BLONDYNKA: To druhé už je nadsázka reagující na tvou nadsázku, že lidi po čtyřiceti jsou chodící mrtvoly... Tam sis tak trochu už začala a byť druhý komentář už mi přijde přes čáru, tak ten první byl v pohodě a ten aegismus se rozjel už v reakci na něj. Zbytečně, podle mě.
Vnímám to hodně optikou spojenou s fatacceptance, kde je mimo jiné stejný problém se slovem tlustá (je to automaticky něco špatného, protože jediná správná věc je být štíhlá, u věku je to to samé se stará/mladá). A mě trochu mrzí ta automatická negativní konotace, kterou ta slova teď mají (původně jsou pro přece jen obyčejná popisná slova, tlustá nebo štíhlá, vysoká nebo malá, modrooká nebo hnědooká, ani jedno není špatně) a podle mě se těmahle kecama, které měly být obranou, vlastně jen posilují. Protože tím mimo jiné říkáme, že to označení je něco, čemu je POTŘEBA se bránit. Takže něco špatného.
Mě je třicet, nemám zatím děti a nejsem vdaná a s poznámkama, že jsem už stará a měla bych s tím něco dělat, se setkávám taky. Kamarád jednou o kamarádce, která se vdávala v 27, prohlásil, že už bylo na čase, že už jí zvoní hrana. Takže vím, že ten tlak je a neschvaluju ho, protože je postavený na hlavu. Akorát bych byla radši, kdybychom přijali stárnutí jako proces naprosto přirozený a neposilovali s ním spojené stereotypy o starých rašplých, starých panách a podobně. Protože co se opakuje, to se stává pravdou v naší hlavě.
A pak se holky svých narozenin obávají, jak čert kříže, protože přece stárnou, a to žena nesmí...
Nevím, jestli to, jak to popisuju, dává smysl, ale mě to v hlavě smysl dává, jen je to těžké vyjádřit. Tak to berte jako podnět, že by možná bylo lepší tomu tu negativní konotaci nedávat, než bojovat proti něčemu, co je nevyhnutelné... A nebo mou poznámku prostě hoďte za hlavu, jako kravinu. :-)
A vše nejlepší k narozeninám. Jsi v nejlepších letech... protože ten věk, ve kerém člověk zrovna teď je, je vždycky ten nejlepší :-).