• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TAURUSProkrastinace - výrazná a chronická tendence odkládat plnění povinností a úkolů (zejména těch nepříjemných) na pozdější
    POZITRON
    POZITRON --- ---
    nechapu, jak to muze nekdo obhajit, nechapu.
    POZITRON
    POZITRON --- ---
    CATZILLA: to mi pripomina tema, ktery pise nejakej kluk u nas na fakulte a tim tematem je... "fenomen technoparty" :)
    CATZILLA
    CATZILLA --- ---
    POZITRON: Ale na soukromou bohuzel nemam...ty ve, to uz bych se neucila vubec lol
    CATZILLA
    CATZILLA --- ---
    POZITRON: No ja ji psala na body modification...ale je pravda, ze vsechny dotazniky a ankety uz jsem si udelala na nyxu dopredu:D (ono ofiko mela byt kolem triceti stran a ofiko vyzkum do bakalarky nevyzadovali, takze se znamemu nedivim, jenze ja to zas ponekud predimenzovala...je pravda, ze kdyz uz se s tim psanim rozjedu, zas jsem nezastavitelna lol). Ted kvuli diplomce budu muset jezdit nekam do pr... a bude to casove mnohem narocnejsi:(
    POZITRON
    POZITRON --- ---
    NAVARA: kdyz si predstavim, ze lidi z matfyzu budou mit stejnej titul jako jednou ja, tak je mi dost trapne a nemam problem to priznat. stejnej nepomer jako mezi inzenyrama z CVUT a ze soukromejch ekonomickejch skol :)
    NAVARA
    NAVARA --- ---
    POZITRON: a vsichni nakonec dostanou stejny diplomy :)
    POZITRON
    POZITRON --- ---
    tak ono hraje velkou roli to, co clovek studuje, zeano. napr. muj pritel musi bejt kvuli diplomce v laborce stovky hodin a za tejden to tedy fakt nenapise. kdezto znamej s nejaky pochybny soukromy vejsky mi tuhle psal, at se nenervuju, ze bakalarku psal tejden, no neasi, jeste aby ji psal dyl... je to velmi relativni.
    CATZILLA
    CATZILLA --- ---
    GEGI: Ja tohle psani seminarek pres noc praktikuju uplne bezne...ver mi, ze to jde,) 120 strankovou bakalarku jsem nabouchala za tyden pred dead-linem. Na zapocty se zacinam ucit ve tri v noci, na zkousky se ucim jeden den do rana a pak bezim na zkousku. Stoji to tedy vzdycky kybl nervu...ale proste nejsem schopna se dokopat driv (budu klidne tyden drepet doma a predstirat, ze se ucim...ale budu delat cokoliv jineho nez to, co mam,)...kor u seminarek - kdyz mam milion podkladu, ale zadani je moc imaginarni...potrebovala bych nejaky plan krucek po krucku, ted nez si sesumiruju, jak vlastne chci, aby ta prace vypadala...ale paradox je, ze kdyz uz se konecne dokopu, mam ji pak hotovou treba za blby dve hodky a psychicky se na ni pripravuju veky lol)...samotnou me to odkladani na posledni chvili stve, ale opet ten paradox, ze jsem se treba driv na zkousku drtila tyden a vytahla si treba jednu otazku ze tri, co jsem necetla...a ted vsechno davam v pohode...no dokud mi to prochazi, nevidim duvod menit svuj pristup...
    NAVARA
    NAVARA --- ---
    POZITRON: tezko najdes vyhovujici skolu...
    POZITRON
    POZITRON --- ---
    GEGI: holky, mam to stejne jako vy.

    a neco aktualniho - zejtra rano (ano, zejtra) delam prijimacky a i kdyz jsem si slibila, ze pro to udelam maximum, zase jsme se na to vykaslala. a prijimacky delam kvuli tomu, ze me cas od casu chytme amok, ze svoji skolu nesnasim, ze je pod moji uroven, ze ji pohrdam a ze pujdu nekam jinam, nekam, kde to ma urcitou uroven. uz jsem takhle na jednu skolu pred 2 lety sla a protoze flakat se na 2 skolach naraz tak, jak to praktikuju ja (opravdu extrem), proste neslo, tak jsem po necelym semestru ukoncila studium. a je mi jasny, ze jestli ty zkousky nejakym zazrakem zase udelam, tak pujdu zase v prosinci hezky pekne ukoncit studium. a stejne do toho jdu :)
    GEGI
    GEGI --- ---
    ahoj, teda tuhle diskusi jsem objevila samozřejmě ve chvíli, kdy sedím ve škole a měla bych se pustit do tří seminárek, který musím odevzdat za dva týdny a nemám ani čárku. Přečetla jsem to celé a docela mi vyrazilo dech, jak jsme na tom všichni podobně :)

    Nejvíc moje pocity asi vystihuje názor SUPREMEGIRL:, úplně chápu bod 4. vim, ze ukol skvele zvladnu, ale nesmim byt moc dobra! - tohle mám podobně, akorát, že mi to vychází a už nejsem dobrá. Začala jsem tímhle odkládáním věcí trpět až na VŠ, taky studuju to, co mě celkem baví, ale mám pocit, že je to fakt zbytečný, se o něco snažit. Vím, že kdybych seminárku psala měsíc a nechala si na tom záležet, mohlo by to být opravdu dobré a mě by to bavilo, uspokojilo (asi..), ale když vidím, co odevzdávají ostatní spolužáci za bláboly a prochází jim to v pohodě, přijde mi užitečnější věnovat svůj čas jiným věcem. A pak odevzdám stejný blábol, jako většina ostatních, a je mi to vlastně líto, že se nedokážu přemoci a nejsem schopná napsat něco, co by odpovídalo mým schopnostem (o kterým si myslím, že tam někde jsou). Za dva roky, co na VŠ jsem, prostě nevzniklo nic zajímavého.

    Možná je to i o tom, že se momentálně hodně hledám, snažím se poznat, co vlastně doopravdy chci - od malička jsem si myslela, že je mi to jasné, ale teď zjišťuju, že jsem vlastně zase na začátku - a radši jdu s někým zajímavým na pivo a opiju se, než abych se učila, i když vím, že ty seminárky někdy budu muset napsat. Když to přeženu, tak rozhovor téměř s jakýmkoliv člověkem mi přijde mnohem zajimavější životní zkušenost než psaní nečeho do školy. A kdybych to vzala do důsledků, vůbec mi momentálně přijde mnohem důležitější komunikovat s lidmi, chodit ven a poznávat věci okolo sebe trochu víc, než jenom povrchně (jak to všichni děláme, když z nedostatku času chodíme rychle a nevšímavě k okolí), než studovat cokoliv. Dala jsem si ale cíl, že tuhle školu dodělám a pak se uvidí.. tak snad to dopadne.

    Pořád si říkám, že je technicky možné, abych napsala 10 stran textu za jeden den, takže až přijde ta pravá chvíle, určitě to dokážu :)

    Teď jsem pročítáním odkazů a téhle diskuse zabila vpodstatě všechen čas, který jsem měla na to, abych začala pracovat, takže to asi vzdám a budu nadále přemýšlet o tom, jak to všechno zvládnu..

    Je to koukám docela dlouhé, tak snad to někomu pomůže (snad i mě :)
    NAVARA
    NAVARA --- ---
    EVIE: budes :)
    EVIE
    EVIE --- ---
    tak jsem se dneska dozvěděla, že diplomku můžu odevzdat i v srpnu, když to nestihnu za 14 dní:))) to jsou děsný prokrastinační tlaky.... jen se bojím, abych nna tom v srpnu nebyla stejně jako teď:(
    PEPAZDEPA
    PEPAZDEPA --- ---
    MOGUCAN
    MOGUCAN --- ---
    DAWES: on ten tlak blizicich se terminu taky dela svoje :)
    DAWES
    DAWES --- ---
    tak musim uznat, ze s nastupem jarnich slunych dnu ta silena prokrastinace nejak slabne ;)) jupii
    FERENCZY
    FERENCZY --- ---
    FERENCZY: tak beru dotaz zpet, na webu koukam, ze prelozeno na 4. 4. 2009, navic jsi nejsem jisty, jestli je to i pro nestudenty MUNI a jeste je kapacita jen 20 mist (a "zazitkovy seminar" na me pusobi neseriozne - toto nerozebirejte, prosim :)
    FERENCZY
    FERENCZY --- ---
    byl jste nekdo na YMLADRIS? ma to nejaky prinos? mozna bych se na tu dubnovou prednasku podival.
    FERENCZY
    FERENCZY --- ---
    SUPREMEGIRL: uf, tak to mi castecne vyrazilo dech a castecne rozesmalo temer k slzam. jednak dobra sebeanalyza, dvak ikdyz bych to nejspis nedokazal takto zformulovat, je to jako bych cetl o sobe. hlavne ty dusledky, ale casto i domele priciny. myslim, ze Tvych 7 bodu naprosto presne vystihuje, jak to ma mnoho lidi (min uz jsme 4 :). samozrejme, ze duvody muzou byt ruzne. nicmene reseni nebo pomoc, bohuzel, neznam. dospel jsem take akorat do stadia, kdy uz si to (subjektivne, "externe" to potvrzene nemam :) plne uvedomuji - priciny, ale hlavne dusledky - vetsinou uz dokazu dopredu odhadovat napr. zpozdeni apod. jen nevim, jak to resit a jak se ucinne motivovat.
    BROZKEFF
    BROZKEFF --- ---
    SUPREMEGIRL: parádní (sebe)analytická práce!

    Docela v tom vidím sám sebe v různých obdobích minulosti. Teď zrovna se "nesu" na takové vlně vnitřní motivace a nepociťuji, že bych "prokrastinoval". Nicméně v reálu třeba teď věnuju "učení se" (tj. čtení povinné literatury, přípravy seminárek a jiných školních projektů) míň času než v době, kdy jsem se vnímal jako "prokrastinátor". To je ale právě dáno tím, že v době, kdy jsem se vnímal jako "prokrastinátor", jsem žil v jakémsi existenciálním vakuu, tj. nebyl jsem na žádné "cestě", neměl jsem nastavené prakticky žádné záměry konání atd. De facto nebylo z čeho brát "životní energii" a zároveň chyběl smysl, kam bych takovou energii měl futrovat.

    Shrnuto -- míra "prokrastinace" u mě osobně závisí na přítomnosti/absenci nějakého záměru konání a jeho neustálým "aktualizováním" do vědomí.

    je to takhle abstraktně aspoň trochu srozumitelné?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam