Chodím ráno v 6 na bus kolem křoví, ze kterého se ozývá veselá ptačí debata, že tam těch ptáčků musí být snad deset nebo nevím kolik, ale prostě mnoho, žádné osamocené pískání. To jejich veselé štěbetání je tak nečekaně zajímavej kontrast přírody oproti zvuku motorů z hlavní silnice co je hned vedle. Vždycky se těším, až půjdu kolem, jestli ta debata bude pokaždé tak hlasitá a vícehlasá. Nikdy dřív jsem si toho nevšimla a přistiha jsem se, jak se na tu chviličku, kdy půjdu kolem, tak strašně moc těším! :-)

Pozorovat a tajně krmit myš na nástupišti metra...

když člověk stojí na šraňkách, projíždí dlouhý nákladní vlak a mezi každým vagónem je problik protistojícího auta a řidiče - jak se zrovna tváří - drbe na hlavě - dloube v nose... Je to jak starý nasekaný film až se z toho člověku nakonec zatočí hlava :c)

když se ráno probudím s pocitem, že mi za minutu zazvoní budík, ale zjistím, že můžu ještě třeba dvě hodiny spát.

kdykoliv vidím starý pár, jak se drží za ruce, tak si říkám, že bych taky chtěla!!

Když mám ráno dost času, oškrábu sníh a led i z vedle stojícího auta a představuju si, jak někomu udělám radost a urychlím mu odjezd do práce. :)

Baví mě se zanořit do napuštěné vany a nechat si bublinkama ze suchých vlasů olizovat hlavu a čekat kdy se pustí další bublinka a další a pak zaklepat hlavou a stále tam ještě jsou bublinky...
Poslouchat jak šumí pěna a praskají ty miniaturní bublinky
Poslouchat zvuky domu s ušima pod tou vodou ve vaně :c)

Dat sipekna inspirativni a nefrustrujici splnitelna predsevzeti, plna malych radosti v duchu nezapominat na sebe : ze budu chodit aspon jednou tydne do cajovny,ze budu obden cvicit, ze si kazdy mesic koupim neco hezkeho, jednou za cas ze budu chodit ke kadernici a vyzkousim i sluzby jako manikura, pedikura, atd. Ze budu pred spanim cist uklidnujici knizku, budu poradnejsi a systematictejsi. Vse s cilem trochu ten soucasny hekticky a stresujici zivot zklidnit a zprijemnit

masirovat lidem ramena a hlavu, citit, jak jim z toho beha mraz po zadech, jak se pomalu rozpousti a vrni blahem ...

KALLISTO: A tehdy taky jezdila pojízdná prodejna Jednoty. Vždycky jsem na ní jako kluk číhal a samozřejmě mi všechno z toho starýho autobusu chutnalo víc, než v krámu. Hlavně chleba a salám

Mit doma zase po delsi dobe maly kotatko - strapaty chlupaty klubicko, troubovity vyraz, nemotorne pohyby, bezprostredni chut si hrat. Zatim jeste tiche, rozpacite predeni. Mlecny krok jeho jemnych tlapek na mem obliceji.

Když můj malej brácha něco dělá a začne si u toho zpívat, protože si myslí, že ho nikdo neslyší. :)

Obrázek mnohdy řekne víc :)

Kdyz ridim auto a zacne lehce padat snih, ze si pripadam jako ve Star Treku, kdyz se zapne warp pohon, jak snehove vlocky vlajou kolem auta.

Vedet, ze vsechno je zatim jak ma byt. A nemuset chodit do prace a nemuset rano vstavat za tmy.

dnešní ranní mávání křídel větrných mlýnů z poza kopce s azurovou oblohou, ač jen na pár minut u šterberka

omlouvam se za OT, ale neda mi to :)
SALAMAN: asi uz jsem asi starsi generace.. Frostaci zacali az pozdeji, to uz jsem mela po puberte.. ale nebyla to zmrzlina ale "vykup kralicich kozek" a strasne me to na te vsi sralo :D

Včera v noci jsem neodolala pohledu na teď už docela velké rampouchy, vylezla jsem z okna na balkón, chvíli jsme je okukovala, pokoušela se je vyfotit a tak, pak jsem si jeden utrhla a cinkala na ně jako na xylofon (každý měl jiný zvuk!:) a na závěr vystoupení jsem si ten ulomený rampouch nechala rozpustit v puse :) Byla to dobrá noc :D

Cirkulárky a Family Frost!

vzpominka na leto: vune asfaltu, kdyz opravujou silnici a vzpominka na podzim z detstvi: vune spadaneho barevneho listi a zvuk cirkularky..