to věřím, hlavně to beru tak jak by to bylo příjemné třeba i mě...jako osobně dávám přednost nenásilné formě výcviku kdy ho teda lákám na pamlsky, balónek (pro ten by skočil snad i pod vlak) a jiné na co zrovna příjdem. Třeba při aportování hraček je furt překusoval a jednou jsem kopla kokosový ořech a aport ukázkový. Takže místo žvýkacích věcí rovnou čínku....se prostě učím no:-).

PYTHIA: ono to škubání má hlavně špatný vliv na páteř (jak psovoda tak psa), způsobuje srůsty na obratlích a pohmožděniny. Ale na většině cvičáků se stále používá.

NOITA: ještě dodatek, chodila jsem na cvičák kde teda hojně podporovali německé ovčáky, takže na každé plemeno pak šli jak na NO, taky už tam nechodím a psa si cvičím podle sebe za pomocí pamlsků či balónků. Tam třeba říkali, že pozornost u psa vyvolám tak, že mu škubnu vodítkem a jak se podívá tak mu mám dat odměnu...což mi přišlo třeba jako špatná rada....představa, že bych s ním furt škubala, aby na mě koukal a pak mu dala pamlsek...já to dělám teda za pamlsek...vesmu salám a kouká na mě furt, jen občas upravím krok nebo aby neposkakoval.

No když začíná člověk se psem a dělá u toho chyby je jasné, že bere každou radu, kterou mu dá někdo kdo se výcvikem psů zabývá. Neměla jsem důvod mu říct, že je to stará metoda, protože jsem byla ráda, že nějaká metoda je. V zoufalství se snaží člověk zkusit všechno a tohle hodně pomohlo. Teď jsme už ve fázi kdy si toho psa v klidu očuchá a když si třeba nesednou tak teprve vyjede. Samozřejmě, že ho hodně slovně povzbuzuji v tom, že ten druhý pes je velký kámoš a nic mu vlastně nehodlá dělat, ale myslím, že ten zákrok byl asi nutností, aspoň mi to každý říká.
Ale děkuju za další info, chybama se člověk učí.

PYTHIA: uf no tahle cenná rada může mít za následek to, že si tvůj pes nespojí trest (ostatně dost brutální a zastaralý) s chováním (vyjížděním po psech), ale v mozku se mu vytvoří spojení pes - průser, takže bude mít klasicky podmíněnou emocionální reakci na přítomnost psa. Já bych naopak velmi hojně jak slovně tak odměnami posilovala veškeré přátelské kontakty s ostatními psy a naučila ho "soky" ignorovat. V přítomnosti takových psů, bych po něm chtěla, aby se díval na mně a hojně bych jej za to odměňovala a naučila bych ho snést od takových psů očuchání. Pokud by na něj někdo machroval, velerychle bych ho vymanévrovala z takové situace. Každopádně bych počkala a neřešila to kastrací.

No jsou mu dva roky...a je pravda, že si říkám, že bych ještě počkala, protože přeci jenom ohaři dospívají později, aspoň mi to tak připadne. No začalo to tím, že mi ho v 9 měsících pokousal německý ovčák a já to nijak moc neřešila, přišla jsem na cvičák a ono ouvej, pes vyjížděl jak po feně tak po psovi...ještě ani nezjistil jaké pohlaví a už vyjížděl. Dostala jsem cenou radu, složit ho a přiškrtit mu obojek, chvilku počkat a jak pochopí, že velím já a tohle se opravdu nedělá vstat a klidně cvičit dál. Od té doby mám vcelku klid, ale pokud jsem na procházce s jiným psem nebo na cvičáku pořád nemám ještě tu jistotu a tak nosí náhubek. Nicméně se lepšíme a vím, že je to moje chyba nikoliv jeho.

PYTHIA: jak je starý? Kastrace má vliv na impulzivitu (souvisí totiž s testosteronem), psi pak přestanou řešit blbosti a jsou víc cool:-) Potvrzeno na mém domácím vzorku. Pokud je to ale puberťák, je teď na vrcholu testosteronovoé křivky, která v dospělosti (mezi 22 měsícem a 3 lety) začne zase klesat a pes se sám uklidní. Je to ovšem problém poměrně dobře řešitelný výchovou a dobrým managementem - zabránit psovi v opakování chování (tzn. nedovolit, aby se dostal do rvaček), zastavit psa povelem v okamžiku, kdy projeví první známky přílišného vzrušení, dobře pracovat s vodítkem a okamžitě ukončit interakci při prních projevech machrování.

No se psy....on je dost nevrlý v přítomnosti psa, který je na stejné pozici jako on...myslím, že je dominantní. Na štěně či fenu (ať je to pes či fena) je klidný, hraje si, blbne, očuchává....ale v momentě kdy se potká se psem stejně starým nebo starším a ten druhý se nepodřídí je hned konflikt...tak jestli kastrace bude mít vliv na tohle asi bych neměla moc váhat...ač si myslím, že je to proti přírodě

PYTHIA: mám 3 kastrované psy a neměnila bych. Změny v povaze jen k lepšímu, u jednoho musím trochu hlídat váhu, ale to není žádný problém. Pokud pes nemá žádný problém s povahou, normálně si se psy hraje a na feny reaguje normálně, jen během hárání blbne, je to, myslím, bezpředmětné a zbytečné.

a jaký je třeba důvod....jako osobně proto moc nejsem,ale zatím mám důvod jediný a to, že máme mezi kamarády skoro samé feny a můžu říct, že je to opravdu problém a v tomhle teda jsme na tom bledě...pravda mě někdo třeba řekne, že psa musíš mít zvládnutého...resp.přivolání...za jakékoliv situace, ale při hárání můžu dělat šaška jenom sobě a pes má prostě svoje pudy, no

PYTHIA: ke kastraci...

nebo spíš k čemu:-)

to v žádném případě je na co?

PYTHIA: v žádném případě!!!!!!!!

Ale asi mi někdo tvrdil, že i normálně, protože při honu by to bylo fakt divné:-)

BIOBOID: když to mě v tu chvíli jak jsem byla zaskočená nelezlo na jazyk....už se mi i stalo, že mě pán zpovídal ohledně náhubku do trolejbusu. Látkový mu byl málo a to měl Monty teprv kolem 10 měsíců, takže jsem to nehrotila. Navíc někdo mi říkal, že lovecký pes prý náhubek mít nemusí a teď nevím jestli při honu nebo i normálně.
A mám na Vás velice zajímavou diskutabilní otázku. Neustále zvažuji možnost kastrace...jak se k tomu stavíte?

PYTHIA: Paní bych poslal slušně do prd*le!

JELLY: V ulících to máme jako samozřejmost....nedávno se mi stalo, že jsme stáli na přechodu a koukám lidi se strašně hrnuli dopředu, tak si říkám, že couvnu ať máme nějaký ten prostor. Nechtěně jsem však psovi dupla na packu a on vyjekl. Paní vedle mě mi hned začala nadávat jak je možné, že tak velký pes nemá náhubek, že by ji mohl ještě pokousat. No můžu říct, že jsem se jen zmohla jí vysvětlit, že jsem mu stoupla na packu, ale to jí už očividně nezajímalo.
No ohař a kousat lidi...kdo to kdy viděl?

:) je to tak no na privolani stoji a pada uplne vsechno...ja vodim po ulicich na voditku a v lesoparku na volno..

JELLY: každému psu se musí člověk věnovat, ale pokud je to lovecký je to o trošku horší v tom, že přivolání je pro nás modlou. Bez něho prostě vím, že budu ve stresu když uvidím jak se pes řítí přes silnici kvůli zajíci...a že se to občas stane přiznávám. Ale jinak je to tak...prostě nás mají ve své podstatě zmáklé až k té pomyslné hranici kdy už velím já:-))