PAZZITKA: Na obede! V Mole 22!

LEON_CHAMEAU: kdy?! kde?!

Crème brûlée! Crème brûlée! Dnes prvýkrát :)

LICINDA: Přesně! :)

kdyz se vecer pri sprchovani uvolni na vterinku vune z parfemu, kterej jsem si rano strikla na krk a pres den uz ho necitim... :)

OLIII: rádo se stalo:)

HELA: Super, díky moc! Někdy se tam zajdu podívat:-)

OLIII: ahaa, tak mapy.cz mi napověděly, že ulice se jmenuje Jugoslávských partyzánů:) když jdeš od náměstí pořád dál, tak po pravé straně na něj časem narazíš:)

OLIII: přesnou adresu z hlavy nevím, tak se to pokusím zmateně popsat:) když se jde z kulaťáku od české spořitelny tou ulicí, ve které je Billa, tak je to v té ulici, na protější staně, než je Billa, a kus cesty dál...

HELA: Kde přesně to je, prosim pěkně?

HELA: jo, ta atmoška z toho prostě dejchá... cesty, dálky... jééé :)

hm, když nad tím tak přemýšlím a po sobě čtu, tak v těchhle případech je pro mě možná skoro důležitější obal toho jídla/pití, než obsah :D
prostě to musí vypadat, jakože to pochází odněkud zdaleka:) nebo aspoň trochu zdaleka (zdaleka = mluví se tam jinou řečí:D) probouzí to ve mně vzpomínky na všechny možné cesty, večerní čištění zubů na benzínkách, cizí města, kdy pro mě bylo dobrodružství si dojít i na nákup, objevné výpravy cizími ulicemi, a tak dál...

a nebo prostě něco, co se u nás nedostane a je to typické pro to místo.
nevím, proč zrovna potraviny nebo obaly potravin:) možná je to tím spojením všedního za nevšedních okolností:)

třeba jídlo v obalech s různými cizími nápisy:) mám ráda taky anglické věci, připomínají mi úžasný pobyt se školou před časem, a nedávno jsem objevila na Dejvické obchůdek s pravými anglickými potravinami a strávila asi půl hodiny s obličejem přilepeným na výlohu (měli zrovna zavřeno) :)

objevila jsem ve školním bufetu řecké jogurty. mají takové hezké, Řecko připomínající víčko:) vždycky si jeden nebo dva koupím a pak je na koleji sním a představuju si přitom moře:) a vůbec mám radost z různých jedlých maličkostí, které mi asociujou dálky...

SOUSEDKA: super :)

Úplně nová dimenze vnímání...jsem v 18 týdnu těhotenství...je to hroznej šrumec..pomalu mi vylejzá břicho...do ničeho se nevejdu...je to všechno tak strašně jiný ;o))
Hrozně mě to baví...a vždycky se srašně těšíme na další ultrazvuk ;o)

RUKSAK: Vážně rozsvěcíš lampy pomocí myšlenek? :)

hrozne rada rozsvecim vecer lampy ocima. koukam na jednu zhaslou do te doby, nez se rozsviti

DLOUHA_POTVORA: jé, boží!:)

Kreslit si chibi postavičky, které mě ráno pozdraví a popřejí mi hezký den, když jsem smutná, tak mi řeknou něco pěkného, prostě takové své imaginární přátele...