ZUZKAOU: No tak to je taky krása! Já si z dětství taky pamatuju chleba s máslem s nedokrojenými proužky, ale už nevím, kdo to tak dělal, jestli babička, nebo nějaká teta? Ale to namáčení do vajíčka, to prostě musím zkusit!

Jé - tak to byla zasutá vzpomínka - k vajíčkům na měkko nám táta předkrájel chleba na proužky - ale nedokrojil to a teprve pak to přemazal máslem, takže to vypadalo jako celý krajíc - táta se bavil tím, že to většinou byly nějaké docela složité tvary.
Kousky se pak namáčejí do žloutku vajíčka, které je v porcelánovém kalíšku se slepičkou.

máma my jako malé do chleba s máslem kreslyla mřížky skoušela jsem to po ní ale nikdy nebyly tak krásné jao ty její

GABBIANO:
To jsem mela doma uplne stejne...az do 18 ti let mi tata nozem na krajici s maslem psal moje jmeno a nebo kreslil smajliky......
Kdyz to vidim zpetne, dojima me to =]

EETEE: U nás ani ty mřížky.. A to jsou z jednoho odchovu.. ;-)

TAMARIX: Naše mamka zas dělala obložený talíř jako ksichtík, na chlebíku v másle vždy jen mřížka, nebo vlnovky... :-)

GABBIANO: A taky je hezký, že to určitě budeš taky dělat a bude to taková pěkná rodinná tradice. :-) Fakt je to děsně milý.

TAMARIX: Jo, moje maminka byla vždycky hodně kreativní. Mimochodem, chleba s máslem považuju za největší delikatesu. Nikdy se mi nepřejí.

GABBIANO: Týjo, to s tím máslem je super! :-) Originální, kreativní, jednoduše pěkný..

FELIS: My jsme zase dělali nějaký vietnamský s krevetovou příchutí :). Ale ty kroužky mi taky něco matně připomínají.

Když jsem byla malá, snídala jsem chleba s máslem a máma mi do toho másla kreslila každé ráno jiný obrázek. Nejradši jsem měla medvídka. :)

KOPRETKA: to jsem rada, ze to nebyl jen prelud :-) ze to mel taky nekdo tak a opravdu se to stalo :)))

FELIS: joo ta chut.. to bylo něco.. já raději mřížky, ukusovala sem je okolo až zbyla už jen jedna mřížečka..

RUSALKA: To je krásný! ;-)

Mám strašně ráda, když na poště cvakaj razítka...dodává mi to pocit, že ještě všechno není elektronický :).

...hm, takovy vynikajici krouzky, ktery se delali ve fritaku, na zacatku 90. let. Vzdycky jsme si je s brachou " napichali" na konecky prstu a soutezili kdo je driv sezere...tu chut, vuni a atmosferu si vybavim dodnes :)

Řízení auta v noci, skartování...

miluju bilingvni deti. vzdycky se z nich usmivam jeste hodinu. dnes si vedle me v tramvaji sed tatinek se dvema detma, on na ne holandsky, oni na nej cesky, jen parkrat v ty chrochtavy holandstine zaznelo slovo "babicka", coz mi taky prislo hrozne roztomily .D

Juu a dneska jsem sla a vymyslela ruzna slova, ktera sla stvorit z pismen SPZtek aut :).

EETEE: balení balíčků, dárečků, čehokoliv pro nekoho :)

GABBIANO: o ničem takovém nevím ale překlepi se mi stávají často a moje psaná čeština neni takyzrovna nejlepší :(

kreslení bílou pastelkou na černý papír

VANOCKA:
VANOCKA:
Ale překlep je to krásný, docela jsem si nad tím lámala hlavu, než jsem si přečetla vysvětlení :D
Tak mě napadá, není tu nějaká diskuse o překlepech a přebreptech? To jsou taky vlastně malé (i velké) radosti!

GAF: Jistě, co jiného by to bylo? :)
Moje velká radost jsou chvíle, kdy cítím něco co mi připomíná něco milého z minulosti. Někdy ani nevim co. :) A nebo čuchání táboráku... :)

Počítá se vlastně do malých milých radostí popraskávání balících balonkových folií?

Dneska v Berline jsem si uvedomila, ze rada beham po novych mestech, ocuchavam vzduch, pozoruju lidi a vsimam si barev kolem. TO miluju :).

sakra chtěla jsem říct ýe ráda pozoruju páru stoupající z čaje a je uplně jiná než z kafe.

ráda porotuju poru stoupající z čaje je uplně jiná než z kafe :)

HELA: Já zase vždycky vybalím knížku z papírového přebalu (když ho teda má!), už od malička... Prostě musím hned vidět jak vypadá ta vazba... :-)

GABBIANO:
KOVOVAMINCE: a hele, hlásím se taky do klubu plechovek:))

a vůbec mám velkou radost z jakékoliv knížky, kterou si koupím, když už k tomu výjimečně dojde:) to ji pak pořád tahám v ruce, okukuju, listuju v ní, u nových čichám ke stránkám... :)
(možná je to i proto, že když už teda nějakou kupuju, tak je to vždycky nějaká z těch vytoužených:)

MYS_USATA: jo, před časem jsem po netu koupila jednu moji oblíbenou knížku, starou, která se už v knihkupectvích nedá sehnat, a když přišel ten balíček, tak snad největší radost bylo vzít ho do ruky... a pak rozbalovat... i když jsem věděla, co je uvnitř:) nebo možná právě proto:)