OLYFKA: Rozumím tvé touze po diagnóze, ale v psychoterapii je to podle mých zkušeností s dg. trochu složitější.
Někdy je ta diagnóza vyloženě užitečná a může pomoci podobně, jak píšeš. To se týká třeba panické poruchy, kdy si většina lidí oddychne, že má jen paniku, a nikoliv infarkt. Nebo když člověk zjistí, že jeho nesoustředěnost pramení ze stresu, a nikoliv z demence.
V jiných případech ale ta dignostika tak jednoduchá není a nespočívá jen v klasické MKN-10, ale spíše v popsání struktury osobnosti, její psychodynamiky obecně, nebo popsání tzv. procesu a jeho přerušení, apod. - dle psychoterapeutické školy, ve které je daný terapeut/diagnostik vycvičen. Každý terapeut si nějakou takovou diagnostiku dělá sám pro sebe a s klientem ji postupně více či méně probírá. Asi to nedovedu úplně vysvětlit, ale souvisí to s tím, že principem či cílem terapie není jen to, aby klient věděl, jakou má dg., ale aby si uvědomoval, jak to konkrétně u něho funguje, jaký je ten mechanismus, proces, konflikt, apod. Jinými slovy je sice fajn, že mi doktor třeba řekne, že ty moje potíže jsou psychosomatický, ale dokud v rámci terapie neodkreju, jak je u mě to duševní a tělesný propojený a jak se to ovlivňuje, tak mi to moc nepomůže. Také každý člověk trpící třeba panickou poruchou je jiný a léčba u něho vypadá trochu jinak.
Dále také funguje to, že psychoterapeut s klientem standardně klasickou diagnostiku nedělá. Pokud se komplexní diagnostika před terapií dělá, tak ji zpravidla provádí někdo jiný, anebo v jiném kontextu (např. před začátkem skupiny či stacionáře). A pokud daný terapeut dělá na pojišťovnu a díky tomu musí nějakou dg. vykázat, tak se často podle dané dg. v terapii až tak neřídí. To kvůli tomu, že psychiatrické dg. z tzv. MKN-10 jsou pouze deskriptivní, čili pouze sdělují, že daný člověk v dané době vykazuje dané symptomy. Nic ale neříkají o tom, kde se u něho ty symptomy berou, jak je prožívá, jaké má zdroje ke změně, apod. To je součástí té širší "psychodynamické" diagnostiky, která, jak jsem psal, je obsáhlejší, nespočívá pouze v dané dg., ale i v popisu co a jak... Obecně terapeuti taky v rámci terapie neradi diagnotikujou i kvůli odporu k tzv. nálepkování a také na základě zkušenosti, že dg., o které u daného klienta uvažují, se během dlouhodobé terapie proměňuje.