Napsala jsem kamarádce dlouhej mail, takže se můžu těšit na oplátku na dlouhej mail od ní – a taky že už se moc těším, až se dočtu, jak se má a co zažila a tak :)

Podařilo se mi zachránit dvě africké fialky z květinářství. Měly už fakt na kahánku a proti všem předpokladům se zmátořily a jedna v mé péči dokonce i vykvetla. Pak jsem ještě jinou dostala a ještě jinou časem dokoupila, protože se mi tak kytka fakt líbí. Pár listů jsem tak porůznu zasadila do vody a proti všem předpokladům tři fakt zakořenily. A jeden z nich se ujal. A protože jsem si nic neoznačovala, tak nevím, která to byla (každá má jinou barvu květu), a mám kytku s překvapením :)

Celym domem voni serik. ❤️

..právě jsem uspala svého chlapečka(13) jemnou masáží
Já jsem fakt uspávačka hadů :D

Uhajila jsem zemlbabu bez hrozinek! :)

..právě jsem uspala babču čtením dnešních zpráv:)

Dnes, když bylo na krámě otevřeno pro "seniory" a začali mi tam chodit "ti moji" (ještě z působení v Seniorparku) tak jsem se snažila být vtipná a dělala překvapenou: " paní Veselková, co Vy tu děláte, víte že teď mají nakupovat jen lidi přes pětašedesát" ;))

Podarilo se mi ostrihat synovi vetsi pulku hlavy, kdyz po obede spal. Yes.

Kdyz ma nekdo lasku v srdci

Babča na mě číhá u okna když mám přijít, hrajeme hru na to, jestli mě uvidí.
(..protože jinak už je "stará, slepá a hluchá...a tohle blbý tělo stojí stejně za prd")

...schválně si na ulici zavazuju tkaničku, kochám se záhonky, mluvím s pošťačkou...
A když pak přijdu, dáme si pusu, babča vítězoslavně pronese ..já Tě viděla!!.. :DD

- vylézt po koupání v zimě z vody, přežít třas a vnímat to báječný teplo po celým těle
- sbírat synchronicity
- poslouchat synův klarient, když hraje jen tak podle intuice
- vykoupat se v rybníku nebo v řece, ve které jsem se ještě nekoupala
- tančit v řadě proti báječným bubeníkům do posledního dechu, až se člověku chce radostí smát
- zahlédnout flash vzpomínku a podržet si její vůni
- běžet lesem a mezi loukama a mentálně pročesávat rukama trávu a větve stromů
- dát si do pusy lžičku burákovýho másla a lžičku medu
- poslouchat zvuk výstřelů z biatlonové pušky
- zdravit se s běžci v lesoparku, zvlášť za nevlídného počasí
- trefit přesně softballový míč
- uslyšet po náročném pracovním dni v telefonu radostné a povzbudivé Ahoj, mišánku!

Minimálně 3x týdně nám ráno před barákem vyváží popelnice. Jakmile je slyšet, že se popeláři blíží, volá starší dcera "Apáji, apáji!" (apáji=odpadky=popeláři), bere židli, strká ji k oknu a bere s sebou i mladší sestru. Takže stojí spolu na židli a koukají ven. Řidič vždy zatroubí a dva pánové co obsluhují výklop popelnic mávají. A holky mají radost, mávají zpátky a koukají, jak se vysypávají popelnice

TOULASE: Tos mi připomněla, jak jsem nedávno doma vyhrabala staré pohledy, co mi babička posílala kdysi na tábor (už umřela). Tehdy mi přišly děěěěěsně traaaapnýýý: zdrobňování jména a nabádání k opatrnosti a tak, když už jsem přece byla velká... A dnes to čtu a přijde mi parádní, že mi babička i coby pubertálnímu sprátěti stejně ten pohled s kreslenými zvířátky napsala a tu péči do něj dala. A je to takový hořkosladký.

Mám ráda když babča dojí koláček, dopije kávičku udělá se jí taková nějaká lepší nálada a začne vzpomínat..a filosofovat :)

pater noster v praci, bavi kazdy den :)

Mám hrozně ráda pravopis malých dětí, vždycky mi ta obří kostrbatá písmena, která jdou gramaticky úplně šejdrem, připadají nehorázně roztomilá. Třeba když dnes nejstarší dcera měla nakreslit do školy pár obrázků věcí, co začínají na Z a měla tam "ZUP" a "ZÁCHOT".