a javorové nosy ráda házím z výšky a pozoruju, jak se točí

tak když už je tu řeč o gingu, tak jako malá jsem měla velkou radost, když jsem ten bájný strom poznala u babičky v Karlových Varech naživo - to jsem tahala vždycky z procházek hrsti listů a dávala lisovat:)

TRISSIE: Gingo mělo Vontské sdružení Uctívačů Ginga. Šípáci se snažili dostat do jejich svatyně, která byla v zahradě s Gingem, protože tam teoreticky měli najít stopu po tom, jak umřel Hačiřík. Teda, myslím :-O

BODLINKA: ginko měli přeci jako poznávací znak členové takové té vontská sekta, do níž se pokoušely Rychlé šípy proniknout někdy v druhé nebo třetí knížce, ne?
Akorát ještě vědět, proč :-)

BODLINKA: zlute spendliky meli taky Vontove, jako verejne poznavaci znameni :)

MYS_USATA: :D
TOXICMAN: a kdo to měl špendlíky?

abychom s tim nebyli tak mimo, tak to bývala velká moje "malá radost":
měli sme na chatě v beskydech, kam sme jezdívali na celé prázdniny původní výtisky komiksu Rychlých šípu. pročtení komplet všech sešitů byl každoroční rituál.

BODLINKA: jojo :) Sipy si listy obstarali a pak mohli na jejich uzemi :))

BODLINKA: Do háje! :)

MYS_USATA: list jinanu neměli ho ve znaku rychlý šípy, ale vontové ;)

BODLINKA: Asi jo! :) Jako děcka jsme žily v domnění, že se jedná o ginkgo - znak Rychlých šípů.

sbírání zralých malin.jak tak pěkně lehce sklouznou neporušený:)

MYS_USATA: nemyslíš javoru? jestli jo, tak taky :)

A lepení nosu z ginkgo biloba.

HELA: jedovatý jsou pro člověka.ptáci si na tom pošmáknou:)
taky si zaskáču:D

RUSALKA: pámelník:) a taky po nich občas šlapu, vracím se do dětských let:))

MADELEINE: já myslela, že zrovna tyhle jsou jedovatý... nebo aspoň to mi naši jako malé říkali:)

RUSALKA: ... a ptáci nebudou mít co žrát ! :o) Vždyť to mají na zimu !

Ja tedka kastanuju, taky kdyz potkam ty bile bobulky (ptaci zob?), tak po nich skacu jako malinkaa :).

MADELEINE: Wow.. Tyhle situace prozáří den. :-)

Já mám teď období sbírání kaštanů - jsou takový krásný, lesklý, heboučký,.. Nosím je po kapsách, hraju si s nima a pak je dám doma k ostaním, čímž se třeba kaštany z Vyšehradu setkají s kaštanama ze zámeckého parku v Dačicích. To mě baví. :-)

ICOUCH: To bylo právě úžasné - říkali nám, abychom nejedli těch pecek tolik, že se otrávíme, čímž jejich pojídání nabralo zvláštního kouzla :)

Včera jsem šla s psicí na špacír po sídlišti. Na sobě jsem měla hodně volné pánské džíny a starou potkaní mikinu. Najednou mne míjela jakási paní, která vypadala na první pohled jako bez domova, či jiného asociálného druhu, podívala se na mne a já se obávala toho, že bude chtít cigaretu, peníze ... pak se podívala na psa a pak na mne a řekla ... "mladá pani, aspoň něco krásnýho dneska vidim ... pohádkový voči" ... nevěděla jsem, zda myslí oči psí, či mé, ale řekla jsem ji jenom "wow".