Pokud jo, tak bych pro začátek navrhovala:

1. Černá okibača (Beskyde, Beskyde)
2. Statistika nudaje (Princové jsou na draka)
3. Tetřevi honzlovci (Noc na Karlštejně)
4. Zákaz hvězdu (dopravní značka)
5. Boryš umí po skalinách (Kde domov můj)

GILHAD: No správně okno rozbiješ tím neviditelným kladívkem, co visí v tom držátku vedle. A neviditelné je proto, že je vyrobené celé z nejprůzračnějšího diamantu. Nikoliv proto, že ho někdo ukrad.

myslel jsem, že tam co byly vždycky vidět červánky je někde zem celá z medu kam na noc odlítaj všechny včely, aby ho hlídaly před zlodějskejma tlustejma dětma. ale žádná romantika to pro mě nebyla, protože jsem alergickej na bodavej hmyz. takže jsem se hrozně bál, že když budu tlustej přestanu se ovládat a budu muset po nocích podnikat smrtelně nebezpečný loupežný výpravy do tý země a včely mě určitě dostanou.

a taky jsem si představoval, vždycky když jsem s rodičema jel kolem polikliniky v modřanech, že ten nápis "poliklinika", kterej byl udělanej plasticky, z písmen vyplněnejch asi mramorem nebo čim, tak že ten mramor je asi bílá čokoláda nebo nějakej druh marcipánu a já jednou vylezu nahoru, naberu si trochu takovou tou zmrzlinářskou lžící a konečně to ochutnám.

ja jsem si jako hodne maly myslel, ze cely svet by driv cernobily a zrychleny, protoze tak vypadal v cernobilych nemych filmech a fotografiich.

MATEEJ: Jo.. Klasika. Zajimalo by me, jestli je to takovej prostredek, kterym si nase maminky a babicky timhle vzdycky ukously trosku toho, v ty dobe nedostatkovyho zbozi...

Ale ten jed je samozřejmě jenom ve špičce, kterou stačí ukousnout a vyplivnout.

INUSHKA: Navíc asi došlo k nějakému zmatení, v těch UL to je skoro vždycky banán, otrávený banánovou zmijí.

Dneska jsem k obědu měla ananasový kompot, tak jsem si vzpomněla na jeden svůj dětský strach: Dlouhé roky jsem odmítala jíst ananas a rozmlouvala to i všem kolem sebe, protože když mi bylo asi pět, vykládal u nás na návštěvě nějaký tátův známý historku o chlápkovi, co se otrávil ananasem, do kterého se předtím zakousl jedovatý had a vypustil do něj ten svůj jed. Pravděpodobně to byla nějaká urban legend, ale já tomu tenkrát skálopevně věřila a byla přesvědčená, že hadi koušou do ananasů běžně a že všechny nebo aspoň většina jich je otrávená.

MISERY: Já si představovala, že je to jejich pes a úplně živě jsem si představoval rezavého jezevčíka :-D Tahle písnička byla pro mě vůbec samá záhada, když jsem byla malá. Dál, jak tam je "po kolejích táhnou bosí" jsem myslela, že tam je "táhnou vozík" a představovala jsem si, že na něm mají ty svoje věci, včetně rumu. A nechápala jsem, jak s tím vozíkem uhýbají před vlaky...
No a pak ještě "Nohama stíráš rosu na klejích" - tak to bylo jasný, přece sedí v otevřeným poštovním vagóně, komíhá nohama no a občas je chvilku vleče po kolejích, jak ten vlak jede, a tím stírá tu rosu, že jo :-D

Jako malá jsem si myslela, jak se zpívá v písničce Rosa na kolejích, že "Pajda dobře hlídá pocestný co se nocí toulaj", tak že ten Pajda je nějaký hlídačův pes, a oni se ho bojí, a proto "radši počkaj až se setmí a pak šlapou dál" :-) A je jasný, že, v noci se nemá kdo co toulat, to dá rozum, ještě navíc s rumem.

já jsem se zase dlouhý roky snažila odhalit někde ty slavný herce zlatýho plátna - jakože o třídu lepší než herci stříbrného plátna