dostala se vam nekdy prokrastinace do fyzickyho zdravi? jak sem si tady totiz taknak precetl par prispevku (na vsechny nemam cas, chapeme, zj..), mam z nich vetsinou takovej dojem, ze berete prokrastinaci jenom jako takovou malou nerest, bez ktery by to sice bylo lepsi, ale takle se to taky nakonec nejak uhraje, tak co..

a jestli se to nekomu stalo, zajimalo by me, jestli je to dlouhej proces - dostat se z toho ve stadiu, kdy cloveka telo dokope k tomu, aby to uz po tech letech trvalyho stresu kurv* zacal resit, a aby si prestal nalhavat, ze nepotrebuje pomoct a zvladne to sam..

.. btw, v patek na me myslete - nejradsi bych si na hlavu pustil pultunovy kladivo :-/

TAURUS: a o tom je ten clanek, ktery jsem sem daval (FRAKTALEK)

TRISSIE: ale teda přiznávám, že jsem za tohle nasazení zaplatila syndromem vyhoření, kvůli kterému jsem rok nebyla schopná dopsat diplomku a naučit se na státnice. A poté, co jsem s nožem na krku (zbýval mi už jen jediný termín) ty státnice udělala, tak další rok jsem se dávala do kupy.

INUSHKA: já bych hned měnila aktivitu za prospaný dopoledne!
akorát miminátor má, co se matčina spánku týká, poněkud odlišné názory :-(

je to zlo, já už skrze to dítě, práci a domácnost ani nemám pomalu čas prokrastinovat :-) pomalu se vracím do svého vysokoškolského modu, kdy jsem trávila kolem 60 hodin týdně v práci, do toho dva obory na dvou různých VŠ, a narozdíl od svých spolužaček, kteří ve zkouškovém leštily zadní stranu vodovodních kohoutků, já jsem prostě věděla, že když v půl osmé přijdu z práce a zkouška je v devět ráno, tak do toho času mezitím musím nacpat něco a) učení b) cestu do školy a c) něco spánku, a na prokrastinaci prostě nezbylo.

TRISSIE: Jo, tím se utěšuju taky. Dokonce jsem to tady i rozhlašovala, když jsem prospala půl odpoledne :-D

INUSHKA:
TRISSIE: Tak v tomhle případě je nicnedělání opravdu jedinou smysluplnou činností :)

DHA: Akorát mám támhle na polici knihu, která se má do dnes vrátit, kouká na mě výhružně, asi přes ní něco hodím :))

INUSHKA: ale je to na mnoho let naposledy, co se ti to (nic nedělat) povede. Zkus si to užít, budeš na to ráda vzpomínat :-)

poslední dovolenou před narozením dítěte jsem prokrastinovala tak, že jsem se kolikrát pomalu ani nedostala z pokoje. Pravda, to, že pravidelně každé odpoledne pršelo a někdy bylo pod mrakem už od rána, moc nepomáhalo. Zato jsem přečetla osm knížek, hodně spala, a považuju to za jednu z nejlepších dovolených svého života :-)

MILUNI: To právě že není, protože po takovéhle dovolené si budu tak akorát vyčítat, že jsem ten týden naprosto promarnila, nic neviděla, nic nezažila a vpodstatě ho pronudila. Ani si takhle psychicky neodpočinu.

TRISSIE: já to samozřejmě chápu :) u mě třeba funguje právě ta 2., minutka ani náhodou :))

TAURUS: koukám se mi povedlo úspěšně odprokrastinovat a zapomenout ti odpovědět :-)

já tyhle metody znám už velmi dlouho. Minutka u nás doma zvoní tak často, že už ji manžel ani nevnímá, a za největší vadu svého nového služebního telefonu považuju fakt, že nemá odpočtový měřič :-)

ale potřebovala jsem si někde postěžovat, že "už to dělám zase". Ono to nebylo poprvý, a rozhodně ne naposledy, co jsem strávila několikanásobně víc času stresováním se kvůli tomu, že něco nedělám, než tím, že jsem to pak doopravdy dělala. Ale to je něco, co pochopí akorát kolega prokrastináto.