MERMAIDA: Myslím, že malé sebevědomí je
pocit. Nikoliv vědomé rozhodnutí.
Ten pocit může vzniknout buď z nějak vědomě vykládané skutečnosti ("nedal jsem maturitu ani napočtvrté - jsem fakt looser")
a nebo nahromaděním těchto skutečností (těchto osobních selhání) -> ze kterých se postupně vyvinul zvyk sama na sebe takhle nahlížet. Jako na osobu, se kterou je něco špatně.
Automaticky.
Přičemž si to člověk ani nemusí uvědomovat.
Málo tě chválili a oceňovali v dětství -> nemáš důvod být sama se sebou spokojená -> neoceňuješ sama sebe.
To že jsi teď zvládla zápočet hravě (a poctivě na to dřela) je oproti zvyku dívat se na sebe jako na trosku slabé.
(Pak jsou ještě jiné důvody na jemnějších úrovních, ale tím bych to tu nezamotával...)