KAERO: pred casem tvrdili ze dosahli break even, tj. ze z pelletu dostali tolik energie, kolik do nej nacpali (teda hypoteticky, myslim ze nejeli na DT). Nejak pritom zapomneli dodat, ze ucinnost jejich laseru je asi 1%, takze na to aby byli v plusu s elektrikou jim jeste par radu chybi. Od ty doby jsem zadny prulomovy novinky neslysel (je fakt ze tuhle sekci na konferencich uz trochu ignoruju)

PETER_PAN: vezmu to strucne:
1. aby ti bezela DT fuze, tak potrebujes ~100 milionu stupnu (~ 10 keV). Takze soudruzi z NDR jeste uplne nejsou v cili
2. komponenty s uhlikem jsou show-stopper, protoze v okrajovem plazmatu vznikaji uhlovodiky, ktere se pak ukladaji ve vrstvach na vsech moznych nedostupnych mistech. Pokud mas v plazmatu tritium, tak se ti takhle uklada tritium a to az do te doby nez prekrocis bezpecnostni limit, po kterem musis reaktor zavrit. Odstranovani tech vrstvicek je technologicky, casove i financne narocne, takze by se to u reaktoru nevyplatilo. Proto ma ITER i vetsina soucasnych tokamaku komponenty z wolframu a berylia. Wolfram ma ale zase vysoke atomove cislo, takze jako nezadouci primes v plazmatu dela vetsi paseku nez uhlik. Neni trivialni dosahnout stejnych parametru plazmatu s uhlikovou ci wolframovou stenou (ted se o to pokousi JET a moc mu to nejde).
3. 100 vterinove vyboje s dobrym udrzenim byly dosazeny uz i v tokamacich - na EASTu v Cine a v KSTAR v Korei. "Staci" na to mit supravodive magnety a system pro neinduktivni tazeni proudu v plazmatu.
4. Stellaratory maji zasadni vyhody oproti tokamakum. jedna z nich je, ze v nich nedochazi k disrupcim, coz je predcasne narazovite ukonceni vyboje, ktere muze jinak poskodit stenu komory. Nicmene mechanicke tolerance potrebne k jejich stavbe jsou silene. V komunite existuje takovej vtip, ze jediny dva narody ktery jsou schopny uspesne postavit stellaratory jsou nemci a japonci, protoze ti maji dostatecny smysl pro presnost :) (neni to teda uplne pravda ale fakt ty nejvetsi stellaratory jsou v nemecku a japonsku).
5. Co se tyka provozu, tak v reaktoru by ten vyboj mel bezet kontinualne, pro ITER se pocita 1000 s, coz je z pohledu plazmatu skoro vecnost :) Supravodive civky se naproudi 1x za rok a pak drzi, zbytek energie se spotrebuje predevsim na ohrev plazmatu, ktery jede v dobe, kdy tam je plazma. Na samotny start plazmatu tak zadna velka energie potreba neni. Prodlevy mezi vyboji by mely byt minimalni.

DOTCOM: Mam na tebe obecny dotaz. Muzes nejak okomentovat soucasne vysledky na Wendelstein 7-X?

Shrnuti ke kteremu jsem dostal ja.

Zatim se podarilo udrzet plasma 100 sekund pri teplote 20 milionu stupnu a hustote "2 krát deset na 20 částic na metr krychlový". Coz je uz dost vysoka hustota pro provoz pripadne budouci elektrarny. Teplotni rekord na tomhle zarizeni je ale 40 milionu stupnu, ale je na kratky cas.

Cele omezeni je v soucasnosti v materialech, ta fyzika za tim uz je pry hotova. Wendelstein 7-X ma grafitove oblozeni, ale letos (2019) se ma instalovat oblozeni z nejakeho specialniho uhlikoveho materialu a ty bloky budou jeste navic chlazeny vodou. Fyzici z Greifswaldu tvrdi ze s tim novym oblozenim by meli dokazat udrzet to plasma 30 minut. Pokud se tohle podari byl by to prulom.

Co me zajima. Jak je to s energetickou ucinnosti. Jedna vec je udrzet plasma po nejakou dobu atd., ale je ten experiment 100 sec/20M °C v tom case kdy bez (= 100 sec) energeticky ziskovy? Resp. kdyz to extrapolujou na tech 30 min. a nebude se zapocitavat energie na to chlazeni (ktery by se pak vyuzivalo jako zdroj) a na "nastartovani" procesu do toho stavu - bude to jakoze huraa? Nebo jsem uplne mimo a je to separatni problem, ktery se tady vubec neresi?

Teoreticky princip slucovani jader, ktery a proc, co je zdrojem zisku energie - jako chemik chapu.