ANDR3E: Dobrej point!
ZDENDAK: O Sennovi netřeba více se rozepisovat, ale tenhle kluk si to zaslouží – byl totiž tragicky zapomenut.
Roland Ratzenberger
* 4. června 1960, Salzburg (Rakousko)
+ 30. dubna 1994, Bologna (Itálie)
Ronald byl rakouský závodní jezdec, věnující se okruhovým závodům monopostů.
Roland začal závodit v roce 1983 v německé sérii Formula Ford. První velký úspěch si připsal o dva roky později, v roce 1985, kdy vyhrál hned dva šampionáty Formule Ford – Rakouskou i Evropskou sérii.
Po překvapivém úspěchu na Formula Ford Festival v Brands Hatch 1985, kde Ratzenberger dokončil druhý, se roku '86 vrací na místo činu a vítězí. V následující sezóně dostává sedačku v sérii Britské Formule 3. Ve Velké Británii se stává známým i pro podobnost jeho jména s populární televizní postavičkou
Roland Rat, jehož značku také vozí na svém monopostu.
V Britském šampionátu F3 závodí dva roky, a získává dvě dvanáctá místa s týmy
West Surrey Racing a
Madqwick Motorsport.
Roland Ratzenberger ale závodil také v jiných sériích. V roce 1987 dokončuje druhý v seriálu cestovních vozů World Touring Car Championships s
Team Schnitzer v BMW M3. V další sezóně nastupuje v několika posledních kolech britského Touring Car Championschips se stejným autem ve třídě B, jen za tým
Demon Tweeks.
V roce 1989 vstupuje do britské Formule 3000 a končí celkově třetí. Ve stejném roce poprvé usedá do vytrvalostního speciálu ve čtyřiadvacetihodinovém závodě Le Mans. Porsche 962 týmu
Brun Motorsport sdílí s Mauriziem Sandrem Salem a Walterem Lchnerem, ale závod nezdárně ukončují ve třetí hodině.
V Le Mans závodí ještě čtyřikrát. Znovu s
Brunem v roce '91, v letech '90, '92 a '93 v týmu
SARD. Nejlepšího výsledku dosáhl v roce 1993, kdy s Toyotou 93 C-V v týmu SARD a střídajícími spolujezdci Maurem Martinim a Naokim Nagasakim dokončili na třetím místě.
Počátkem devadesátých let přešel závodit do japonských sérií. V letech '90 a '91 vyhrál jeden závod v Japanese Sports Prototype Championship s týmem SARD, se kterým se v té době zároveň účastní podniků Le Mans. Startuje rovněž v japonské sérii cestovních vozů, kde v BMW M3 ve stejných letech končí celkem sedmý.
Touto asijsou cestou se roku 1991 dostal k týmu
Stellar v japonské sérii Formule 3000. Sezóna nezačala dobře, ale když tým svoji dvouletou
Lolu zmodernizoval, podařilo se Ratzenbergerovi jednou vyhrát a jednou dojet sedmý. V sezóně 1993 v této sérii končí celkově jedenáctý.
V roce 1991 se mimo všechno jiné věnuje testování vozu série CART, Lola T91/00 pro tým
Dick Simon Racing.
Ačkoliv svou ambici usednout do vozu Formule 1 naplnil až v roce 1994, dostal se velmi blízko už v roce '91, kdy jednal s týmem
Jordan Grand Prix, jenž měl před sebou svoji první sezónu. V průběhu jednání ale Roland přišel o finanční podporu významného sponzora a do týmu se nedostal.
Sen o F1 mu uskutečnil v roce '94 rovněž nový tým
Simtek. Vysněná kariéra F1 mu ale stále příliš nevycházela. V úvodním závodě v brazilském Interlagos se nedokázal kvalifikovat. V následujícím závodě v japonském městě Aida přijel do cíle jedenáctý. Díky svým zkušenostem z asijské série cestovních vozů byl jediný, kdo na této trati startoval už dříve.
V kvalifikaci na svůj třetí závod F1 v San Marino GP na Imole neškodně opustil trať a poškodil si přední křídlo. Nezajel ale do boxu, nýbrž pokračoval do dalšího kola, protože závodil o vysoké místo v poli. Vysokou rychlostí na rovině ale velké přítlačné síly křídlo ulomily, a to se zaseklo pod autem. Neovladatelný vůz týmu Simtek pokračoval v rychlosti 314,9 kph přímo rovně přes Villeneuve Corner a narazil do protější zdi.
F1 1994 Imola - Ratzenberger fatal crash
https://www.youtube.com/watch?v=A7dyPhGYBRY
Roland Ratzenberger byl převezen do lékařského centra na okruhu, následně byl letecky dopraven do nemocnice Maggiore v Bologni, kde byl prohlášen za mrtvého. Příčinou smrti byla fraktura spodiny lebeční. Bylo mu 33 let.
Šok mezi jezdci; Nicola Larini (vlevo, drží se za hlavu) a Michael Schumacher (vpravo, utírá si slzy v rozhovoru s Flavio Briatorem, šéfem týmu Benetton):
Při této smutné fatální nehodě se stal po dlouhých dvanácti letech prvním závodním jezdcem, který ztratil život při Velké Ceně F1. Tím předchozím smutným byl Riccardo Paletti, který havaroval při Velké Ceně Kanady roku 1982.
Bernie Ecclestone přesvěčil tým Simtek, aby se následujícího dne postavil na start a překonal tak svůj šok. Rolandovo místo na startovním roštu zůstalo z úcty prázdné. Rolandův týmový kolega David Brabham (nejmladší syn trojnásobného šampiona F1 Sira Jacka Brabhama) odstoupil ze závodu po sedmadvaceti kolech.
Jeho smrt měla jeden trvalý odkaz – dne 1. května 1994 dopoledne, během obvyklé předzávodní instruktáže jezdců, souhlasili zbývající piloti s reformou
Grand Prix Driver's Association, jejímiž prvními řediteli se stali Ayrton Senna
(!), Gerhard Berger a Michael Schumacher. Toto sdružení následně tlačilo na zlepšení bezpečnosti vozů a úpravy na okruhu Imola. Zavedení systému HANS roku 2003 je také jedním z důsledků tlaků této asociace, jako i zkušeností s nehodami typu Rolanda Ratzenbergera (– a nejen jej.)
Zůstáváme v čase o den dříve – 30. dubna 1994. Třínásobný mistr světa Ayrton Senna je doprovázen svým přítelem neurochirurgem Sidem Watkinsem ze zdravotnického střediska, kde se od něj dozvěděl o Rolandově smrti; Sid přesvědčuje Ayrtona, aby už dál nezávodil. Aby odstoupil z následujícího závodu a jel s ním raději rybařit. Neomylný a sebevědomý závodník mu opáčí, že
nemůže přestat závodit a vydá se zpět do garáže. Odstoupí ale z následující kvalifikace.
Jsme opět v neděli 1. května 1994 – ovšem už odpoledne a závod byl po pěti kolech safety caru restartován. Senna v šestém kole rychlé kolo a je pronásledován Michaelem Schumacherem. V sedmém kole závodu Velké Ceny San Marina, za nikdy zcela nevyjasněných okolností, však v rychlosti 190 kph opouští zatáčku Tamburello a naráží do zdi.
Den po Rolandu Ratzenbergerovi – jednu zatáčku před jeho osudnou zatáčkou – vyhasíná i Sennův život prakticky stejnou havárií. Později se u něj našla smotaná rakouská vlajka. Senna ji plánoval po závodě vyvěsit na Rolandovu počest.
Ratzenbergerova smrt byla zastíněna smrtí Sennovou. Ronald byl zapomenut. Celý svět truchlil pro šampiona Ayrtona Sennu, málokdo si vzpomněl na nováčka F1 Rolanda Ratzenbergera.
Rolandova pohřbu se spolu s Maxem Mosleym zúčastnilo pouze pět jezdců F1 – David Brabham, Johnny Herbert, Heinz-Harald Frentzen, Karl Wendlinger a Gerhard Berger.
Dodnes si málo kdo vzpomene na to, že spolu s Ayrtonem Sennou za sebou tragicky zanechali svou kariéru na okruhu v Imole oba dva. Byl to jeden z nejsmutnějších víkendů historie Formule 1.
Roland se ten rok měl opět účastnit čtyřiadvacetihodinového závodu Le Mans. Jeho místo v týmu zaujal Eddie Ervine, ale jeho jméno na kapotě auta ponecháno. Tým na Toyotě 94C-V dokončil závod na druhém místě.
Roland Ratzenberger je pohřben v Maxlan, Salzburg, Rakousko.
Zahynul ve stínu velikána, avšak občas je na Rolanda vzpomenuto; pietní minuta ticha za Rolanda Ratzenbergera o 20 let později:
