CYBORCA: Už jsem si myslel že vám nebudu mít o čem napsat . Ale přece jen.
Hned druhý den jsem ráno odhodil práci bokem a bežel nakoupit, třeba jenom žvejky, to je fuk. Hlavně nakoupit a potkat se.) Jenže tam nebyla. Takhle jsme to dělal celý týden a nic. Začínal jsem si říkat že tam byla třeba jenom na záskok.
Celých těch několik dní jsem v kapse schovával na lístečku napsaný vzkaz s mým číslem. Ve čtvrtek jsem šel nakoupit a byla tam! S tím nadšením na mě ale padla nějaká nervozita, taková kterou u sebe vůbec neznám. Vždyť já přece všechno zařídím a zvládnu levou zadní. To však platilo jen do doby, než jsem se bouchl do holky z Billy.
Jdu na kasu, zahlížíme po sobě, usmíváme se, žmoulám v ruce na malou kostičku poctivě přeložené psaníčko, zaplatím, poděkuju, blbě se culím a odcházím. Neřekl jsme nic! Ani jsem nebyl schopnej dát ji kousek papíru na který se mimochodem jasně a zřetelně podívala když jsem platil.
Odcházel jsem tak s hlavou v dlaních a s pocitem totálního selhání. Páni, tohle se mi nestává.
Den na to jdu z tréninku, nafouklej, narvanej endorfinama, kšilt vzad, žvejka, supr hudba ve sluchátkách. Nedávám moc pozor na cestu, zdvihnu hlavu a najednou je na 4 metry předemnou v protisměru. V tom jsem totálně zazmatkoval a vypadne ze mě jen zdvihnutí ruky a Havlovo gesto ala "peace" beze slova a tupej úsměv.
Ona byla ale asi taky evideně v mírnym šoku a pozdravila mě "dobrý den". Pak už jsme oba jen prošli a pravděpodobně se stejně jako já, ani ona neotočila. Hlava v dlaních podruhé. Vlastně po třetí.
Další den jsem byl nakoupit a tentokrát už jsem ji oslovil s tím, že jsem se pár dní zpátky pokoušel se jí zeptat na číslo ale vždycky jsme shořel jak papírek a tak bych to rád zkusil teď. Myslím že se mi klepal trochu hlas, možná jsme si i zamutoval. )) Odvětila mi ale, že by její příítel asi nebyl uplně nadšenej.
Dnes jsem byl nakupovat:

Kdyz si k snidani dam jogurt a vezmu si k tomu dve lzicky - jednou jim ja a druhou krmim svoji kocicku. :)

TEDOVSKY: Budu cekat na report. :)

TEDOVSKY: Tak co dnesni nakup, mame radost? :)

Když mám kamaráda, kterej mě při pozdravu obejme a nemyslí tím nic jinýho než "čáááu, rád tě vidím."
A o kamarádkách to platí jakbysmet, ale s těma se vlastně ani jinak nezdravím.

Až na macešky, aloe a jahody jsem tohle všechno vypiplala od semínka. A teď několikrát denně vylezu na balkon, kochám se úspěchy, plením jahody a bylinky, počítám poupata... Baví mě sledovat, jak se ta kytka v relativně krátkých časových intervalech mění, jak vypadá květ v rlzných fázích, jak se chová když je světlo nebo padne stín... Má to cosi do sebe.

Když jsem platil tak se na mě usmála a já na ni taky. Uhnula pohledem a zaculila se ještě víc. Když mi vracela drobný sebral jsem veškerou svoji odvahu a "zavadil" jsem jí o hřeben ruky. To už jsme se culili oba. Těšim se na zítřejší nákup.

dívat se na malé štěbetající ptáčky, jak trpělivě opakovaně přilétají a staví si po kouskách hnízdo

po vyprahlém dni chodit mezi kapkami deště

ELIZHANNAH: Velice pobavila reakce pana Karlíka: "Pustil jsem si to a je to nádhera. Jen jsem musel pozavírat všechna okna, strašně mě rušilo to hulákání ptactva zvenčí." :-))

Poslouchat tohle rádio: http://www.dobrenoviny.sk/...adio-ktore-nevysiela-nic-len-priamy-prenos-z-lesa-je-to-balzam-na-dusu-
Octla jsem se náhle v lese!

Pustit si na plno dobrou hudbu a tancovat jako ze retezu utrzena po dome, ten pocit ciste a proste radosti ze zivota. :)

Ta chvíle, kdy dáte děti do vany, ony si tam spokojeně hrajou ... a máte chvíli volno. A všichni jsou spokojení :-)

pozorovat jak se zapomenutá kytka pomalu vzpamatovává a povídat si s ní, aby jí bylo dřív líp

Šla jsem si zaběhat. venku bylo vedro, ale díky studenému větru příjemně. Nastavila jsem si jako laťku doběhnout aspoň do poloviny jednoho kopečka nedaleko místa, kde bydlím. Playlist byl dobrý, takže jsem ho nakonec dala celý a zrovna když jsem doběhla na jeho vrchol, vyšlo to na takové pěkné sólo se spoustou bubnů. Takže já, bubny, studený vítr a řepka olejka, paráda.

sjezdit sekačkou celou zahradu krom 20cm širokého pásu ala pankáč a pak si ho jako poslední řádku správně vychutnat

potkat opravdickýho kominíka (= na kole v černejch ušmudlanjch montérkách, s bílou čepičkou špinavou od sazí, štětku smotanou přes rameno)

Dneska rano jsem si privstala, kdyz je tak krasne, jeste nez se deti probudi, pri prochazce parkem jsem potkala dve veverky, jak bastili zmrzlinu z kelimku, jen se na me kouli, ze se prece nebudeme vzajemne rusit a pokracovali dal ve sve snidani. Ze stromu padala kvitka a rev ptaku byla melodie dne. Uz je to tady!