LEMS: ahoj
dovolil bych si lehce nesouhlasit. Rozhodne mas pravdu v tom, ze je potreba aby zahradnik (byt gerilovy) mel povedomi o tom jak sazet, co sazet a jak dat rostlinam potrebnou peci.
Ovsem esteticka rovina je vec jina. Jednak estetika sama o sobe je veci polemiky. Nikdo nikdy nedokazal zda se da krasno jako takove definovat a cela ta veda ma sice vnitrni kohezi, ale muzes ji jedinym subjektivnim pocitem rozprasit jako listi ve vetru. Otazka planovani verejne zelene z pohledu urbanisty je zalozena na podobnych principech. Jednak je tu otazka funkce (napriklad neni dobre sazet jablone mezi koleje), tu tady asi nikdo zpochybniovat nebude. Ale otazka esteticka uz je ciste v subjektivni rovine, nerku-li ze je tu jeste rovina konceptualni. Nekomu muzu prijit dobre sazet stromy v pravouhlych kartezianskych sitich, na geometrickych pudorysech parku zrizovat zahony a opevnovat kazdou kytku tak, aby nahodnou nenarucila jinou presne spocitanou zonu. Nekomu se zase muze zamlouvat to, ze si rostliny stejne jako v prirode hledaj svoji cestu prirozene samy. Ze prorustaj a obtacej se kolem veci, objevujou se na mistech kam je zanese vitr apod. Dneska se vsechno uzavira do konstruktu (jak hmotne tak metaforicky) a gerilovy zahradniceni je imho jenom projev toho ze se lidi vzpamatovavaj a zacinaj se zajimat o prirozenej beh veci.
Otazka verejnyho prostoru neni v zadnym pripade predem dana. Otazka je "jakej chces mit svuj verejnej prostor a co pro to udelas?".
Me osobne se z verejnyho prostoru uz zveda kybl .) Takze tohle je muj pohled na vec.