SCHWEPZ: jj... taky mě napadlo, jak se k tomu postavil ředitel. Příjde mi, že se v něm clashla role managera školy s rolí pedagoga, respektive že bohužel vyhrála role managera... kdyby to byl učitel co pro to, tak by se k tomu možná postavil jinak...
jj, pro děcka průlom, no ale celkově je to fakt smutný...
Včera jsem si byl sednout s moc fajn kamarádkou, která teďka začala učit u nás na gymnázium, kam jsem kdysi chodil... no a říkala něco podobnýho, že třeba některý děcka třeba neví, jak vypadá slepice a tak podobně. Pro nás něco nepředstavitelnýho, ale jak se zdá, tak fakt penetrující tvrdá realita...
Ještě teda mi příjde dost podezřelý, že ty učitelé s tím něco nedělají, pamatuju prá filmů tipu chléb náš vzezdejší nebo powaquatsi (či jak se to psalo, sry za zkomolení)... dá se pustit jeden film na jednu hodinu a asi by děcka dost valili oči.
Je to podobné, jako téma smrti... obchází nás, je všude kolem, všechny nás čeká, ale mluvit o ní je skoro tabu... a to i třeba na sociálních pracovištích, odkud pacienti většinou odjíždějí v černé limuzíně. Co vím, tak tam je to většinou tak, že zaměstnanci mají velkou potřebu se o tom tématu bavit a řešit ho (přece jenom, když Ti v práci několikrát do měsíce umře někdo, o koho se staráš na posledních krocích, tak je to dost pochopitelné), ale vedení tomu většinou není moc nakloněné.
Připomíná mi to jeden Sternův text z jeho první knihy média, psychoanalýza a jiné perverze... to urputné lpění na životě a odsouvání smrti do sociálního nevědomí je vlastně děsně nekrofilní... a všichni víme, co se děje se supresí témat, který nás vlastně fascinují... neurózka!
Dokonce prý se poslední dobou ustupuje od pohřbů, lidé se nechodí se svými blízkými ani rozloučit. Nemluvě o zákonech ohledně mrtvých, člověk, kdyby chtěl vlastního bližního pochovat bez pomoci předražených služeb (snesení mrtvoly o každé patro, 200 korun apod., fakt hrůza), tak ho normálně zavřou do kriminálu. A pak to dopadá tak, že sme naposledy za pochování pratetičky zaplatili skoro 30k (cypiče, škoda, že sem u toho nebyl, když sem zjistil, co mámě všechno naúčtovali, tak kdybych byl u toho, tak vyhrnuju rukávy, taková nestydatost!!) a pak když šla babička s bratránkem dát na hřbitov kytku, tak se tam válela kyčelní kost. Mimochodem tohle kdyby se táhlo někde na soud, tak z toho ta pohřební služba má taky pěknej problém, ale už z principu... takovejhle stav mi příjde fakt neutěšenej (kromě toho, že mě to celkově fakt nasralo). Odříznutí člověka od podstaty jeho bytí, od jeho příbuzných jakmile naposledy vydechnou, a ještě k tomu je na to napojenej byz, že by se z toho člověk posral...
A vrcholem je, když nějaký západní politik valí do Tibeťanů, aby změnili svůj pohřební ritus, protože je nehumání... blebleble