Tak se s Vámi podělím o svůj docela zajímavý příběh :)
Vše začalo asi v 15ti letech, kdy jsem si z dovolené na Mazurských jezerech (10 dní takřka 12 hodin denně v kánoi) dovezl ekzém na pravé ruce v loketní jamce (myslel jsem si, že je to nějaká reakce na vodu). Po chvíli zmizel, za měsíc na den vylezl a tak se to nějakou dobu opakovalo. Nebral jsem to nijak vážně a myslel jsem si, že je to zkrátka opravdu něco z těch "Mazur" - samozřejmě blbost, ale to, že je to atopický exzém jsem zjistil až později.
Zajímavé je to, že jsem měl cca 5 let pokoj. Během té doby mi to nepravidelně vyskakovalo a ztrácelo se pořád na tom stejném místě ve stejně velkém rozsahu. Nikdy jsem tomu však nevěnoval pozornost a odeznělo to. Necelý rok jsem v té době taky žil v Austrálii, takže vedro, vlhko, moře, ale zároveň poměrně vypjaté období plné školy a práce (takže stres) - po ekzému ani stopy. Pak jsem měsíc lozil v Kamčatce po sopkách, extrémní fyzické i psychické vypětí, špína (měsíc ve stejném termotriku), spaní v péřáku - opět po ekzému ani stopy.
Teď je mi 21 a poslední rok mám ekzém takřka denně nejen v té podloketní jamce na pravé ruce, ale i v pokolenní jamce na pravé noze, semtam se ještě objeví naopak na levém horním očním víčku. Co mě fascinuje je to, že když svědí jedno ložisko např. ruka, o noze nevím. Když pekelně svědí noha, tak necítím ruku atd.
Obecně nemám rád doktory, takže jsem s tím nikde nebyl (i přes tlak rodiny) a nechávám tomu volný průběh. Když bylo nejhůř, tak jsem mazal semtam kortikoidovou mastí Belosalic, což zaštípalo, pomohlo, ale jen na chvíli. Od toho jsem však, po tom co jsem se dozvěděl, jaké je to svinstvo, úplně upustil.
Jím a piju vše co chci a v ničem se neomezuju a hlavně to co jsem jedl vždy i v té Austrálii nebo jako dítě, kdy jsem žádné takové problémy neměl. Chodím také pravidelně do sauny (zrovna včera to v jednu chvíli brutálně svědilo, takže jsem si to drábal a po minutě to jakoby přestalo - divné). Pozoruju i klasickou reakci - při pocení to svědí víc. Mé tělo se stalo takový zajímavým objektem pro pozorování a fascinuje mě přemýšlet nad tím, co by mohlo být příčinou.
Zkoušel jsem propolis na rozdrápanou ránu, home made konopnou mast, teatree mast - bez výsledku.
Kuži mám v těch místech hodně suchou a při svědění vyskakují červené pupínky. Nejhorší je to po sprše, kdy je to brutálně vysušené. Na noc to většinou jen namažu nějakou zvláčňující mastí, která to hydratuje a většinou je pokoj.
Třeba teď mám dva dny klid, ložiska jsou v barvě těla, nepopraskaná, nesvědí. A to jsem se půl dne mazlil se psem - takže ani alergie na tohle to není. Mám takový pocit, že čím více se tomu věnuji a mažu to, starám se o to, přemýšlím nad tím, tak ten ekzém jakoby podporuju.
Zkusím tedy asi novou taktiku a to naprosto ho ignorovat a zkusit na něj pomocí pevné vůle nekoukat, nepřemýšlet ani na něj nesahat.
Nevím jestli je to psychikou, jídlem, lepkem nebo chlupama, ale přijde mi blbost řídit se radama "koupejte se dvakrát denně v lázni z otrub", "nejezte čokoládu" nebo "choďte do solné jeskyně". Takových rad jsou plné inetové diskuze, ale každý člověk je naprosto odlišný. Důkazem budiž to, jak tady někdo psal, že mu jeden doktor diagnostikoval alergii na pyly a druhý na nějaký druh jídla.
Sám jsem zvědav jestli se mi někdy podaří indikovat nějaký faktor. Taky se omlouvám za délku příspěvku, ale asi jsem měl potřebu to někde napsat a hlavně mi udělalo radost, že jsem našel tohle auditko.