něco dočíst (nejlépe učební ateriál) a pak s radostí zavřít knihu a jen tak se na ní chvíli dívat s pocitem "já jsem tě překonala!"

nechat se namasírovat... úúúúžasný...

Procházky pod-zimní Prahou a vůně svařáku u Staromáku...

miluju, když člověk krásně venku vymrzne, pak přijde domů, dá teplou sprchu, čaj a zavrtá se do pelíšku a spokojeně usne

Jojo, žehlení je 30-70% procent mojí práce -
Tvarování, člověk vezme hranatou sešitou věc a vyžehlí z ní tvarované sako... miluju to.

KLAIR:
RANDOM_NIGHT: Šťastné to ženy. :-)

Jeden čas jsem pracovala jako chůva ve Francii. A mojí prací bylo (mimo jiné) žehlit. Nikdy jsem se pořádně se žehlením předtím nesetkala, vybírala jsem věci, které nebylo třeba žehlit, takže mám vůni žehličky spojenou s Francií a pocitem samostatnosti.... A teď ši šiju korzet. A velkou částí té práce je právě žehlení.... já jsem celý včerejšek strávila v myšlenkách ve francii :)

ZUZKAOU: ... nejlépe do čerstvě povlečené postele! :)

jeee...vune spadaneho listi :) a do toho slunce (tak jako dnes :)))))

SUKULI: Vyléz z vany, utřít se jen tak letmo a nahá zalézt do postele!

A ve vaně teda číst něco čemu nevadí vlhkost a popíjet buď čaj a nebo víno, v případě boje s nachlazením svařák se spoustou zázvoru.

nestava se mi to casto ale rada nechavam dohrat celou pisnicku kdyz dojedu s autem az do garaze a zavrou se za mnou uz i vrata. a kdyz jedeme s otcem, tak vetsinou jeste zesilime tesne pred domem oblibenou pisen a trochu pozlobime sousedy tim randalem (ale pochybuju ze tu hudbu kdy ve skutecnosti slyseli nebo si ji vsimli .)

kdyz jdu pro neco do sklepa, vzdycky se sklouznu po te kolejnici pro kocarky. (mam na to i specialni pantofle, ve kterych to paradne klouze!)

Dnes jsem zažila malou radost, když jsem čekala večer na zastávce na tramvaj a už začínala být tma a já si četla a najednou se objevilo světlo - všechny lampy se rozsvítily... jako kdyby mi chtěly posvítit na čtení :)

Mně teďka baví rozsvěcovat všechno, do čeho se dá nacpat svíčka. Všechny ty aromalampičky a ozdobné svícínky... Obývák vypadá jako přivětivý hřbitov :)

BRUSINKA:
ANIQUE: Já jsem celé dětství a část dospělosti měla za okny kaštanovou alej. Strašně se mi po nich stýská, jak kvetly, jak voněly, jak jsem sbírala kaštany, no prostě tak vůbec. Kaštany a cinkání nočních tramvají, to mi nikdy nepřestane chybět.

BRUSINKA: Tam, kde jsem vyrůstala jsme měli vzrostlý kaštan hned za brankou... Stojí tam dodnes. Kaštany do jedné kapsy, do druhé kapsy, pod polštář, kamarádce, mamince... koukat na ty kresby na nich a jak se leskly, když byly čerstvý.. A na jaře všude pyl:) Pak umývat ta okna od pylu z kaštanu myslet na proměny toho stromu a taky na to, jak je ten podzim ještě daleko.. a on pak vždycky zase strašně rychle přišel.. a padaly kaštany:)