SALAMAN: pokud to ovšem nevidim po východu z hospody po prokalené noci

Ten pocit, kdy tělo křičí, že už nemůže... a vy mu dokážete, že může.

Okamžik, kdy zhasnou lampy a a nad Prahou vychází slunce. A taky zvuky vlakového nádraží a vůně kolejí.

nechat kousek od sebe na zábradlí viset krotké netopýry a koukat na rudej západ slunce nad kopcem za vodou

světlušky!

a když se ráno přemůžu a zacvičím si na zahradě na sluníčku

po nekolika letech slyset znovu album, ktery jste sveho casu poslouchali porad dokola, a pamatovat si kazdy jednotlivy track do detailu...

Plavat naha v mori s hlavou pod vodou, levitovat mezi hejnama ryb, uzivat si ten pocit svobody a stav beztize. Sledovat podmorsky zivot, ktery je jako z jineho sveta. Vsechny bezne starosti v tu chvili neexistuji.

Ten moment, kdy je pelíšek celej jenom pro mě

Ten moment, kdy on odchazi brzy rano do prace, obejme me, pak se odtrhne, a ja vim, ze muzu spat jeste dalsi tri hodiny :-)

VERKULENT: :)) mám to podobně, když odcházím na ranní a jdu ještě dát pusu příteli. jen co se k němu nakloním, pevně si mě obejme, přitáhne a ještě chvíli ležíme. nejtěžší se pak od něj muset odtrhnout..)

Ten kratky moment pred tim, nez v 5 rano vstane z postele. Tise se prituli. Obejmu ji. Po chvili si povzdechne a pomalu sunda mou ruku, kterou ji objimam. Posadi se a ja vim, ze se na me diva a ze nechce odejit.

když se po ránu projdu bosky po trávě v zahradě a natrhám na snídani čerstvé orosené jahody...

když vstanu brzo a stihnu svítání a ranní rosu... a projdu celou zahradu bosa...

Uvědomila jsem si, jak mám ráda zvuky ranní vesnice, nočního města, klidného lesa, specifické zvuky z koupaliště (a ty jsou nezaměnitelné), šumění jezu na řece, moře (samozřejmě), ...
Když se někde probudím, nejprve poslouchám zvuky, až pak otevřu oči :c)

Když vám do kavárny po ránu příjde ženská v ještě mokrých plavkách

rano, cestou z bazenu, jeste v morkrych plavkach, stavit se na kafe a mrkvovy dortik ...

Načnout nové balení čerstvé, kvalitní, zrnkové kávy. Ta vůňe je tak intenzivní, že se mi z ní vždycky sevře žaludek. :)

ZABITULKA: Tohle přesně mě baví i jen na chodcích, nebo spolucestujících v MHD.... do-/vymýšlet si příběhy těch lidí. Tenhle kluk jede asi na důležitou zkoušku, tamta paní veze vnoučatům něco, co jim upekla, tahle holka jede na schůzku se svým klukem a je z toho hrozně nervózní, ten pán asi ráno brzo vstával do práce, a tak je z toho dne teď unavenej... =)