PODFUCK: ted trochu prekroucis co jsem napsala :) nebo jsem to predtim napsala zle... nerikam, ze ma nekdo resit svuj problem plastickou chirurgii a sama by jsem to nikdy neudelala ;) Je to spis o tom, jestli clovek ten "problem" resit chce nebo ho radsi prestane vnimat jako problem. Plasticka chirurgie je dost extremni priklad, to priznavam (u nosu toho ale clovek az tak moc zas nenadela... alespon mne nic nenapada. Uces? Make-up? ... nevim).
Je to proste vec volby a v kazdem pripade muze byt lepsi neco jine. Kdyz nejsem spokojena s vahou, zacnu hubnout. Kdyz mi prekazi ze moc pracuju, tak se snazim vic relaxovat. Kdyz by mi prekazel muj nos, oci nebo cojavimco, tak se bud "smirim" s tim jak to vypada a zacnu se mit rada taka, jaka jsem, nebo to muzu skusit upravit neinvazivne. NEKDO JINY by to treba resil chirurgicky, cojavim. (Kdyz uz vsechno tak horlive vztahujes na mne).
to smirovani nemyslim nijak ve zlem, co ty porad nechces pochopit. Kdyz mi neco prekazi, bud se rozhodnu to smenit, nebo se budu snazit aby mi to prestalo vadit. To zalezi pripad od pripadu, tak jako ne vsechno co nam na sobe prekazi je nutne spatne i v ocich jinych lidi.