být první, kdo udělá stopy ve sněhu v naší ulici...

...když se přemlouvám abych šla něco dělat a přitom nic dělat nemusím:)

Usnout po milování v jeho / její náručí ...

Dny, kdy mě nebolí hlava...
a že venku sněží:)

postupne zjistovat, ze nnemoc pomaloucku odchazi.

ted je to jasne... delat stopy ve snehu kde jeste zadne nejsou... :)

OLIII: a ja si myslwela ze sem blazen :o)))

Já si obrovsky užívám, když jedu v noci na kole dom a nikde nikdo neni. Žádný auta, lidi, žádnej život... Jako kdybych měla celý město pro sebe. Potom zahnu na silnici, kde jsou lampy nízko nad silnicí a sleduju svuj stín. Objeví se za mnou, pak mě začne dohánět a když už mě skoro má, tak už jsem pod další lampou a stín je zase vzadu. Takovej stíhací závod, kterej vždycky vyhraju:-)

KACHNY: No to je super, to přesně dělám taky a taky mi to přijde hrozně uklidňující.

TOM: Heh, to mi připomíná, jak jsme jednou pozdě večer nakupovali s kamarádama v nějakým velkým supermarketu. Nejdřív jsme se tam vozili na židlích s kolečkama, potom jsme si žonglovali s ruličkama balicího papíru (moc to nešlo) a když jsme měli platit, tak jsme udělali takovou pantomimickou scénku...jako že chceme zaplatit, ale mezi náma a tou pokladní je neviditelná stěna, takže to nejde. Chvíli jsme tu stěnu osahávali a potom jí jeden z nás jakoby odhrnul. Tak jsme zaplatili a šli. A dost jsme se divili, že nás mezitim nikdo nevyhodil:-)

Sebrat prádlo, kousek po kousku, ještě provlhlé, z balkonu, "vyžehlit" ho rukama, složit ho a složené dát na topení. Ale pak už mě nebaví ho uklízet do skříně. :-)

TOM: jo hrat si z vlasama ...

ve skole sem delavala to ze sem vzala pramnen vlau a hledala rozdvojene konce a zastrihavala je jeden po druhym... moc uklidnujici...

TOM: super:)

před spaním přejíždět prstem po vyplétaným obložení stěny a poslouchat, jak to šustí
schovat hlavu pod peřinu a jen čichat tu vůni - každá voní úplně jinak ;)
stoupnout si v dešti doprostřed zahrady jen v tričku a čekat, až ucítím na těle první kapky :)

tak dneska jsem vecer pri zapadajicim slunci vylezl na kopci na strom a koukal do obou udoli a vychutnaval ticho a svetlo,

vzpominka na hory pred navratem do civilizace...

dělání si "zátišíček" z kosmetiky a vůbec různých flaštiček a krabiček od čehokoli, rovnám to podle velikosti a dělám si z toho různý obrazce a geometrický tvary a linie a strašně mě to baví a uklidňuje... a pak někam odejdu a když se vrátím, tak to třeba zase přeskládám jinak...

MACHEPELA: Teď jsem kýchla :o) Pokaždé, když se mi to stane, tak řeknu SHIT (nebo německý - a to častěji - ekvivalent), ani nevím, proč to dělám, ale dělám to tak již dlouho. Jakoby to umocňuje ten moment úlevy.
A pak jsem taky zjistila, že se mi strašně moc líbí psát na klávesnici notebooku. a nejlépe fontem, co používá nyx ... ach ... jsem já to n o r m á l n í ...

taky je báječný namočit si konečky prstů do rozehřátýho vosku a když vychladne tak se jima dotýkat věcí....jestli jste to nezkoušeli, tak vřele doporučuju...:)

....pohyb sněhu po silnici ,když projede auto, anebo stékající kapka na oroseném okně,uplně vzadu v tramvaji,zavřít jedno oko a pozorovat okolí skrz cestičku oné kapky...
pak vůně knihy,papírů a barev.Toulání se a kochání se detaily čehokoli.
anebo ten okamžik ,než si kýchneš a blažený pocit potom;)

KLAIR: takže reakce na tohle... Dnes ráno jsem si zas nastavila budíka na brzo, že budu "dospávat". Jenže jsem byla v bytě sama a kočka si zvonění budíku vyložila jako "vstáváme", takže mi začala rajtovat po hlavě. občas mám chut vykuchat to

Očuchávání ještě úplně nezralého banánu.

Občas si v obchodě uvědomit, že teď, když jsem veliký jako ti dospělí, tak už nemusim zbytečně toužit po nějaký sladkosti nebo se dožadovat maminky, ať mi jí koupí, ale můžu se po ní natáhnout a koupit si jí sám.