Když mi začne při uspavaní a čtení pohádky dělat blbiny a že chce zpívat. Začne hopsat po posteli, zpívat, předvádět a děsně ho baví jak se směju, pač to se nedá, být vážná, že už se fakt jako musí spinkat :) nachystá si imaginární motyku a začne zpívat "šel zahradník do zahrady" :) pak vykládá a mezitím mě pusinkuje, jednu za druhou.. Já budu uspávat u nás v posteli dokud to půjde :)

Když babče naservíruju "kachýnku" a vidím jak jí svítěj oči, nic jí nebolí a všechny starosti světa jsou pryč

Zahradní hody, miluju léto. Trhat třešně a rovnou je jíst. Lusky, jahody, k tomu všechno kvete, prostě dokonalost až po bradu.

"nezlob se na mne, já jsem občas hrozný vůl" :) potěšilo že to aspoň přizná :)

když na mě mrňavá skočí a do ucha mi nadšeně huláká "Moje maminka! Moje!"

jdu po lese a udělám si mandalku nebo znamení ze šišek

Miluju svůj rituál posledních dní – brzoranní čaj na terase, když tam zrovna začne svítit slunce.
Přivřu vždycky oči a pomalu upíjím chládnoucí, ale stále dost hřejivý čaj a sytím se slunečním svitem.
Je to fajn :)

ty krátký okamžiky, takhle o půlnoci

Poslouchat zpev ptaku je vzdycky radost, ale s apkou birdnet si je clovek uklada do sbirky jako znamky nebo pokemony😌

dala sem si na balkon kresilka, venkovni koberec, umely kytky a lampiony, a mam to tam tak pekny, ze se mi tam chce bejt furt. tak tam aspon chodim rano pit kafe a snidat :) sedim v rohu, kam neprsi, zabalena v dece, v rukou to horky kafe, a koukam se, jak ptaci blbnou ve vetru a jak kachny plavou na rybnicku, jako by snad uz treti den v kuse nelilo :D

k vaření a úklidu si pouštím vypalovačky ze 60. a 70. let a tancuju nebo se aspoň vlním do rytmu :-)

Když si můžu dlachmat malého nahé nožičky, zároveň ho líbat, přivoñávat a zabořovat se do jeho buclatých škraniček a zároveň se dotýkat nožičkami s mojím.. v našem pelíšku...Ty vůně a hebkost lidí, co bezmezně miluju mi dodávají sílu..

Dostala jsem dárek v podobě 100% čokolády a degustačního balení miničokolád z Francie :)

krájení cibule čerstvě nabroušeným nožem

Slyšet, jak si moje dvě děti spolu ve vedlejší místnosti pěkně hrají, jak se smějí a povídají si. Je to blaho, když ode mě nic nechtějí a neperou se a jsou spokojení :) A jsem ráda, že jeden druhého mají.

Když zjistím, že nějaký můj kámoš není antivax, popírač atp. Ale to je pak velká radost! Nečekala jsem, že covid bude tak silná zkouška některých dlouholetých přátelstvích...

Povedlo se mi ukecat babču aby vyšla ven z bytu
...po desíti měsících...

Vsadit se ikdyž víte, že prohrajete...třeba proto, že se vsadíte, že se váš kamarád zachová lidsky, jen pro svou vlastní víru v jeho dobrotu.

Dát si po náročném dni (platí kdykoli když bolí tělo a potřebuje prohřát) horkou voňavou koupel... v létě zas chladivou sprchu...
Prostě smýt ze sebe ten pot, aspoň částečně i stres a cítit, jak mi z kůže stoupá vůně oblíbeného sprcháče/krémů/ pěny do koupele.
Miluju pocit, kdy se cítím čistá a voňavá.

Padnout po probuzení zpátky na vyvětranou, studenou, nejvíc nejlepčejší péřovou peřinu na světě a jen se válet a cítit jak páteř lupe roztahuje se.