Nejlepší jsou ty, co v nich vůbec není voda, jen slaboučký led a pod ním prázdno, ty nejlíp křupou. :)

GABBIANO: myslím, že ne; to je taky jedna z mých malých radostí :-)

bylo tu vůbec křupání zmrzlých louží?

kdyz muzu prijet domu treba uz v pul ctvrte a nemusim nic delat :D

MADELEINE: jasne :) musis si lehnout do vany a hned je mit u usi, je to uklidnujici...

Dávat si ve vodě rozpustný šumivý vitamin C rovnou do pusy .)

MOLLY: Jo takhle, jen ty velký, já myslela, že jsi pihatá více od přírody :o) No, tak já mám třeba jednu pihu ... no tralala :o)

SEPHORA: To jde slyšet ?

ELIZHANNAH: dost věcí se dá vykoumat, vylepšit atd. i s minimálními náklady ;-)

posloucham praskani bublin z peny ve vane

SKLIBA: zařizovat bydlení mě taky baví, jenom moc nejsou peníze..., tak zařizuju spíš v představách zatím :-)

MADELEINE: no, ty, co si obkresluju, tak jsou to většinou na rukou a doma si čmárám po nohou...

ale vzhledem k tomu, že tyhle čmáranice vznikaj nejčastějc na veřejnosti, tak jsem si myslim nemalovala nikdy po ničem jinym než po rukou nebo nohou ;-)

TRISSIE: přesně!
taktéž se příležitostně ráda nechám počmárat :-) a nechat se třeba pomalovat hennou, to tam taky patří :-)

a jinak jsem zjistila, že mě vlastně baví zařizovat bydlení... jen mám problémy se držet prostorových dispozic (ale to bude asi nezpůsobeno jejich současným neodstatkem)

Včera jsem zjistila další "odchylku" :o) kterou mám ale někdy z dob základní školy. Když jezdím MHD, ve většině případů si čtu (zbytek poslouchám muziku, nebo přemýšlím). A když dorazím na zastávku s knihou, místo toho, abych pokračovala ve čtení, tak se zastavim. Prostě vytuhnu, sleduju lidi kolem sebe, poslouchám zvuky, neschopna se pohnout (je to podobný pocit, jako když někdo kouká do blba, jakseříká), i když je mi zima, i když je mi vedro, prostě jen stojím a vnímám všechno kolem. a pak se oklepu, otevřu knihu a začnu číst ... a většinou se na prvních pár řádek vůbec nesoustředím :o)

MOLLY: Kde všude máš pihy ?

GABBIANO: Já sem tak švihlá, že bych to pochopila :o)

BUBLIFUCK: Fakt ? ? ?

taky kreslůim kuratka, nebo jen tak jezdim tuzkou po papire a to co z toho vznikne pak jeste dokresluju, takze je to bezhlava cmaranice umyslne dokoncena :p...nebo jak to rict :D

já teda kreslim po lidech taky, když chtějí. Ale taky jim kreslím do sešitů kuřata, i když nechtějí... (ale musim je dobře znát...) a dělala jsem to na gymplu a dělám to i na vejšce.

MADELEINE: Tak to já dělám taky, ale počítám je ... taky jsme na to asi magor!

HELA: jé, škoda, že s tebou nechodím do čajovny, klidně bych ruku půjčila dobrovolně :-)
miluju takové ty jemné ne-erotické dotyky, jako jsou masáže, česání, kreslení na obličej a tělo.. akorát že nějak už jsme na to moc dospělí a už si s kamadárkama nečešeme copánky a nezkoušíme rtěnky :-(

GABBIANO: to je moc hezký:)

já taky čas od času ráda pokresluju lidi, ale u mě je to spíš, kdo se nechá a propůjčí ruku (nebo i obličej, když se nás sejde víc šílených:) k uměleckým experimentům:) někdy třeba sedíme s kamarády v čajovně nebo hospodě, a kdo sedí dost blízko a moc se nebrání, odejde pomalován:)
a taky věci kolem - účtenky v hospodě, cukříky... když na to mám náladu, pokreslím všechno, co dost rychle neuteče:)

MOLLY: Já mám občas hroznou chuť vzít propisku nebo fixu a kreslit lidem kolem mě na kůži kytičky, srdíčka a tak. Občas se neudržím a udělám to. Ale stává se mi to jen s lidmi, které mám ráda, myslím, že je to podobné, jako bych je chtěla obejmout, nebo jim dát pusu. Ale asi málokdo to tak pochopí. :)