Já si obrovsky užívám, když jedu v noci na kole dom a nikde nikdo neni. Žádný auta, lidi, žádnej život... Jako kdybych měla celý město pro sebe. Potom zahnu na silnici, kde jsou lampy nízko nad silnicí a sleduju svuj stín. Objeví se za mnou, pak mě začne dohánět a když už mě skoro má, tak už jsem pod další lampou a stín je zase vzadu. Takovej stíhací závod, kterej vždycky vyhraju:-)

KACHNY: No to je super, to přesně dělám taky a taky mi to přijde hrozně uklidňující.

TOM: Heh, to mi připomíná, jak jsme jednou pozdě večer nakupovali s kamarádama v nějakým velkým supermarketu. Nejdřív jsme se tam vozili na židlích s kolečkama, potom jsme si žonglovali s ruličkama balicího papíru (moc to nešlo) a když jsme měli platit, tak jsme udělali takovou pantomimickou scénku...jako že chceme zaplatit, ale mezi náma a tou pokladní je neviditelná stěna, takže to nejde. Chvíli jsme tu stěnu osahávali a potom jí jeden z nás jakoby odhrnul. Tak jsme zaplatili a šli. A dost jsme se divili, že nás mezitim nikdo nevyhodil:-)

TOM: to taky dělám :-D
THLASPI: taky znám!

tyjo tyjo tyjo, čím víc to tady čtu, tím víc žasnu, kolik máme společných věcí a že Amélie fakt nebyla jenom taková ojedinělá hodná podivínka :-))

GAF: NZ .)

při nakupování v marketu provádět s vozíkem psí kusy - lokty opřít o madlo úplně na krajích, chytnout se bočnic, vzepřít se tak a maximálně odlehčit tělo a tradá... běhání (v "našem" plusu mají všude dlaždičky - dělá to ratatatatatata .)), otočky (90, 180, 360°) atp. :o)
dělám to pokaždý a ještě mě nikde nikdo nenapomenul

pozorovat přítele po sexu jak se snaží neusnout a pošťuchovat ho a čekat až otevře ty svoje po chvilema až nebezpečně modrý oči a usměje se:o)))

TOM: děkuju, pane TOMe

...tuhle jsem se teda neodvážil nakreslit i na auto, ve kterým už někdo seděl, no snad příště.

GAF: vyhráls .)
po probuzení (většinou o víkendu když procitnu a nikam nespěchám) koukat na korkové obložení u postele a pozorovat pokaždé nové a nové útvary (něco jako když Amélie sledovala mraky). Když jsem byl menší, tak jsem zdroj obrazců na skleněné výplni dveří (takový ten zvrásněný povrch, něco jako kapičky)

LEON_CHAMEAU:
TOM:

kreslit prstem do jinovatky na zamrzajících autech smailíky. Na všechny postupně v řadě, jak jdu za sebou.

miluji vuni vanilky a prvni dousek bileho vina Rizlink Rynsky z r 2006. Nejdriv chutna lehce trpce, pak pomalu prejde v medovou sladkost a nakonec citim sladkost spousty kvetu...

TOM: Prstami zmazat oroseny pohar piva na letnej zahradke.

miluju ten pocit pod vodou kdyz se potapim.. hlava prazdna, zadny problemy, zadny myslenky, jen vzduchoprazdno.. koukam na tu nadheru kolem sebe a je slyset jenom bublinky jak vydechuji..

chodit po čerstvě posekanym poli, na kterym zůstalo strniště z obilí, pokládat nohy kolmo na ty stébla a cejtit v noze jak jemně křupou......

poslouchat ticho, protože to ticho málokdy bývá

psát a kreslit nehtem po všem orosenym/namrzlym (půllitr piva v hospodě, okno v autě/autobusu, ...)

vim, ze sem muj dotaz, asi zrovna nepatri, nicmene, nenasel jsem vhodnejsi klub, tak me prosim nekamenujte, a odpovidejte kdyztak do posty, at nejsme mimo... nevite, kde by se dal sehnat plakat z filmu amelie..? prosmejdil jsem internet, ale nikde nic, jakoby se po nich zeme slehla... potreboval bych ho jako darek trochu opozdenej vanocni.... dekuju za pomoc.

pomalu našlapovat v právě napadlým sněhu a poslouchat, jak křupe pod nohama :-)

dívat se, jak se čerstvej sníh třpytí na sluníčku :-)

olizovat rampouchy :-))

prvni okamzik, kdy se po zime rozezpivaji ptaci:)

Pozorně sledovat okolí v těch chvílích, kdy se světlo ze slunce díky mrakům tak rychle mění, že chvíli je celé prostředí zalité sluncem a hned je zase vidět, jak se z nějakého směru blíží stín a celý všechno zalije zase on. A pak zase vysvitne sluníčko...

ležet ve vaně plné pěny, mít ponořené uši a poslouchat, jak praskají bublinky...

na podzim chodit jen tak Prahou - klido sama, bez hudby s pastelkama,tužkou či tak něčím a papírem tvořit co me napadne

chodit si jen tak zpívat pod mosty a lákat tím k sobě labutě
dívat se do záře pouličních lamp proto, abych tam viděla tu soustřednou duhu

Ač elektronickou muziku moc neposlouchám, tak mě vždycky dostanou věci jako Emilie Simon - Song of the storm, Air - cherry blossom girl nebo třeba Cocorosie - Werewolf. Pro moje ucho jsou to tak neobvyklý zážitky, až mě z toho vždycky zamrazí:)

Klouzat se po večerech po kalužích a čekat, kdy tu holubičku nevybalancuju... :)