JONKA: Ja mam Ni nekde hodne hluboko, takze nevim. Jenom si PREDSTAVUJU, ze vam to dela ta Ni. Je v tobe impuls k nejaky interakci, a Ni k tomu hned hodi vhled "to dopadne blbe". Protoze pro vas "blbe" je cokoliv, co neni totalne harmonicky (Fe by chtelo harmonii). Takze mas zkusenost z tisicu ne dokonale harmonickych interakci cili zase vis ze to bude bolestivy. ALE FAKT NEVIM

Kdybych mela velkej blok proti konfliktu, snazila bych si zapojit tvoji treti funkci Ti, logickou analyzu. Jako ze co je cil v te situaci. Jak muzes omezit bolest. A trenovala bych se zkouset to prochazet. Nevim jestli mas deti. Kdyz je potreba diteti vyndat trisku, nelze to udelat harmonicky, ale je to potreba udelat.

Mas konkretni priklad situace, kde mas impuls se do neceho pustit, ale vymluvis si to jako ze je to beznadejny?

ELIZHANNAH: já to nevnímám úplně tak, že bych sama sobě byla neviditelná a upozaďovala, co chci, to vůbec. ale je fakt, že se prostě spíš snažím si jet to svoje úplně mimo lidi, abych jim nic nenarušovala. a pak to právě dopadá tak, že si přijdu až moc izolovaná od světa. tak si říkám, že možná zkusit to Fe využívat nějak aktivně a ne se tím jenom nechat vláčet by mohlo pomoct. třeba.

YMLADRIS: ty vhledy v místnosti s lidma zní dobře a taky mi to dává smysl. a to blokování - přesně, nemá smysl lidem nic říkat a nic po nich chtít, radši prostě neřešit a nevměšovat se. je to hodně omezující. takže jakoby strach z konfliktu je projev špatně rozvinuté Fe a chtělo by to makat na tomhle, jo? já jsem v tom vnímala víc to "co si pomyslí ostatní". tak to bude možná výchova :D
Miková mě docela mate v tom, že napojení se na ostatní, vcítění přisuzuje Fi.

YMLADRIS: to je zajímavý s tím Fe. A jak se chová jedinec, který to Fe dominantní má? Asi si ho představuju jako krapet... no, příliš emocionálního jedince, nepříjemně emocionálního, ale to mám asi předsudky, co? Já jsem tedy taky INFJ, takže taky Fe až sekundární funkce.
JONKA: no jo, mě to taky leckdy štvalo, že se pořád příliš ohlížím na to, co všichni ostatní, ale sama sobě jsem až snad neviditelná, ten fakt, že co chci, potřebuju, cítím já, to prostě upozaďuju. A přála jsem si být někým, co pro sebe označuju jako "robot", kterej je prostě výkonnej a neřeší pořád, aby někomu neublížil, a že nemůže udělat tamto, protože tamten potřebuje toto a támhleten zase támhleto :) To je fakt až na hlavu, někdy.

JONKA: Mikova tomu Fe rika "potreba harmonie ve skupine". Jeden (dle mne) INFJ mi to popisuje tak, ze ta Ni docela jede vhledy tykajici se mezilidskych energii. Jako ze prijde do mistnosti, chvili vnima lidi a uz tak nejak vidi, co se deje, kdo si co jede na vzorce, ... jako by co by kdo potreboval, kde vznikne jakej konflikt.. (nevim ale na beton zda to je jeho osobni skill nebo je to obecne INFJ, ale dava mi to smysl)

Lidi s dom Fe maji tendence pachat dobro. Vi, co je pro tebe dobry, budou za tebe bojovat. Budou prosazovat harmonii ve skupine. Tak nejak casto bez ohledu na to, co si o tom jednotlivec mysli - jim jde o to kolektivni dobro.

Pokud jsi INFJ, nemas Fe jako dominantni, ale slouzi ti jako pomocna pro ty tvoje vhledy a intuice.

Prijde mi, ze (inteligentni) INFJ vidi, ze mezilidske interakce nelze provozovat bez bourani a vytvareni utrpeni. Coz ho casto dost blokuje (ma vubec smysl lidem neco rikat? neco po nich chtit? jsou to vetsinou jen tupa zvirata..) Chce to vedome se rozhodnout, ze urcity veci chces zkouset delat, .. chces zit ve vnejsim svete.. a nelze to zaridit bez konfliktu. Je to jako kdyby ses na stary kolena rozhodla naucit se chodit. Pady jsou neodvratne a bude jich mnoho, ale v podstate dojdes kam potrebujes, postupne

Uměl byste mi někdo nějak líp vysvětlit funkci Fe, abych v tom neviděla jenom takovou připosranost dělat si věci podle sebe a pořád řešit, "co si pomyslí ostatní"? V porovnání s T mi to přijde jako takové dost chabé vybavení do života, abych tak řekla :))
Respektive takhle, pokouším se určit svůj typ a jsem si celkem jistá dominantní Ni, ale Te mi připadá na mě moc schopné, organizované, vůdčí, takže usuzuju na INFJ, ale nějak tam to F v kontextu mojeho života neumím napasovat. Teda kromě těch negativních asociací, strachu se projevit, aby si někdo něco nepomyslel a tak. Zároveň bych tu extrovertní funkci dost potřebovala rozvíjet, protože už docela trpím tím (a jo, částečně za to může covid a lockdowny, že se to dostalo tam, kam se to dostalo, ale stejně), že žiju jenom ve svojí hlavě a nějak se mi nedaří dělat věci ve vnějším světě.

WRONSKI: INFJ sa ti neurazí, keď ho/ju odpálkuješ, že blbý nápad?

Jakožto ENFP - co potřebuje INFP v přátelství? Jak můžu INFP přirozeně podpořit, rozveselit, zlepšit náladu, ale nepřeválcovat entuziasmem a nezahltit?
Většinu roku se nevidíme (žije v zahraničí). Ve vztahu je hlubší intimní propojení (to know each other to the bone), zajímají mě tedy spíš ty běžně svrchnější vrstvy - aby to pořád nebylo tématicky tak těžké (právě kvůli tomu, že se známe opravdu v těch nejhustších tématech).

KOTENCE: Já jak mám za sebou roky a roky toho vytěžování Ti (chytrá jak rádio), tak _vím_ že jsem fakt chytrá, tudíž si můžu dovolit říkat i úplné kraviny.. v půlce věty nebo za dva dny si uvědomit, že je to hovadina. Nijak to neatakuje moji sebehodnotu. Něco takového by se mi moc líbilo i v jiných rozměrech prožívání (emoce, vzhled, jednání s lidma, šikovnost, ...) tam si jistá nejsem a tudíž to furt řeším

něco jako když někdo VÍ že umí vařit, může vařit i absurdity a experimenty, protože co no kdyžtak se to nebude dát pozřít a co jako

YMLADRIS: to je nějaký přirovnání od Naomi, ze kterého se mi prvně dělalo trochu divně :-D

YMLADRIS: jo, právě bych řekla, že Ti využívám hodně. Nebo spíš hodně reaguju na nelogicnost. To mi dělá problémy v pochopení lidi někdy... Ale celkově jsem spíš "do světa", rozhodně bych se neoznacila za introverta. Takže jsem si přiřadila ENT... vlastně bych si nejradši dala ENiTi :-D