ROBIN_SNNS: Neříkám, že to chápu, ale mě se to jeví jako situace: psycholožka a pacient. Pacient má dlouhodobě negativní pohled na svět, život a všechno a věci se mu nedaří a tak má negativní ... Psycholožka se ho nějak snaží přivést na pozitivnější myšlenky, ale pacient dokáže něco negativního najít všude a psycholožka už je z něj pomalu v koncích a neví jak dál, naštěstí zazvoní budík/minutka a sezení končí. Psycholožka konečně nemusí řešit úmorného pacienta, sedánku utne v půlce věty a bleskurychle vypadne pryč od něj, pryč od problémů a neřeší, kdy a hlavně, zda ještě vůbec, se k těm problémům bude vracet.
Vtip spočívá asi v kontrastu mezi součítící a zdeptanou psycholožkou v práci a toutéž veselou a uvolněnou o okamžik později v jejím volném čase. A taky v hezké kresbě. A tak a co si tam kdo promítne dalšího.
Tak trochu ve stylu toho vtipu, jak doktor vykládá pacientovi jakými všemi neduhy pacient trpí a ten celý zdeptaný řiká "a nemáte aspoň něco pozitivního?" a doktor ukáže támhle po chodbě a říká "vidíte tamtu sestřičku? Tak tu šukám"