VEENA:
RANDOM_NIGHT:
MONROE: Jo! Volala mi nějaká slečna z takový tý linky, co otravujou lidi. A já jsem tentokrát nezareagovala podrážděně ve smyslu "Dejte mi pokoj, nemám na tyhle nesmysly čas" a ochotně jsem jí odpovídala na všechny ty pitomý otázky, jako bych se bavila s nějakou kamarádkou, občas jsem zavtipkovala a tak. Bylo vidět, jak je ta slečna šťastná, že se s ní někdo normálně baví. Nakonec mi ona pověděla spoustu věcí o sobě - že je z Ostravy, že tam jezdí jen občas na víkendy vlakem, příště tam pojede na Velikonoce a moc se těší. Nakonec jsme se srdečně rozloučily a já měla celý den fajn pocit.

Jako každý den jsem šla na procházku. Sedím na lavičce s knížkou a najednou jde nějaký pán s hůlkou a se psem. Nemohl najít lavečku tak jsem ho osobně k jedné navedla a natočila mu vodu ze studánky a popsala jsem mu jak to tu vypadá. Strašně moc mi poděkoval za to jaká jsem a řekl mi, že po dlouhé době mu někdo vykouzlil úsměv na rtech. Miluju když dělám někomu druhýmu radost.

SLASH: a sluníčko! :)

mna momentalne tesi ako cim dalej tym viac sa predlzuju dni a skracuju noci :)

Když jsem jela v autobuse po dálnici a předjížděl nás jiný autobus, tak u okýnka seděla asi pětiletá holčička a mávala. Vidět tu radost v jejích očích, když jsem jí zamávala zpátky, bylo opravdu kouzelný. Většinou v buse spím, ale tohle stálo za to.

cokolada od neznamych vedla sediacich slecien v tanecnom divadle :)

VEENA: Přesně. :-) Před chvílí mě v Tescu zaujaly zlevněné ústřice, normálně daný na polystyrénovém tácku a přikrytý folií. Děsná absurdita.. Tak na to čučím a vedle stojící pán na mě: "Ty jsou mrtvý", já:"Jojo, teda, co tady člověk nesežene..", on: "No, možná jediná šance, jak to ochutnat", já na to "To si radši připlatím za čerstvé v zemi původu" a pán na to: "To je taky pravda". :-)

Taky se mě dnes ptala jedna slečna, kde najde určitou instituci v místech, kde to absolutně neznám. Byla jsem tam na pohovoru a shodou okolností jsem s sebou měla vytištěnou mapu, kde bylo i to, co slečna ukazovala. Tak jsem jí nasměrovala a rovnou jí ten plánek přenechala. To potěší na všech frontách. :-))

Náhodná interakce s neznámým kolemjdoucím, jako třeba to, co se mi stalo před hodinou a půl:

Jdu takhle k autu a koukám, že vedle něj něco je. Přijdu blíž a v díře po dopravní značce je zapíchnutá velká vlajka ČR na dřevěné tyči. Tak jí vytáhnu, začnu zkoumat a najednou na mě promluví náhodný kolemjdoucí:
- "Fandili sme?"
- "No já ne, ale někdo u mýho auta asi jo."
- "Tak sebrat a vzít, pokud je Vaše, ne?"
- "No právě že neni."
- "Ale to auto jo."
- "Jo, to jo."
- "Tak co řešíte? :)"

POKY: Poskytnu ti prostor na serveru treba s wordpressem a muzes to tam nasypat :)

Asi klasika pro každého: Disko sušenky zásadně jíst odendáním vrchní části, opatrným vyjídáním náplně a pak snězením spodní části.

POKY: to bys měl nějak poskytnout veřejnosti - třeba prodávat flashku s touto kompilací pod názvem "Když nemůžete usnout aneb co očím a srdci lahodí". Hlásím se jako první zákazník

EETEE: To mi přišlo tak snadné vždycky..nejhůř se to ztratí, nikdo neví kdo tu knížku měl před ním a když to není velké, knihovnice to nenajdou, aby to vyndaly ;)

a jinak ještě miluju chodit po bytě v dlouhé sukni nebo něčem, so ji připomíná...najednou člověk prochází úplně obyčejnou chodbou tak nějak spořádaněji a obřadněji..přitom je to normální chodba...:)

už odmalička jsem si hrála na popelku, a když se mi do něčeho opravdu fakt fest nechce(třeba luxování nebo mytí nádobí..vezmu si zástěru, uvážu si ji postaru a zpívám si jako když jsem byla malá a hrála si na popelku nebo na sněhurku co se zvířátky uklízí dům.. ale to už je hodně hardcore.. jenže když dokopat se k tomu úklidu je strašný a tohle aspoň pomáhá..:)))

poslední dobou jsem si oblíbila ještě jednu věc..číst si knížku při rozsvícené svíčce. rozsvítím si takovou tlustou velikou svíci a když ji mám u sebe ve správné výšce, světla dělá opravdu akorát dost na čtení(rozhodně víc mě bolí od počítače, kupodivu od svíčky vůbec ne!) a čtu a těsně u sebe držím v ruce tu svíčku a on tak hezky hřeje a svítí a trošku bliká a pokoj je celý provoněný voskem...vypadá to jako hloupost, ale když pak vždycky rozsvítím žárovku, to je takový hnus:DD

jinak moc dík za tenhle klub, je to taková oáza tady..

COURT: Ty lístečky v knížkách z knihovny to je dobrý nápad, vždycky jsem to chtěla udělat a zatím na to nebyla odvaha...tak teď se možná už odhodlám! ;-)

zabahneny otisky kocicich pidi tlapicek na nasi popelnici...

jednou jsem poslala prani k vanocum uplne cizim lidem nahodne vybranym z tel. seznamu....a predstavovala jsem si, kdo je asi dostane..delat radost uplne cizim lidem.. a delat vic radost i svym blizkym..

a krásné je, když vydržíte deset i víc minut venku, opření o strom..a posloucháte, zavřete oči..a najednou umíte poznat i ptáky podle zpěvu..i šustění listí..

někdy nechávám v půjčených knížkách z knihovny lísteček s poznámkou k té knížce, s něčím, co mě napadlo, inspirovalo, aby to další čtenář našel a přečetl si:)

hodinu jsem vařil brambory a pak je opekl na másle...s prvním soustem jsem se vrátil jak na základní školu, tak k babičce na prázdniny :)

Když nemůžu spát usnout ( což je docela často ) tak hledám a stahuji fotky umění, míst ve světě, lidí a všeho co vypadá krásně a vyvolává to v mých očích obdiv či radost. ( Momentálně moje databáze členěná na několik sekcí s určitým zaměřením činí přes 11tisíc fotek )