladni navyky, ktery je potreba dodrzovat. :) no a zase jako se vsim udelat z toho hru, treba jen tak ze srandy vymejslet duvody proc muzes bejt naprosto sebevedomej. :)

KVITKO: I to může být varianta...
Mně se stává, že třeba komplimenty na svou osobu slyším... ale daleko větší váhu to mývá od někoho cizího, než od někoho známýho, u kterýho si můžu domýšlet, že to říká jen proto, aby mi udělal radost. :)

FANAE: Taky si všímám, že když už nějakou oslovím, tak jsem ukecanej až hrůza. I když jen jestli to mletí hubou není jen podvědomá reakce na nějakej ten strach ze zklamání.
Ale oslovit, to je snad nejhorší věc na světě. :D

hehe.. to mi připomíná že normálně by měl člověk sebevědomí ok.. možná víc než ok.. ale když má doma partnera co mu denodenně opakuje jak je hroznej.. :) je sebevědomí k hovnu, po několika mšsících tomu člověk začne věřit.. a i když ho někdo pochválí, tak si řekne.. "hm, ale ten muj si to nemyslí".. to je potom sranda.. :)

Prosla jsem si ty stranky na nastence a usoudila, ze ten muj problem nebude vylozene souviset se sebevedomim :) Protoze kdyz jsem ve spolecnosti lidi, ktere znam (i kdyz treba jen z internetu a ve skutecnosti je vidim poprve) tak nejaky extremni problem bavit se s nima nemam, naopak spis mozna kecam az moc :)

Mam treba problem s tim, kdyz mi nekdo neco vycte, treba nejakou blbost, ted me nenapada priklad, ale jakakoliv blbost, tak se tim uziram treba jeste za tyden, kdyz normalne by to clovek ppustil z hlavy hned. A potom jeste s tim chozenim kolem lidi. Nebo kdyz zpatky treba k tem srazum, tak mluveni mi problem nedela, ale zvednout se a pro neco zajit treba uz celkem velky.

M1C4A1: Jo, tak mi to vyšlo dle očekávání:
Podle typologie J. B. Rottera spadáte zcela jasně do kategorie externalistů. To znamená, že vaše sebedůvěra je značně omezená. Nevěříte, že můžete věci ovlivňovat sami, a stejně tak nemáte důvěru ve své vlastní schopnosti. Psychologové se přiklánějí k názoru, že podobný postoj získávají lidé už v raném dětství, kdy je rodiče drží příliš zkrátka a neustále jim opakují, že jsou příliš nešikovní a sami nic nezvládnou. Tento vzorec chování se s nimi potom přenese i do dospělosti a výsledkem je neschopnost postavit se na vlastní nohy. Neustále máte pocit, že i když se snažíte, vaše snaha je k ničemu, protože věci dopadnou stejně úplně opačně. Zamyslete se však nad tím, jestli tomu tak není proto, že ke všemu už předem přistupujete tak, že ani nemá cenu pořádně se snažit. Bojíte se převzít zodpovědnost za své vlastní skutky a především své nezdary rádi svádíte na nepřízeň osudu. Uvědomte si však, že pokud apriori předpokládáte, že se věc nezdaří, musí se osud dvakrát tak snažit, aby to dopadlo jinak.
Předpokládám, že todle je typický profil nesebevědomého člověka.

Test sebevědomí :-)
http://testy.atlas.cz/test.aspx?id=184&rubrika=5

FANAE: Tak to bude asi chyba někde hlouběji. :-)

To ja u sebe zadnou pricinu nevidim :) Naopak, prave zazivam jedno z nejlepsich obdobi a vratilo se mi to v podstate ze dne na den

FANAE: Asi to chce najít příčinu.
U mě je pokles nesebevědomí jasnej - dlouho jsem neměl sex a ženskou. :-D

No ja byla posledni tak dva mesice celkem v pohode, ale od minuleho tydne si vsimam, ze se mi vsechny ty divny pocity vraci :/

Dřív jsem měl při příchodu mezi víc lidí pocit, který by se mohl bez příkras nazývas sociální fóbií. Ale to už jsem myslím překonal, nevyhýbám se už zastávkám, na kterých čeká víc lidí. :-)
Určitě to souvisí se sebevědomím taky.

FANAE: Já bliju po 8. :-D Takže 7 je to taková ta hranice, kdy vím, co dělám, a kdy o sobě nevím vůbec. :-)
Alkohol prostě nezabírá. Aspoň u mě ne, věřím, že to spoustě jiných lidí pomáhá.

NACHTIGAL: No ja mam problem treba i projit kolem nekoho :D Fakt to je dost neprijemny..

M1C4A1: Po sedmi panakach absintu bych si taky uvedomovala, ze zvracim :D

NACHTIGAL: Kdysi jsem zkoušel čučet v autobuse do kočárku na jedno děcko, který na mě furt zíralo (závidím miminám to, že v tom dívání neshledávají nic jinýho)... občas jsem musel sklopit oči, to se nedalo. :-))

FANAE: Závidím - já zkusil alkohol právě taky, abych nabral nějaký to sebevědomí při oslovování slečen, ale bohužel ani po 7 panákách absintu nejsem schopen ztratit zábrany, furt si uvědomuju, co dělám. :-)

Sebevědomí se dá získat. Nebo, přesněji řečeno, naučit se chovat sebevědomě.

Já k tréninku zneužívám maminky s kočárky, kterým nabídnu pomoc a pak prohodím pár slov. Takhle opadne základní bariéra.

Docela pomáhá jít po ulici a na pár lidí se usmát. Když úsměv oplatí – zvedne to sebevědomí. A když ne – no, je třeba naučit nevzdávat se.

Alkohol treba? :D