• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    LARKmalý radosti podle Amélie z Montmartru
    LARK
    LARK --- ---
    IN_DIE: taky!
    RUSALKA
    RUSALKA --- ---
    Dneska jsem nejake stare pani pomohla s taskou nakupu domu, je neuveritelny, co takova blbost udela..mela radost.
    Ja jsem se celou cestu domu usmivala a jeste to slunicko k tomu! Proste bezva!
    HELA
    HELA --- ---
    pozorovat stíny letících ptáků (když už je konečně sluníčko:)
    IN_DIE
    IN_DIE --- ---
    jako malá jsem ležela zemi a pozorovala strop a představovala si jaký by to bylo, kdybysme po stropě chodili jako po podlaze.
    ELS
    ELS --- ---
    WOAM: :)) Já si včera koupila samonafukovací karimatku, ale takový srandy s ní jistě neužiju ;D
    WOAM
    WOAM --- ---
    Včera jsme si přinesli domů nafukovací postel. (Už to samo o sobě je super, jsou na ní vyboulený nafouknutý pruhy jako ve skákacím hradu pro děti. Bylo to, jako bych si v takovým hradu ustlala, ani jsem nemusela přetěžovat fantazii, prostě to takový bylo. =)) Najednou jako by mi bylo znova pět let.)
    Než se taková postel začne používat, tvrdí návod, že by se měla skoro nafouknout, sfouknout a úplně nafouknout. Nafukovala se elektrickou pumpičkou, ale protože to dělalo rámus, tak jsme ji (pozdě večer) vyfukovali jen vlastní silou, abychom zbytečně nebudili sousedy. 1) rozplácnout se na to skokem plavmo jako žába je naprosto neuvěřitelnej pocit 2) když jsme si na to lehli s přítelem oba, tak jak se to vyfukovalo a my padali k sobě/na sebe do dolíku uprostřed a kolem nás se vzdouvaly ty hradby ze vzduchu =)) jéje, jak já si jako malá ráda dělala "hnízdečka" z peřin a polštářů, za který už jsem neviděla, když jsem si lehla dovnitř. A ještě nakonec 3) když už to bylo skoro vyfouknutý, tak jsem zjistila, že když zatlačím rukama do polštáře, můžu měnit ten tón proudu zvuku, když vychází. A tak jsem si zahrála ovčáky čtveráky... =)) ježiš to je super věc, taková nafukovací postel!
    FENG_HUANG
    FENG_HUANG --- ---
    Ráno vstát jako poslední, sejít po schodech do kuchyně, a slyšet jak mi máma říká "kafe už je udělaný, nalej si". Takovej příjemnej pocit domova...
    FREELA
    FREELA --- ---
    ZUSKA: a pak se patlat v tom vosku...
    ZUSKA
    ZUSKA --- ---
    když sfouknu svíčku,tak vůně kouře
    GABBIANO
    GABBIANO --- ---
    Taková malá radost, ale dost často i starost jsou vůně a pachy, které jezdí výtahem ještě dlouho po tom, co z něj vystoupil jejich původce.
    MYS_USATA
    MYS_USATA --- ---
    Dneska se od rána plácám v šílených depresích, a před chvílí jsem si pustila videa hrajících si štěňat, a měla jsem chvíli dětskou nefalšovanou radost: http://www.akita-eurasier.estranky.cz/
    EL_K
    EL_K --- ---
    fain kdyz topinky vyskoci z topinkovace do vzduchu :)
    FELIS
    FELIS --- ---
    napustit si vodu ve vane tak, aby mi koukal nos a pusa, ale zaroven tolik, abych mohla mit pohodlne polozenou hlavu a...pak otevrit oci - nejdriv pomalinku a pak uplne - videt svet z rybi perspektivy :)
    btw bez peny do koupele
    FELIS
    FELIS --- ---
    SHERY: tohle dela moje ditko taky a ja se tim nechavam unaset, takze to delam taky :) a pak vypadame spis jako segry :)))
    SHERY
    SHERY --- ---
    včera jsem zkoušela jít po úzkém obrubníku na okraji trávníku.... dětská nostalgie :))
    ELEMENT_CEZET
    ELEMENT_CEZET --- ---
    ...dnes jsem si dal po dlouhé době Atlasku...na ten bonbon jsem už úplně zapomněl...po chvíli jsem rozlousknul tu tvrdou krustu a spolu s čokoládovou náplní se mi po těle rozlilo i tolik nádherných vzpomínek...na chvíli jsem byl opět bezstarostným dítětem vychutnávající si svou sladkost...
    HELA
    HELA --- ---
    další pozorování: je úžasné ve dveřích "procházet zdí", jak se tam odráží ten vršek nade dveřma... levitující kusy nábytku jsou taky geniální, obzvlášť ty, u kterých se nedá na první pohled poznat, že jsou vzhůru nohama... a iluze hloubky, když člověk prochází do místnosti s jinou výškou stropu. ale je potřeba se tím nenechat unést tolik, aby člověk začal narážet do těch neviditelných, ale reálných kusů nábytku:)
    a po čase se z toho docela slušně může zamotat hlava. brr, mám mořskou nemoc:)
    Díky, Woam, za oživení vzpomínek:))
    HELA
    HELA --- ---
    a samozřejmě jsem to musela jít hned znovu vyzkoušet... při té příležitosti jsem objevila jednu obzvlášť odporně vypadající trubku na stropě, o které jsem do té doby neměla ponětí, strašně mě překvapilo okno s nebem dole, a pak jsem vylezla na zahradu a představovala si, že žiju na ostrově v oblacích a jaké by to bylo do toho převráceného nebe skočit:)
    (a sousedi sa na mě asi dívají jako na cvoka;)
    HELA
    HELA --- ---
    WOAM: jéé, to jsem taky dělala:) a představovala jsem si přitom, že chodím po stropě. netušila jsem, že je to tak rozšířená zábava;)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam