Dneska ráno stojím u pokladny v Bille, slečna mi zrovna markuje zboží, když v tom k pokladně zvenčí přijde mladík a podává ji složený list papíru, na kterém zahlédnu modrá, ručně psaná písmenka (nejspíš milostné psaníčko?). Slečna se začervená a jen stihne říct směrem k mladíkovi: "Teď nemůžu, pracuju". Mladík odejde, když v tom kolegyně z vedlejší kasy: "On už tu byl? Proč si na mě nehoukla?"
Možná jsem byla svědkem počátku velké lásky, kdo ví?