HOMIEBONGO: odpovědnost za škodu způsobenou autem nyní nese majitel auta (asi pokud se nepřizná ten řidič nebo ho majitel neudá - to víš, že půjčovny tohle ošetří, podpisem smlouvy). V zásadě je to podle mě správné: auto je víceméně zbraň, může klidně někoho zabít... majitel by si to měl hlídat, pokud mu auto někdo ukradne, hlásit krádež... v případě aut jde o život.
V případě telekomunikací je to dost něco jiného. Vytvořit kopii copyrightovaného díla nebo někoho pomluvit je HODNĚ něco jiného než někoho zabít autem (nebo způsobit skutečnou, primární materiální škodu). Do virtuálního, imaginárního, kybernetického světa prcháme právě proto, abychom zdrhli před omezením, která stát vytvořil ve světě materiálním.
Tzn. telekomunikace bych chránil na podobném principu, na jakém je chráněna svoboda projevu - a nikoliv na tom principu, na jakém je ošetřena ochrana života, majetku, apod. v reálném světě.
Příklad s Číňanem je ale nejednoznačný: naprosto stejnou technologii a vlastní regule, které používají číňani, aby omezovali demokratické svobody budou potřebovat západní korporace použít na to, aby zajistili identitu např. u bankovních transakcí, apod.
Řešením je podle mě rozdělit provoz na celém netu podle mě na anonymní a nenanonymní - a banky pochopitelně anonymní přístup nebudou akceptovat.
My díky dostatku IP adres asi zrušíme to, že nejlevnější přístup do netu jde přes NAT - Network Address Translation - tzn. slušně anonymně. Problém totiž je, že ti lidé nejdou do netu anonymně - jdou tam mým jménem - jakožto jménem provozovatele sítě. (Je fakt, že přes NAT nemohou vyhackované/zavirované počítače nabízet např. nějaké phising webstránky, apod. - ale otázka té identity je prostě zapeklitá věc: řešením je vznikl skutečných "online světů", ke kterým bude přístup dostatečně masový a ani Čína si ho netroufne blokovat - ale tyto "online světy" budou dostatečně silnými institucemi, aby dokázaly utajit identitu svých uživatelů...
Nicméně koncoví operátoři podnikající na regionální bázi nejsou dost silní hráči: můžeme sice pomáhat čínských disidentům, když budeme vědět jak - ale nemůžeme současně riskovat, že anonymizační síť bude zneužita místními malými hráči, které se dostanou do střetu s místními autoritami... (aneb: proč je daleko méně odvážné v ČR vyvěsit tibetskou vlajku, než vlajku anarchistickou...)