HYLGERT: "Moderní materiály ve výtvarné praxi" je super kniha, na to, jak je stará, je v ní všechno, co je potřeba vědět.. bilble :) I když doporučuji i další knihy např. z amazonu - moldmaking and casting a další.
U epoxidu nemůžeš lít velká množství, protože vnitřní pnutí při síťování molekul a reakční teplo je tak velké, že ti to pravděpodobně vzpění. Dá se tomu pomoct chlazením, ale tak velký blok prostě neodliješ, podobně je to s polyesterem. Navíc je to obrovská spotřeba materiálu a následná váha.
Takhle velké věci se dělají nejlépe laminováním, kdy do půlených forem laminuješ gelcoat, vlastní pryskyřici a armaturu - tou bývá nejlépe jak píše STU skelná tkanina. Dajís e tak udělat velké skořepiny, které pak jednoduše splepíš k sobě a šev zatmelíš a začistíš. U tebe je trochu problém v tom, že chceš aby to bylo průsvitné, tam potom jakákoliv struktura uvnitř, nebo silnější místa, budou dělat jinou propustnost světla a rozhodně nedosáhneš konstantního průchodu v celém objemu sochy... Podle mě by bylo úplně nejlepší to vyfouknout - ale netuším, kde mají tak velký vakuový stroj, jeden je s jistotou na barrandově, ale myslím,ž e není tak velký, takže bys musel asi stejně jít po dílech a ty nějak slepovat/svařovat.
Prostě odlít srnu v životní velikosti z masivu pryskyřice bude hrozně náročné a určitě to nepůjde běžným způsobem z polyesteru nebo z epoxidu. Proto bych se být tebou ještě podíval na polyuretan, ten z něj se lijí velké bloky třeba do lisů v automobilkách, které pak bouchají třeba tvary plechů do dveří. Takže to je blok opravdu třeba o objemu té srny. Polyuretan má výhodu v tom,ž e má nižší reakční teplo a je houževnatý, ne křehký, takže nepotřebuje tak složité armatury... a hlavně - nádherně se lije, s lepší licí pryskyřicí jsem nikdy nedělal. Ale i tak si myslím,ž e bez chlazení to nepůjde.
Podle mě je prostě nejlepší cesta laminace, ale musíš počítat s tím, že přes to světlo prostě nepůjde konstantně jako z výlisku...