• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    LARKmalý radosti podle Amélie z Montmartru
    EETEE
    EETEE --- ---
    Nebýval taky na Finančním úřadě ve Štěpánské?
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    FELIS: ještě na Ministerstvu zahraničních věcí
    GABBIANO
    GABBIANO --- ---
    Ano, břevnovská poliklinika :), tam se dá jezdit dodnes, ten druhý z mého dětství byl ve staré budově rozhlasu, kde pracovala moje máma, ale tam se te´d provádí rozsáhlá rekonstrukce, takže asi zmizí - stejně ale nebyl přístupný veřejnosti.
    HELA
    HELA --- ---
    GABBIANO: jé, to já si myslela taky:) a pak, když jsem projela a ono tam bylo jen nějaký nudný kolečko s lanem, tak jsem byla skoro zklamaná;)

    FELIS: jeden taky v Břevnovské poliklinice.
    KLAIR: :DDD
    XTREE
    XTREE --- ---
    eventuelne na porici 12, budova Ymcy nedavno jsem tam byl a zacaly se mi objevovat vzpominky z detstvi kdy jsem tam snad byl jednou s mamou :)
    prpadne v dejvicich budova FELu, Technicka 2 myslim
    KLAIR
    KLAIR --- ---
    vím o dvou. ani u jednoho nevím přesnou adresu... jeden je v pasáži lucerna, naproti vstupu do tanečního sálu. je tam kavárna kávovarna a vedle nějaký vitríny s keramikou. a mezitím je chodbička, která ústí k páternosteru. Druhý je v nějaké kancelářské budově poblíž florence... ha, našla jsem adresu - Těšnov 5
    FELIS
    FELIS --- ---
    KLAIR: a kde napr. sou?
    KLAIR
    KLAIR --- ---
    FELIS: být tebou, tak spěchám... Mizí

    PáterNostery miluju. Máma pracovala v budově, kde byly, takže jsem tam byla schopná jezdit pořád dokola (včetně stropu a pekla) a strašně jsem to milovala. Ten kruh, co je namazaný tou kolomazí... Nedávno jsem šla s kamarády do jedné budovy a páteráky tam měli, takže jsem řekla, že jedu dolů, a kdo jede se mnou. a že prý jsem se zbláznila, že se to otočí. Tak jsem odpověděla, že snad ne. Jakmile jsem vjela pod podlahu, tak jsem si rozcuchala vlasy, tak nějak rozházela oblečení a rozepřela jsem se mezi stěny. Jakmile jsem vyjela ven, sehrála jsem scénku "ono se to otočilo"
    GABBIANO
    GABBIANO --- ---
    GABBIANO: Tak tohle já mám jako malou radost už z dětství. Ale můj muž, když to poprvé viděl, bál se do toho nastoupit (on je cizinec a u nich Pátery nostery nemají). No a že by projel sklepem, to asi nehrozí. ;)
    Určitě to zkus, je to ohromný vzrůšo, jak to tam klape a rachotí. Když jsem jako malá holka jela poprvé, čekala jsem, že se se mnou celá kabina obrátí hlavou dolů. :D
    FELIS
    FELIS --- ---
    GABBIANO: jsem jeste nejela :-(...to je taky jedna z veci na seznamu "musim stihnout do konce zivota"
    GABBIANO
    GABBIANO --- ---
    FELIS: A co PATER NOSTER? A projíždění půdou a sklepem? :)
    FELIS
    FELIS --- ---
    jezdit starymi vytahy :-) je to adrenalin a zaroven na me dycha neco z detstvi :-)
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    FELIS: JOO! Já mám úplně to samé. třeba se i zastavím, přivřu oči a užívám si pozici obtékaného tělesa.
    ELS
    ELS --- ---
    MORECUTS: Už jsem o něm dost slyšela, ale ještě neviděla, takže díky za něj! :)
    MORECUTS
    MORECUTS --- ---
    Vcera me udelal radost film Mary and Max od Adama Elliota. Pripomnelo mi to Amelii urcitou atmosferou i kdyz tohle je o dost hlubsi a asi i smutnejsi ...doporucuju jestli ste nevideli.
    EETEE
    EETEE --- ---
    Dnes jsem měla ráno opět malou radost když jsem procházela kolem foto-automatu na Florenci a byl tam opravář. Má vyholenou hlavu a vypadá skoro jako ten z Amelie... ;-)
    IN_DIE
    IN_DIE --- ---
    dodnes piju u babí ze stejnýho plechovýho hrnku jako v dětství:)
    FELIS
    FELIS --- ---
    mam dalsi radost...a prisla vicemene nahodou jsem si uvedomila, ze se mi to libi :) ackoliv pro ostatni, jsem mozna na zabiti :) a to...

    ...stoupnout si proti smeru v davu a nechat se "obtekat" :-D
    SKLIBA
    SKLIBA --- ---
    jé u nás se taky "kreslilo" do másla na chlebu vidličkou.... a taky jsem milovala, když mi babička dělala na plotně u kamen topinky z housky nakrájené na plátky, "kamnové" topinky od babičky byly vždycky nej... taky krásný zvyk, který se tam vede a který si vždycky ráda připomenu, když jsem na návštěvě, když odbije třetí odpoledne, ať se děje, co se děje, vaří se kafe (pro strejdu kakao), pro každého tak jak má rád a do jeho spešl kafového hrnečku... takový každodenní milý rituál
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam