• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    JACOBFilosofie existence - Existencialismus
    KOMATSU
    KOMATSU --- ---
    Nietzscheho jedině v Heideggerově interpretaci
    JACOB
    JACOB --- ---
    OVERSEER: Asi jsem ne uplne pochopil, co tim chces rict.. a taky co ma mit Castaneda spolecneho s tematy existencialistu.
    Nevim, nakolik dokazu "neviditelne anorganicke dravce z vesmiru" zinterpretovat (nebo se k tomu vlastne jakkoliv vyjadrit).. jedine, co mi tam neco rika je ten dravec v nas, jenze k tomu by se zas treba Nietzsche vyjadril myslim uplne opacne nez co sem pochopil z tohodle textu, takze fakt nevim. Osobne mi to prijde jako new age blabol
    VIR_KENNY
    VIR_KENNY --- ---
    boze muj, ty bys udelal i ze Sartra katolika
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    A ven!
    JACOB
    JACOB --- ---
    Pridal jsem do zahlavi adresu s nejakyma ebookama, ktere spadaji do tematu klubu. Neni tam toho moc, vetsinu knih mam ve fyzicke podobne, tak pokud nekdo mate neco elektronicky, bylo by super, kdybyste se mohli podelit (me do posty) :)
    ECLECTICA
    ECLECTICA --- ---
    OVERSEER: děkuji, ale nehledám na své vidění světa lék.
    JACOB
    JACOB --- ---
    Co svet prosvetluje a cini jej snesitelnym, je obvyklé vedomi nasich svazku s
    nim a predevsim toho, co nas spojuje s lidmi. Vztahy s lidskymi bytostmi nam
    umoznuji stale pokracovat, protoze neustale predpokladaji dalsi rozvijeni,
    budoucnost - a protoze i my zijeme tak, jako kdyby nasim jedinym poslanim bylo
    mit prave vztahy s lidmi. Avsak ve dny, kdy si uvedomime, ze to neni nas
    jediny ukol, kdy zejmena nahledneme, ze lidi pri nas drzi jedine nase vule -
    prestante psat nebo mluvit, izolujte se, a uvidite, jak se zacnou vytracet z
    vaseho dosahu -, ze vetsina z nich k nam je ve skutecnosti obracena zady (ne
    ze zlomyslnosti, ale z lhostejnosti) a ti zbyvajici si _vzdycky_ uchovavaji
    moznost zajimat se o neco jineho. Kdyz si takto predstavime vsechno, co je v
    tom, cemu rikame laska nebo pratelstvi, dilem nahody, souhrou okolnosti, tehdy
    se svet navrati do sve noci a my k onomu velkemu chladu, z nehoz nas lidska
    neha na chvili vytrhla.


    -- Camus, zapisnik II., nekdy ~1947-8
    JACOB
    JACOB --- ---
    me se na Moru hrozne libi, ze primo ukazuje, ze cokoliv clovek prozije, je v podstate zcela nesdelitelne: clovek prozije, pochopi, neco mu to eventualne da, ale neexistuje zpusob jak to predat dal (coz muze byt trochu ironicky, vzhledem k tomu ze to Camus dal predava - a to prave tou knizkou)

    Hm, nalezt smysl v Sokratovskem rozhovoru - mysli se tim, nalezt "smysl" v ramci Sokratovskeho tazani se/premysleni? To zni docela zajimave.. :) ono vubec cele to "nove" pojeti Sokratovskeho tazani se, ktery zacina dejme tomu Heideggerem a Arendtovou je docela zajimave :) ale nevim zda nejaky "oficialni" existencialista se mu taky venuje
    JACOB
    JACOB --- ---
    nedavno jsem si dostal k docela dobrym vysvetlujicim vetam od Camuse k jeho Moru.. prislo mi to docela zajimavy :) psany nekdy v roce 1942

    Chci prostrednictvim moru vyjadrit nedychatelne ovzdusi, kterym jsme vsichni
    trpeli, i atmosferu ohrozeni a vyhnanstvi, v niz jsme zili. Tento vyklad chci
    zaroven vztahnout i na existenci v obecnem smyslu. Mor poskytne obraz tech,
    kterym tato valka byla prilezitosti k reflexi, k mlceni - i obraz dusevniho
    utrpeni.
    ...
    Mravni ponauceni z moru: neposlouzil nicemu a nikomu. Pouceni jsou jenom ti,
    jichz se dotkla smrt na nich samych nebo na jejich blizkych. Ale pravda, jiz
    se timto zpusobem dobrali, se tyka pouze jich. Nema zadnou budoucnost.
    JACOB
    JACOB --- ---
    hm ;) tri dny a uz se to zvrhlo ;) nemuzeme se treba drzet jenom toho, co jsme z existencialistu cetli, a v ramci nich a jejich nazoru postulovat to, co si myslime my?;) bylo by super kdyby sla udrzet nejaka forma.. ;) nechci aby z toho vzniklo neco jako "citim se spatne a mam pocit ze svet je absurdni - nejsem existencialita?"


    ECLECTICA: Hele, neda me to: tys cetla Heideggera? :) Nevim s jakou intenci jsi psala co jsi psala, ale motivy "vrzeni do sveta", "byti ke smrti", nenavist a zaroven "laska k byti, ke kteremu jsme pripoutani" (to je myslim Jaspers, ale nejsem si jistej).. to jsou vsechno dost zasadni existencialni motivy, myslim :) minimalne pro nektere autory
    Je fascinujici, pokud si to sama vsechno uvedomujes :)


    KACIQ: ve filosofii nic nejde presne definovat a vse je osobni - konec koncu, neni to exaktni veda (nebo veda vubec) - kam tim smerujes? :)
    Ten "predtim kdosi" je Descartes a ten sem imho (vubec) nepatri
    Ten citat je odkud? :)
    ECLECTICA
    ECLECTICA --- ---
    Myslím, že k tématu mám sama co říct: můj vztah k životu je dosti ambivalentní. Co si jen vzpomínám, měla jsem vždycky pocit, že se udála křivda: tím, že jsem byla vržena na tento svět, aniž by se mě kdokoli zeptal, zda o to mám zájem (což samozřejmě z princpu nemohl). Pořád v sobě nosím vztek, proto, že jsem dostala, jak tomu říkám, "balíček dva v jednom" tím, že jsem se narodila, jsem předurčena automaticky ke smrti (bolesti a útrapy, které na člověka čekají na trajektorii mezi těmito body, se ani nezmiňuju). Cítím rozčarování nad tím, že, ač je život v podstatě neveselá záležitost, člověk k němu přiroste a nechce se ho vzdát. Často si říkamá, že by bývalo lepší se nenarodit, a pak se pro to cítím provinile. Podivuju se nad tím, že plánuju na dlouhou dobu dopředu, a přitom tu za okamžik nemusím být.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    JACOB: ptam se na tvou zkusenost (viz zahlavi). jestli jsi teda existencionalista, coz nevim
    JACOB
    JACOB --- ---
    YMLADRIS: "To co bylo sudbou k smrti se meni na pozvani k zivotu" (camus) - pokud chces konkretni priklad ze zivota, precti si Mytus o Sisyfovi, uvadi tam minimalne ty tri priklady absurdnich hrdinu - to prepisovat asi kvuli tobe nebudu ;)
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    JACOB: muzes uvest konkretni priklad toho vzdoru proti absurdnu; jak bys to aplikoval v nejake situaci?
    JACOB
    JACOB --- ---
    ale neni to metafyzicky smysl - je to spis smysl ve vyjadreni "to co lze vubec delat"
    JACOB
    JACOB --- ---
    YMLADRIS: Camusuv existencialista (Kierkegaard muze mit dost jiny nazor, ale k nemu se zatim vyjadrit nedovedu, ale mozna to rekne nekdo jiny) rozhodne neocekava "konec absurdity". Naopak, to proc se Camus nezabije je prave to, ze by zrusil ten trojuhelnik clovek-svet-absurdno. Camus si hovi v tom absurdnim svete, protoze pouze absurdno (a vzdor proti nemu) mu dodava "smyslu"
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    JACOB: pouziva existencialista tento pristup, protoze "za to" neco ocekava? (napriklad ukonceni toho zmatku or whatever)

    nebo protoze je to to jediny co ma vyznam delat (nechce-li clk sam sebe obelhavat virou v neco)
    JACOB
    JACOB --- ---
    A jeste jednu poznamku, ktera by mnohym mohla pomoc: "absurdni" svet, jak je postaven existencialisty, je tak trochu zavadejici. Absurdni neni svet, absurdni neni ani clovek: absurdni je vztah mezi clovekem a svetem.
    JACOB
    JACOB --- ---
    Tak nejak. Jak greatdrake rekl, je dulezity si uvedomit, co je co. Existencialismus rozhodne neni nihilismem, existencialista neni depresivni clovek a existencialismus neni fatalismus.

    Nihilisti jsou naopak v klasickem slova smyslu vsichni, kdo nejsou existencialisti (dobre, to je hodne osklive zjednoduseni, ale doprejte mi ho). Nihilismus - od slova Nihil - "nic", je proste v Nietzscheho slova smyslu vira v to, ze veci a lidi "naseho sveta" maji smysl nebo pricinnu ve svete jinem. Nietzsche uvadi treba moralku jako takovou - ta se v cele evropske kulture odvozuje od Boha - a tim padem je zalozena na "nicem", tj. je nihilisticka. Nietzsche dal rozdeluje nihilismus na skryty a otevreny, ale to uz asi nema cenu rozebirat.

    Existencialista z meho pohledu je clovek, ktery (a budeme treba citovat, at jsme presnejsi):

    Citi se nevinny. Popravde receno nic jineho neciti, jeho nevinnost je nenapravitelna. Ta mu dovoluje vsechno. Tak tedy na sobe zada zit vyhradne s tim, co zna, prizpusobit se tomu, co je, a nepripustit zasah niceho, co neni jiste. Dostava se mu odpovedi, ze nic neni jiste. Ale alespon to je jistota. S tou ma co docineni: chce vedet, zda je mozne zit bez odvolani (!!).
    (camus)

    Existencialista je (nebo dovede byt) stastny. Camus preci postuluje tri "existencialni hrdiny": svudnik, herec a valecnik. Vsichni tri uzivaji zivota maximalne, vsichni tri miluji kazdicky den a (zase citace): "abusrdni hrdina nevi, jak zit lepe, vi za to, jak zit vice"
    Pro Camusova absurdniho hrdinu se kvantita nahrazuje kvalitu (protoze "kvalitne" je vse stejne)
    GREATDRAKE
    GREATDRAKE --- ---
    Sice je možné, že z myšlenky na vlastní nicotnost mohou někomu plynout deprese - na druhou stranu, smíření se s ní a s vlastním já je tou nejlepší zbraní proti nim. Existencialismus není nihilismem - je to poctivá odvaha říkat malému malé, ohavnému ohavné a zbytečnému zbytečné, protože jen tehdy, pokud toto umíme, zní naše "je to krásné" opravdově.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam