OTZ: Myslim že je to tady relevantní, přijde mi to jako dost slušný low-end hifi, takže předem sorry za wall of text:
Moje reference jsou sluchátka Jays Q-Jays, dvoupásmové in-eary, nic lepšího jsem neslyšel (kdyžtak mrkni na headphone.com a srovnej - jen bacha, in-eary mají trochu jinou žádnoucí frekvenční odezvu), takže můj cíl byl nějak se k nim přiblížit. Ale zároveň poslouchám a pomalu se učím produkovat muziku kde jde dost o subbasu, takže jsem do Alesisů šel s tím, že za tuhle cenu budou patřit asi mezi nejníž hrající monitory (nemám peníze na sub). Čekal jsem že jako kompromis budou mít slabší středy (chára "do smajlíka") a horší podání prostoru. Podání prostoru mě příjemně překvapilo, ale přijde mi že mají "výkroj" někde u středovýšek který dělá hrozně nevýrazné vyšší ženské vokály, některé vyšší dechy a občas virbl, hlavně u elektroniky. Taky byly dost přebasované (a mám je ve velké místnosti celkem, i když akusticky asi dost na prd), ale to celkem řešila fusekle v jednom z basreflexů :)). Zároveň subbasa měla dost prudký útlum, neměřil jsem kde, ale na místech kde to pro mě ještě bylo relevantní bohužel - je na prd když půl taktu sub třese kostrou a druhou půlku taktu skoro není slyšet protože je o čtyři půltóny níž.
To "není ono" se mi dneska potvrdilo, vyměnil jsem Alesisy za Mackie, které jsou celkově o třídu výš - poprvé slyším bedny, kde mám opravdu zvláštní až intimní pocit jako by zpěvák stál přede mnou. Míra detailů je úplně jinde, podání předozadního prostoru taky (než jsem je slyšel tak jsem úplně nevěděl co si pod tím pojmem vlastně představit, teď už vím). Těžko se to popisuje, nemám rád hifistické kydy, je asi třeba to slyšet. Mají skvělé středy, výšky nejsou úplně ideální - když je korekce na 0, přijde mi že by jich mohlo být víc, když na +2, je jich už moc, u basů bych zas uvítal kdyby místo poloh 0, +2, +4 měly taky -2, 0, 2 - jsou trochu basovější (ale míň než Alesisy), navíc mají basreflex zezadu. Yamahy byly asi rovnější, ale subbasa byla odříznutá dost vysoko a hlavně tam chyběla ta přirozenost ze které jsem se posadil na zadek když jsem poprvé slyšel na Mackie Floexovu zpěvačku zazpívat, byly víc "in your face". Krky mě nepřesvědčily vůbec.