FALLENANGEL: Pokud se nemílim, přístřešky se stavěli docela běžně i u TO. Sloužily k nouzovému pobytu osádky na vzdálenějších pozicích. Co se týká okopu, jde o klasický spojovací okop mezi objekty LO, hlavní okop byl lehce ve vnitrozemí.

A teď mi někdo prosím vysvětlete, co je to na té střeše :)

Smrsknu to do jednoho postu. Fotky bunkrů s přístřešky u vchodu.

TRIPRD:

Teď jsem narazil na galerii dobových fotografií na serveru bunkry.cz. Tady je vidět nějaký přístřešek. vzhledem k tomu, že bunkr je hotový a zamaskovaný nemuselo by jít o pozůstatek po stavařích.



A dál je tam hodně snímků bunkrů se zákopem, který vede ke vstupu. Třeba tady jde zákop (relativně) kolmo k ose střílen, takže zřejmě nejde o přímé spojení se sousedními řopíky. Možná existovalo nějaké zázemí pro více bunkrů, které bylo zákopy spojené s jednotlivými stanovišti.

FALLENANGEL: Zajimavá otázka. Vlastně jsem nikde nenarazil na jednoznačnu odpověď. Předpokládám spaní v tom samém místě kde měli spát ostatní obránci. Stany, polní úkryty a pod.
Ale klidně a rád se nechám informovat )

Mimochodem, kdyz se tu nedavno nakousl ten povalecny bunkr, tak
ted zrovna mam pujcenou knihu: Utajena obrana zelezne opony http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2687167

Zaujal mne tam treba vyvoj: predvalecny monoliticky betonovy bunkr -> sovetssti poradci -> drevozemni bunkr -> asi by to chtelo neco odolnejsiho, tak co betonove prefabrikaty?

Nebo ze ty nove prefabrikovane ukryty (tedy objekty bez strilen, urcene ke schovani v pripade jaderneho utoku) tak dokonale maskovali do terenu, a vchody zahrabali treba i metr pod zem, ze pri deaktivaci tech bunkru nektere nenasli. :-D

Ale je to hezky prehled toho, co se kdy stavelo, a proc. Doporucuji.

Mám s dovolením dotaz na (předpokládané) fungování posádek LO v případě, že by se historie vydala v roce 1938 jiným směrem a opevnění by bylo skutečně využito. ŘOPíky vz. 37 typ A měly mít posádku 7 mužů. Jak měly být tyto posádky ubytovány?

Vím, že existovaly ubytovny, domy postavené v okolí řopíků, kde byly ubytované větší jednotky. Vím, že v desateru velitele LO se praví: " Rozděl službu tak, aby každý z osádky měl v klidu možnost si odpočinout. Dobu odpočinku nechť věnuje spánku, aby nasbíral nové síly pro boj." Nepředpokládám ale, že pokud měl být bunkr pouze v pohotovosti, byli všichni vojáci zavření za dveřmi a mříží. Počítalo se s tím, že budou spát v zákopech, nebo ve stanech hned v těsné blízkosti bunkru? Systém, kdy by dva muži z posádky odpochodovali do chaty se vyspat má podle mě hned několik nedostatků.

JRXD: Díky za vysvětlení. Mě se to zdálo nějaké divné na to aby to bylo u nás podél hranic.
Tak se tam koukej jet podívat znova a doval sem nějaké fotky. Hodně fotek )))

TRIPRD: CZEHUN: Aby bylo spravedlnosti učiněno za dost, tak já teda půjdu s pravdou ven. Je to chyták, není to čs. opevnění, ani to není na území ČR. Je to německé opevnění východní hranice Německa s Polskem z 30. let (20. stol. samozřejmě) - opevněná linie mezi řekami Odrou a Wartou (Festungsfront Oder-Warthe Bogen). Po poválečných změnách hranic zůstalo na dnešním polském území, poblíž města Międzyrzecz.
Pokud mi nic neuniklo, je tam jedna centrální tvrz, která ale nebyla dostavěna, před dokončením již bylo jasné, že další válka bude pro Německo válkou útočnou a výstavba pevnění se jevila jako pouhé vyhazování peněz. Objekt na fotce je jeden z tvrzových objektů, který je hlavním objektem místního muzea. Nebyl jsem na prohlídce, pouze jsme projížděli kolem a tak jsme se stavili projít povrch tvrze. Dojmy rozpačité, je tam sice hodně pancéřových prvků, ale na francouzskou a československou předválečnou fortifikační školu to podle mě nemá, podle výšky nadzemní části objektů a tloušťky krakorce odolností takový lepší arab :)
Každopádně se tam chci ještě někdy zajet podívat a dát si to včetně prohlídky.

MIKEKT: A nemohly by to být objekty TRHS? Více zde: http://www.fortifikace.net/povalecne_trhs.html

Máme jich tu v okolí orlických hor dost.

koukam, že se to konečne rozjíží, tedy po delsi strance. Je fakt, ze betonu jiz tolik neholduji, ale porad to beru za jednu z velmi zajimavych etap ceskeho naroda hned po nekolika stranach a to me prave pripada cim dal vice lito, kdyz skoro kazdy druhy objkekt je zavren a vetsinou to maji lide, kteri se jiz dostali do faze rozkradani a dalsim hanebnostem a to me fakt pripada moc moc lito.

JRXD: poblíž Aleje u Hlučína?

Nepoznám. Dám se podat.
I když přiznávám že hádanky já nerad. Takže jsem se ani moc nesnažil )

Z loňského výletíku ... uvidíme, kdo bez dalších indicií rozpozná tohle :)

Levý zvon OP S-26

Jen tak dál. Hezky v tom oživování pokračujte )))

Počasi vypadá už pohodově, tak se vyrážet hledat beton )

JRXD: jojo, je.

GEBY: Jo, to jsem myslím měl taky půjčené .. je tam myslím zmínka o předčasném německém útoku na železniční nádraží a tunel v Jablunkově ještě na konci srpna 1939, že?

JRXD: Melo by to byt tohle:
Opevnění IV. sboru ; Část 1. Záchytný hák na řece Olši / Miloslav Rucki, Josef Durčák, Martin Hejda ...[a kol.]
viz. http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2844129

GEBY: Shodou okolností o tom taky něco vím. Československo-polský spor o Těšínsko je kapitola sama o sobě a zdaleka to neni jen otázka let 1938-39, že. Zábor československé části Těšínska v r. 1938 byl odvetou za obsazení části území čs. armádou po krátkém vojenském střetnutí v lednu 1919. Celý spor byl oficiálně ukončen smlouvou až v r. 1958. Obě strany mají vesměs svůj vlastní výklad průběhu událostí a cítí se být v právu. Mezi Poláky se i dnes najdou tací, kteří považují příslušnost tohoto území k ČR za nespravedlnost a dělají si na ně nároky. Pro Poláky je to "Zaolzie" (ta část Těšínska, která připadla ČSR a která z pohledu Poláků zůstala "za řekou Olzou"). Na druhou stranu, mezi mladšími českými obyvateli hlavně západní části "Zaolzie" se o této části historie skoro neví.

Mimochodem, mohu se zeptat na název a autora té knížky, jestli ji znám?