TAPINA: zkoušej dál, vyplatí se ;)

Já sem kdysi jako malej viděl nějakej kreslenej film kde byl horzně ukecanej panáček, byl to v podstaatě obrys postavičky vyplněnej písmenkama a jak mluvil, tak z něj ty písmenka utíkaly a ve chvíli kdy z něj vylítlo to poslední, tak se skácel k zemi. Nějak sem pak nějakej čas mluvil o dost míň aby ze mě nevyprchali všechny písmenka :)

jako malá holčička jsem si myslela že v 25ti budu mít dvě děti, psa a kočku, dům a samozřejmě milujícího manžela.

nebo že ve mě vyroste strom, když spolknu pecku - meloun!!

věřila jsem časopisu HROM! s kamarádkou jsme si ho kupovaly, abychom posléze mohly nahánět přízraky z časopisu HROM na Petříně!!...pomocí dětskejch vysílaček samozřejmě! High-Tech děti přece!


Jó já chci bejt zase malá :)

Potvrzuji, ze jeste kdyz Misery neumela varit vubec nic, krupicovou kasi uz delala vynikajici ;))

Jo to se sem hodí, vždycky jsem věřil že tam to jídlo opravdu vaří... Do dnešní doby nevím jak to vznikalo ale vaření to určitě nebylo!

MISERY: Já se vždycky vymlouval že mi nechutná abych nemusel pít mléko:) u krupicový kaše snad nevzniknul nikdy, tu mám do teď tak rád že je snědená než se udělá :)

A bracha mi nakecal, ze kdyz zmacknu petku na telefonu tak pride Mikulas ... samo, ze sem ji v lete zmackla ... pak jsem byla uplne na nervy kdyz zazvonil zvonek ... ze jako rusit Mikulase v lete - za to budu hrozne potrestana :D

Já věřila, že kotníky mám z toho, že polykám celý bonbóny :D

když jsem byla malá, tak jsem často ráda česala otce (teda v té době už moc vlasů neměl...) a jednou mě napadlo se ho zeptat, proč má tak málo vlasů. Otec s klidem odvětil, že to máma mu je vytrhala. Na to jsem neřekla nic, ale hodně dlouho jsem podezřívavě pozorovala mámu, proč ji napadlo mého milého tatínka zbavovat vlasové přikrývky. O pravdivosti otcovy odpovědi jsem vůbec nepochybovala :) (ještě navíc se mi to v hlavě spojilo s pohádkou o Dědovi Vševědovi, kterýmu přece jeho máma taky v noci vždycky vytrhla vlas...) :))

DASHA: Budiž světlo!... teď mi to došlo:)

Já jsem jako malá hrozně chtěla bejt zpěvačkou a líbila se mi Iveta Bartošová. Nechutnaly mi vajíčka do skla, ale když mi máma nakukala, že Ivetka vlastně skoro nic jinýho nejí, tak jsem je do sebe ládovala horem-dolem. Nevím, v jakém pořadí následovalo prozření, že Ivetka nejen, že tuto pochutinu nejí, ale hlavně ani neumí zpívat :) Tak mě tak napadá, že jsem vajíčka v týhle úpravě od tý doby asi už neměla.