PEJR: Když někam přijdu, pozdravím, vyčkám až na mě má dotyčný personál prostor a pak řeknu co potřebuju. Za pozornost poděkuji a při odchodu říkám nashledanou.
(V nákupácích dokonce i vracím košík na svoje místo;D)
Takže to vypadalo asi takhle: “Dobrý den... Dal by se u vás pořídit takovej ten nástroj na stěžejky abych byl schopnej si měnit pásky v hodinkách?”
Dál už to znáš, už jsem moc šanci nedostal, ani říct to “naschledanou”
Nevzpomínám kdy naposled jsem zažil něco podobného, takže asi nedokážu určit zda je chyba ve mě.
Že už to hodinářství neprovozuje Jiří Wildt je zásadní informace. Pokud už tam ani hodinky nedělá on.
(Pravda je, že jsem tam byl třeba po 1,5-2 letech, přecejen nemám tolik hodinek)
—-
Ot:
Mohl bych prosím dostat reference kde bojuji za svojí pravdu s projevy autismu? Ať se z toho můžu poučit a třeba pracovat na nápravě. Děkuji.