JAKE_UP: tak naprosto chápu, že si někdo v uprostřed let vaření, lezení po podlaze s kostkama, mytí zadků a chození s kočárkem na písek, nekoupí tři bílé blůzy, dvě tmavé sukně, šaty a lodičky s perspektivou, že stejně za dva roky bude mít jinou figuru (třeba jen prsa a šíře pánve a žeber se mění, i u žen, které nepřibraly).
I kdy yž se ráda oblékám hezky a do šatů, v korporátním dress codu bych byla nešťastná. Asi by se měla obchodní móda posunout, když se jí lidi vyhýbají jak jen mohou.

Tak snad i na rodicovske ohoz prubezne obmenuju a aktualizuju, ne? Nebo jako to, ze jste matky, z vas najednou dela nekoho uplne jineho? Kdyz vas tak ctu, tak asi kazdy rano malo dekuju prirode, jaky mam doma ukaz.

hlavně se v podstatě všechny události, které vyžadují slušnější oděv, dají sfouknout jedněmi malými černými... od pohovoru přes svatbu kamarádů až po divadlo.

T_Y_L: hele, já nastupovala do práce po 4,5 letech mateřský a cca 80% veci jsem potrebovala obmenit..postava plus minus stejna, ale uz jsem se v tom necejtila..plus novy zimni kabat, boty, kabelky, bylo toho docela dost..ted po nekolika letech zpet v procesu uz jde obmena postupne, ze ji ani uz moc nevnimam..tkze absolutne chapu ten pocit "po matersky"..

T_Y_L: Souhlas. Přijde mi neuvěřitelný, že se zrovna tady hájí, že je normální nemít aspoň jedny letní šaty nebo jeden ohoz, v kterém se dá jít na do divadla, na koncert, na babiččinu oslavu narozenin...

ONDRA_99: ja kdyz nastupovala do prace s dresscodem, tak me veci, co sem mela do divadla/na veceri nevytrhly. v mym satniku se tyhle sve mnoziny obleceni neprotinaji.

T_Y_L: jenže pozor! Společenské oblečení nerovná se nutně oblečení vhodné k pracovnímu pohovoru. Šaty do divadla, na operu nebo na svatbu na pracovní pohovor můžou být stejně mimo jako džíny.

ILLUZE: Chápu, že se někomu může měnit postava, ale zase je tady diskuze o tom mít alespoň nějaké slušné oblečení. Ne nutně celý kompletní šatník.

Ale s tou módou mě to docela překvapuje - zrovna nějaké společenské oblečení je imho i u žen (u mužů rozhodně) dost nadčasové a přijde mi, že nějaká změna módy za pár let s tím zase tolik nezahýbá. (btw co tedy například bylo v módě před 3, 5 lety, že to teď nelze vzít mezi lidi?). Nebo žiji v nějaké bublině, ale nemám pocit, že by třeba moje manželka musela kvůli módě nějak dramaticky měnit šatník (u ní tedy ani po dětech nepřišla změna postavy, takže to má jednodušší i po této stránce).

MIDORI: Musím říct, že ti rozumím. Před mateřskou jsem měla dress kód celkem přísný a na mateřské jsem tomu velmi ráda odvykla. A to i přes to, že jsem celou dobu vlastně úplně pracovat nepřestala. Fakt, že můj každodenní oděv netvoří silonky and co. jsem si fakt užívala. A na pracovní schůzky jsem se těšila - jakože dobrej rozptyl - ale to "převlíkání" jsem si fakt neužívala.

JAKE_UP: Taky mě to překvapuje. Hlavně, že vedle se jako peklo dávají i fotky matek, co jdou v plátěnejch kalhotách s dětma na hřiště.

JAKE_UP: Spousta žen jde do práce po 3 letech, mnohdy i později. Za tu dobu se móda posune dál, mnohým z nás trvá (a spoustě se to ani nepodaří), než se znovu postava dostane do původní podoby, tedy např. boky do původní velikosti; nemluvě o hrudníku a pasu...

Málokterá z nás ve stylu oblékání jede ve "středním" proudu, aby nebylo oblečení po pár letech out.

Takže to není o tom ONDRA_99: , že by dotyčná na sebe kašlala, jen prostě v tu dobu preferuje jiný styl oblékání. A je výrazný rozdíl muset mít několikero kusů na celý týden a pár kousků na jednu akci na kvartál.

To je zase etuda. Reknete mi, jestli jsou dziny a sako ok, hlavne mi ale proboha nerikejte, ze to ok neni. Najdu si totiz tisic duvodu, proc stejne v nicem jinem nepujdu.

ONDRA_99: jednak to bylo dost obnoseny a hlavne jsem pribrala a nevesla bych se do toho. Takze jsem to v ramci stehovani vyhodila.