ALESH: diskuse o vtipech je vpohodě - diskuse o vtipnosti vtipu ne, protože to je bullshit - vtipnost vtipu je čistě subjektivní záležitost.
Humor je katarzní mechanismus psychiky (obraný mechanismus osobnosti) založený na usměrnění tenze do sociálně neškodného "prostoru". Některé výzkumy ukazují, že není vlastní jen nám, ale že má hlubší evoluční základ a sdílíme jej i s dalšími savci (za sebe můžu říct, že můj starší jezevčík rozhodně smysl pro humor má - a hodně zvrácenej a škodolibej)
Laicky: smích uvolňuje napětí.
Vtip je tudíž založen na tom, že buď nějaké existující napětí přímo cílí a umožňuje ventilovat emoce které ono napětí způsobuje neškodným způsobem (až zase bude nějaká feministka nebo ochránce práv zkoušet cenzurovat humor, ať se nediví, že ti na jejichž účet se vtipy dělali začnou dostávat po držce), nebo nějaké napětí uměle vytvoří, aby jej následně uvolnil.
Jak poznamenává Jimmy Carr, humor může mít mnoho témat a vtip může mít různou stavbu. Základním prvkem vtipu je obvykle překvapení.
Vtipy cílící na existující tenzi těží z nečekaného závěru, který obvykle podtrhuje stereotyp (často v hyperbole - další obvyklý prvek vtipu) nebo ze stereoypu vytvoří nečekaný důsledek.
Vtipy tvořící vlastní tenzi těží z chybného předpokladu. Jak poznamenává Jimmy, mívají obdobnou stavbu: epozice, gradace, pointa. Expozice představí situaci a
nechá publikum aby si
samo vyvodilo nějaký "chybný" předpoklad na základě obvyklosti (v našem případě "pokud se někdy ztratíte v lese" -> problém, dle formulace bude následovat rada), gradace rozvíjí expozici, pokračuje v neškodném směru, nechává publikum aby se
utvrdilo ve svých předchozích chybných předpokladech, popř. pokud publikum už čeká vtip zvyšuje tenzi
očekáváním (v našem případě gradace chybí - tenhle vtip má slabou vazbu předpokladu k pointě, takže těží z rychlé údernosti). Pointa pak vezme jeden z chybných předpokladů a
převrátí jej. Tím vznikne tenze na základě toho, že se publikum "nechalo napálit". Smích je pak katarze která toto napětí vůči sobě sama / vůči autorovi vtipu uvolňuje.
Pokud si nezvládneš vytvořit chybný předpoklad, pak Ti vtip prostě vtipný připadat nebude. Stává se to u odborných vtipů např. - pokud neznáš matematiku, pak Ti vtip "nechť epsylon záporné" nepřijde vtipný. Matematici se jím obvykle výborně baví. Naopak může dojít k tomu že laický vtip na odborné téma není pochopený odborníkem, protože jeho znalosti o předmětu expozice vtipu mu znemožní utvořit si požadovaný chybný předpoklad.
Zpětné uvědomění pointy vtipu, popř. jeho vysvětlení, může přinést pobavení, ale vtip ztrácí na intenzitě - úměrně tomu, jak moc těží z údernosti a jak moc je závislý na momentu překvapivého odhalení pointy.
Když se nad tímhle zamyslíš, dojde Ti, proč:
- u vtipů mnohdy záleží nejen na obsahu sdělení, ale i na přesné formulaci sdělení (jinak se nevytvoří chybný předpoklad, popř. pointa dostane špatné časování vůči překvapení - je mnohdy vidět když se lidé začnou smát "předčasně" i když vtip neznají)
- u vtipů nemá smysl uvažovat o tom, že TOBĚ se to vtipné nezdá. Tenhle klub slouží k tomu, aby se lidem kteří nechápou obsah vtipu vysvětlilo, v čem jeho vtipnost vidí ostatní - pokud ale nechápeš, že to že tam vtipnost vidí ostatní neznamená, že to bude vtipné i pro Tebe, není se moc o čem bavit.
(PS - tohle byla jen rychlá exkurze samozřejmě, humor má mnohem víc podob a forem, protože tenze a její uvolnění může mít mnoho podob. Osobně třeba miluju stand-up humor, jeho forma mi přijde "esteticky" nádherná, bohužel kulturní prostředí v ČR způsobuje, že stand-up humor u nás nemůže existovat, protože v české kultuře jeho forma neumožňuje vytvořit tenzi - což by bylo na jinou diskusi. Pak tu je situační humor, asociační humor...)